Sám Andrej Babiš, respektive Fond Hartenberg, který patří do svěřenského fondu premiéra, expanduje do dalších oblastí - koupil totiž většinový podíl v síti květinářství Flamengo, který dosud vlastnila společnost HFF. HFF je přitom jedním z lídrů tuzemského trhu s květinami s ročním obratem přes miliardu korun. Že by si tím chtěl premiér zajistit pravidelný přísun čerstvých květin pro svou partnerku, se přitom dá věřit docela těžko.
Ministerstvo zemědělství po čase zase připravuje projekt, který jednoznačně nahrává velkým, ba vůbec těm největším průmyslovým zemědělským podnikům. Jde přitom o jednu z verzí, jak řešit ztráty zemědělců z dopadů sucha, a ačkoli je „na stole“ návrh Asociace soukromého zemědělství ČR na kompenzaci těchto rizik prostřednictvím komerčního pojištění, Ministerstvo upřednostňuje jinou variantu. Vysvětlením je, že velcí průmysloví zemědělci nemají podle legislativy EU nárok na dotaci zemědělského pojištění a tedy ani na dotaci pojištění v komerčním pojištění. Ministerstvo tak preferuje variantu vytváření nedaněných rezerv použitelných v případě nepřízně počasí přímo zemědělskými podniky, což samozřejmě diskriminuje malé a střední zemědělce, včetně nástupnických subjektů bývalých JZD. Především by ale mohly do takového systému vstupovat (a nedanit část svých zisků) právě největší průmysloví zemědělci – na úkor všech ostatních.
Dlouze diskutovaná a sporná novela vinařského zákona, kterou protlačil někdejší ministr zemědělství Marian Jurečka ve spolupráci s (opět) největšími vinařskými podniky v ČR (Svazem vinařů ČR) se po dvou letech existence ukazuje jako nadbytečná a neplnící žádný z cílů, které její předkladatelé deklarovali. Dovoz vína ze zahraničí, který měla novela omezit, dokonce v porovnání s některými předchozími roky vzrostl, také odhalené falšování vín se v procentuálním vyjádření mírně zvýšilo a životní prostředí v ČR je zatěžováno plastovými bag-in-boxy, v nichž jsou nuceny prodávat čepované víno vinotéky, ačkoli všichni mluví o tom, jak je třeba produkci a užití plastů snižovat. Na novele ale nejspíš nevydělali ani velcí vinaři - na tuzemském trhu se spíše postupně prosazují ti menší s originálními a identickými víny, jejichž kvalita stále roste stejně jako množství ocenění našich vinařů v zahraničí, jejichž symbolem je Josef Valihrach, jehož syn mimochodem kandiduje ve volbách do Evropského parlamentu.
Uplynulý týden také oživil téma kůrovce v našich lesích - jednak se blíží období jeho další možné expanze, především se ale na exkurzi do lesů na Vysočině vydala reprezentativní vládní sestava ministrů, včetně samotného premiéra, který na místě zasadil nějaký ten stromek. Ministr zemědělství Miroslav Toman pak přislíbil vlastníkům lesů možnost dotací ve výši až čtyř miliard korun – 1,15 už dává resort z vlastního rozpočtu, o dalších třech miliardách jedná s Evropskou Komisí a naším Ministerstvem financí – i proto byla na místě i ministryně Alena Schillerová. Při současných požadavcích na rozpočet a brzdící tuzemské ekonomice se to ovšem nezdá příliš reálné, byť zrovna lesy, tvořící celou jednu třetinu území ČR, by si sanaci podnikatelského prostředí zdecimovaného kůrovcem určitě zasloužily víc, než mnohé jiné rozhazovačné státní projekty.
To v EU volí jiný recept - dosluhující eurokomisař Phil Hogan prezentoval v průběhu květnové konference „Naše lesy, naše budoucnost“ projekt „Iniciativa jednoho hektaru“, jehož principem je podpora agrolesnických systémů a odměna těm zemědělcům, kteří zalesní alespoň jeden hektar stávající zemědělské půdy. Podle Hogana by měla být dotace udělována z Programu rozvoje venkova a členským státům by výrazně napomohla splnit jejich cíle v oblasti zlepšování klimatu a biologické rozmanitosti. Jinými slovy - Evropská komise by dotace do lesnictví na úkor zemědělství podpořila - zdali toho jsou ale schopni naši politici, je možná dále než ve hvězdách.
Petr Havel