„Pokud většinu boje se suchem zaměříme na to, že propojíme vodovody, uděláme přivaděče na pitnou vodu, budeme budovat přehrady, tak to vše je sice potřeba, ale také to poslední, co vyřeší sucho,“ vysvětluje.
Klíč k řešení je podle něj změna hospodaření v lesích a na zemědělské půdě. „Hospodaření je teď špatné a nepomáhá nám vodu zadržovat,“ nastiňuje zásadní problémy.
Důležitá je především pestře strukturovaná krajina s nelesní zelení, příkopy na zadržovaní vody, smíšené lesní porosty – smrkové kultury nejsou schopny růst kvůli suchu a teplému podnebí.
Zemědělská krajina pak obsahuje přílišné lány polí bez mezí, alejí, remízků, keřů, mokřin a rybníků. „Toho máme v krajině žalostně málo oproti Rakousku, Belgii, Německu a ostatním zemím, které pochopily, že takhle se hospodařit nedá,“ zdůrazňuje.
Na pole zelená hnojiva
Dalším problémem našich polí je nedostatek organické hmoty. Ta se může dodávat hnojením, na které ale zemědělci nemají dostatek dobytka. „Dá se také dávat kompost, který je ideální,“ říká s tím, že kompostárny mají kompostu dostatek, nikdo je ale nekupuje kvůli přílišným nákladům.
„Většina podnikatelů v agro-byznysu se snaží snížit náklady a hnojí průmyslovými hnojivy,“ dodává. Další variantou jsou meziplodiny, které se zaorají, a tím se do půdy dodá zelené hnojení.
„To, že se zaorávají zbytky po sklizni, je naprosto nedostatečné,“ uzavírá.
Nahrávka rozhovoru v následujícím odkazu:
Zdroj: Radiozurnal.cz