Každopádně je úmysl zdanit náhrady církvím další z mnoha důkazů, že se naše společnost není schopna a ani ochotna vyrovnat s dědictvím předlistopadové minulosti, a to je také nejdůležitější signál, který parlament svým rozhodnutím vyslal, zejména do zahraničí. V této souvislosti lze jen připomenout, že kauza nepochybně neskončí jen u našeho Ústavního soudu ČR, ale také u soudů evropských, jak už ostatně někteří představitelé církví v reakcích na zdanění naznačovali. Otázka je, jak se zahraniční soudy zachovají, pokud ale dají za pravdu argumentům církví, může to stát naší zemi na následných sankcích možná i více peněz, než jaké v rámci dohody českého státu a církví těmto subjektům původně ze zákona o náhradách náležely. Vzhledem k tomu ale, že soudy se zřejmě potáhnou, už ale v době definitivního verdiktu většina současných poslanců v parlamentu nebude. Zůstane ale po nich „kostlivec ve skříni“, jehož sanaci zřejmě všichni zaplatíme ze svých daní. Jak odpovědné….

Jsou ale i dobré zprávy. Státní podnik Lesy České republiky (Lesy ČR) oficiálně představil počátkem týdne projekt „Vracíme vodu lesu“, jehož realizace si vyžádá podle současných předpokladů zhruba miliardu korun a půjde tak o největší environmentálně zaměřený projekt Lesů ČR v historii. Není mimochodem první - již v minulosti vznikly v Lesích ČR Programy 2000, 2010 a 2020, zaměřené ale i na rozvoj turistiky a budování jiných, než vodních prvků v krajině. „Vracíme vodu lesu“ je ale v souladu s názvem primárně o tom, že na lesních pozemcích vznikají a vzniknou retenční nádrže, drobné vodní nádrže nebo se rozšíří nivy malých lesních vodních toků, což je nanejvýš žádoucí, a bez ohledu na diskuse o míře viny Lesů ČR na kůrovcové kalamitě je třeba za to podnik pochválit. I další ze státních lesů – Vojenské lesy a statky představily ve stejný den jako Lesy ČR několik desítek lokalit, v nichž buď už probíhá, nebo se připravuje „zavodnění“ lesních pozemků. Les přitom je a má být rezervoárem vody v krajině, nicméně tato jeho role je v současné době výrazně narušena, i díky sousedství s polními pozemky, které nejenže vodu nedokáží zadržet, ale ještě jí ze svého okolí, tedy i z lesů, „vytahují“. I tak ale les zadrží i v současné době více vody, než zemědělská krajina a podpořit tento potenciál je nejen v zájmu celé společnosti, ale i zemědělců, kteří by měli začít vážně uvažovat o tom, že se ve prospěch lesnictví vzdají části svých dotací. Ono jim to totiž pomůže, jde ale o to, zdali k tomu bude politická vůle.

Lesy ČR se ale tento týden nechtěně představily i v další roli - jako objekt razie Policie ČR v sídle podniku a zároveň na Ministerstvu zemědělství, při níž měly být zajištěny podklady s cílem rozklíčovat aktivity někdejšího generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda, který měl údajně podnik či potažmo stát připravit v rámci různých smluv o nemalé finanční prostředky. Co se z kauzy vyvine, je otázkou, je ale také možné, že se hledá exemplární viník loňské a ještě stále probíhající kůrovcové kalamity na území ČR. Szórád k prevenci rizik kůrovce nepochybně nijak významně nepřispěl - stejně tak ale žádný generální ředitel Lesů ČR před ním. Jistou naději, nejen díky projektu „Vracíme vodu lesu“, představuje zatím stávající šéf státních lesů Josef Vojáček, jenže ten se ujal vedení podniku v době, kdy už jsou na řadě lokalit lesní porosty v takovém stavu, že minimálně krátkodobě s tím nelze skoro nic dělat. Oproti minulosti je totiž nutné změnit téměř vše - podobu zakázek, způsob těžeb i zalesňování, celou řadu zákonů, kompetence vlastníků či vzdělání odborných lesních hospodářů - a to rozhodně nepůjde rychle.

Nic moc se zatím nemění ani v přístupu k problému, který také s lesnictvím souvisí - totiž jak se stavět k rostoucímu počtu vlků v naší přírodě, jejichž smečky decimují stáda hospodářských zvířat na pastvách. Škody rostou, a to po celé Evropě, a také proto proběhne 10. května večer v obci Vernéřovice na Broumovsku zapálení protestní vatry proti vlkům v rámci celoevropské manifestace za obranu pastevectví.

Petr Havel