Bohužel nárůst podpor se promítl především v investicích do nových technologií, zemědělské mechanizace či stabilizace příjmové stránky zemědělců. Prakticky nijak se ale dotace nepromítly do žádoucí restrukturalizace naší krajiny a změn v přístupu k zemědělskému hospodaření, s výjimkou sedláků hospodařících na rodinných farmách, kteří ovšem často ve vlastním zájmu a zájmu svých potomků zlepšují krajinu i bez nároků na dotace. V souvislosti se vstupem do EU také bohužel téměř nezazněl právní přínos tohoto kroku pro českou veřejnost a speciálně zemědělské podnikání. Vstupem do EU se sice výrazně zvýšila byrokracie se zemědělstvím a potravinářstvím spojená, na druhou stranu to byla a je právě EU, která alespoň částečně nutí naše zemědělce hospodařit v krajině udržitelnějším způsobem, a která se také v obvykle dlouhých soudních procesech zastala českých občanů v těch případech, kdy byli kráceni na svých právech – například v různých typech restitučních procesů.
Týden ovšem odstartovalo v ČR poněkud nadhodnocované téma „dvojí kvality“ potravin. Poté, co na půdě EU neprošly návrhy našich poslanců na tvrdou regulaci „dvojí kvality“ potravin, neboť to není pro většinu zemí EU nijak důležité téma, rozhodlo se Ministerstvo zemědělství vzít vše do vlastních rukou a v připravované novele zákona o potravinách stanovit až padesátimilionové sankce pro takové výrobce, kteří nebudou jakékoli odlišné složení vyráběných potravin odlišovat jiným obalem. Přes opakovaná ujištění, že tento krok nepovede k částečné unifikaci na trhu nabízených potravin, bude téměř jistě pravdou pravý opak. Stejně tak bude zajímavé sledovat, jak bude posuzována míra odlišnosti obalů, neboť variabilita potravinářských produktů je téměř nekonečně široká. Posouzení bude samozřejmě na dozorových orgánech – a ať si ale kdo chce co chce říká, je to minimálně potenciálně zneužitelné. Ale kdo chce kam, pomozme mu tam…komplikace se totiž nedotknou ani tak spotřebitelů, jako spíš výrobců a jejich nákladů – což, lidově řečeno, znamená mimo jiné impulz ke zdražení potravin, případně onu zmiňovanou vyšší míru unifikace, tedy poklesu spektra nabídky potravinářských produktů. Čehož si ovšem nejspíše nikdo nevšimne, protože na rozdíl od potravin „stejné kvality“ je potravin „dvojí kvality“ na trhu opravdu velmi malé množství.
Veřejnosti příliš neznámá Pracovní společnost nástavkových včelařů (PSNV) uspořádala počátkem týdne spolu s Asociací soukromého zemědělství ČR tiskovou konferenci s celou řadou podnětů k zamyšlení a demýtizaci „zavedených“ pravd o ynašem včelařství. ČR je například nejvíce zavčelenou zemí EU, a bohužel také zemí, v níž se každoročně vydává stále více peněz na léčení nemocí včel syntetickými preparáty, jejichž pozůstatky jsou součástí medu. PSNV poukázala i na to, že na rozdíl od všech ostatních typů dotací distribuuje dotace včelařům nevládní organizace Český svaz včelařů, ačkoli je k výplatě dotací určena národní platební agentura (Státní zemědělský intervenční fond – SZIF), která podpory do zemědělství ve všech ostatních případech vyplácí. Podnětů z akce bylo ovšem mnohem více – například popis některých nesmyslných dotací nebo skutečnost, že ČR dlouhodobě rezignuje na zvyšování odolnosti včel vůči změnám, které v přírodě probíhají, a neřídí se novými poznatky vědy a výzkumu. Nejen naše včelařství se podle PSNV naopak řídí stále ještě předlistopadovými „lidovými“ principy, od nichž ovšem prakticky všechny vyspělé včelařské země již odstoupily.
Nebývale reprezentativní obsazení měla čtvrteční vernisáž výstavy Voda a civilizace na pražské Kampě, které se mimo jiní účastnili hned tři členové vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem. Ten při komentované prohlídce výstavy strávil na Kampě více než dvě hodiny, což původně nikdo nečekal. Obsazení akce vyslalo přitom do společnosti minimálně dva důležité signály – totiž, že problematika vody je stále důležitějším tématem nejen pro veřejnost, ale i pro vysoce postavené politiky, a také, že se blíží volby do Evropského parlamentu. Co si přitom premiér z výstavy odnesl a zdali se výjevy zpodobněné na některém ze 40 panelů bude v budoucnosti řídit je ale otázkou, zvláště, když byla na řadě z nich prezentována negativa velkoplošného zemědělství, mimo jiné symbolizovaném rozsáhlými plochami řepky.
Petr Havel