Pivokonský, sice za značného zájmu akademické obce, ale prakticky bez účasti médií, to prezentoval na v pořadí 7. slavnostní přednášce organizované Akademií věd v pondělí na pražském Žofíně. Podle jeho slov se voda pro pitné účely neupravuje vždy na základě nejnovějších poznatků, které jsou k dispozici. Pitná voda se tak v úpravnách vyrábí rutinně, často prostřednictvím technologií a poznatků, které jsou staré už více než 100 let. Vychází se přitom mimo jiné podle daného rozpětí pH vody, která na úpravnu přitéká, pH vody se ale mění jak v průběhu roku, tak díky změnám v místech zdrojů pitné vody, například v přehradách. Nároky na úpravu vody k pitným účelům zvyšují podle Pivokonského především tři faktory - pesticidy, jedovaté produkty sinic a vedlejší produkty desinfekce vody, které vznikají přímo při jejím čištění. Až 80 procent látek produkovaných sinicemi přitom podle Pivokonského díky nesprávným postupům nemusíme umět odstranit, přičemž většinou jde o látky karcinogenní.

Tento týden také proběhlo další zemědělské žofínské fórum, které opět řešilo soběstačnost ČR ve výrobě potravin, podobu budoucí zemědělské politiky EU i dozvuky kauzy polské hovězí. Na základě polských záruk (kontroly jatek, zvýšení veterinárního dozoru atd.) ukončila ČR od středy mimořádná veterinární opatření ukládající všem dovozcům polského hovězího v ČR tyto zásilky hlásit a testovat je na přítomnost salmonel. Média mezitím přinesla zprávu, že podobná praxe jako v Polsku existuje minimálně v jednom případě i na Slovensku, což se ovšem zdaleka netěšilo takové pozornosti, jako kauza polská. Na zmiňovaném zemědělském žofínském fóru se nicméně diskutovalo také třeba o úmyslu Ministerstva zemědělství vybudovat nebo obnovit do konce volebního období každý den nový rybník. Vzniknout by jich tak mělo 1215, včetně vodních ploch na pozemcích spravovaných státním podnikem Lesy České republiky. Ještě zásadnější ale je, že ministr Miroslav Toman veřejně prohlásil, že je třeba změnit dosavadní způsob zemědělského hospodaření, i když neopomněl dodat, že za to bude třeba zemědělce odměnit - tedy dát jim dotace. Za peníze je jistě možné udělat cokoli, trochu se ale zapomíná na to, že zemědělci by měli hospodařit tak, aby zachovali krajinu a přírodu v dobrém stavu i pro příští generace, zcela přirozeně i bez dotací - jako to třeba dělají sedláci z Asociace soukromého zemědělství ČR v programu Pestrá krajina, jehož druhý ročník v těchto dnech právě - bez vazby na dotace - startuje.

Vodácký server raft.cz zveřejnil statistiku zásahů hasičů na jezech a nebezpečných jezech s tím, že loni došlo pouze jedné smrtelné vodácké nehodě a ke dvěma utonutím na jezech. Na jezech, kde jsou instalována záchranná zařízení, jako jsou lana nebo podkovy, navíc k žádné nehodě, která by si vyžádala zásah hasičů, nedošlo. Záchranná zařízení ale jednak nejsou na všech jezech, a na těch, kde jsou, nemají v řadě případů potřebnou účinnost. „Jezů, kde jsou prvky zcela nevhodně umístěny a tudíž nepoužitelné, přibývá. Obvykle si prvky definují místní hasiči, ale oni nejsou v této oblasti odborníky, i když na jezech zasahují. Takto se zbytečně investovalo například do Malého jezu v Budějovicích, v Radošově a naposledy i do jezu Hamr,“ podotýká Petr Ptáček z Vodácké školy záchrany, sám instruktor záchrany tonoucích. Jak je vidět, odborníkům nebývá v našich krajích často dopřáno sluchu ani ve výzkumu, ani při opatřeních na záchranu životů.

Někdy ale přece. Po osmi letech se například na pražské farmářské tržiště Kubáň vrací původní provozovatel a jeden ze zakladatelů farmářských trhů v ČR vůbec - zapsaný spolek Archetyp, první trh pod taktovkou (staro)nového organizátora přivítá návštěvníky 30. března. K informaci nutno dodat, že Archetyp provozoval tržiště Kubáň pouze dva roky, poté, co vybudoval jeho dobré jméno a získal přízeň místních spotřebitelů, ale dostal Archetyp od radnice Prahy 10, na jejímž území se tržiště nachází, výpověď. Výběrové řízení na nového provozovatele ale musela nakonec radnice pro neprůhlednost zrušit a začala provozovat trhy sama. Jak to dopadá, když podnikají úředníci, se ukázalo velmi brzy: z tržiště odešli někteří původně tam prodávající zemědělci, a navíc začala radnice na provozu prodělávat. Vyhlásila proto další výběrové řízení, které nyní vyhrál původní zakladatel, takže rozum v tomto případě zase jednou zvítězil. Moc často se to ale v naší zemi neděje…

Petr Havel