A i když počet odborně poučených roste, stále se pohybují v oné bublině, což ovšem pro společnost není dobrý signál. Třeba proto, že oboru vodohospodářství chybí mladá krev, ačkoli jde o zaměstnání, v němž je zaručena budoucnost i relativně rychlý kariérní postup. To by ale o tom něco museli také vědět rodiče dětí i junioři samotní, kteří práci v tomto oboru za perspektivní z bůhví proč jakého důvodu za perspektivní nepovažují. Pít se přitom bude pořád. Vzhledem k nedostatku informací o oboru se také samozřejmě stále udržuje, ba rozvíjí celá řada mýtů, například, že suchá půda nevsakuje vodu, nebo že mokřad zpomaluje povodně, nebo že je největším problémem oboru hodným řešení zamezit úniku peněz z vodohospodářství do zahraničí (prostřednictvím dividend jdou přitom z vodohospodářství do zahraničí necelá dvě procenta ze zisků vytvářených v ČR zahraničními subjekty).
Svět ale chce být klamán, například v podobě údajů o katastrofálním úbytku včelstev a hmyzu v naší přírodě. Bohužel prostřednictvím zcela nesprávných údajů. Ačkoli je totiž aktuálně počet včelstev v ČR na kilometr druhý největší na světě (po Řecku) a činí 10,1 včelstva na kilometr čtvereční, v médiích se operuje údajem 6,9 včelstva na kilometr čtvereční, což je ovšem stav z roku 2010. Historicky nejvyšší počet včelstev v ČR byl přitom v roce 1990 (10,4 včelstva na kilometr čtvereční), takže dnes jsme prakticky na stejných hodnotách, jako před 30 lety. Jestli něčeho ubývá, pak jsou to spíše jiní opylovači, ne ale včely.
Čeho by naopak ubývat mělo, jsou daňkové a jeleni, kteří decimují nově vysazované sazenice stromků, zvláště v současné době masivního opětného zalesňování po kůrovcové kalamitě. Z toho důvodu Ministerstvo zemědělství správně povolilo lovit daňky a jeleny celoročně. Podle současné legislativy se přitom srny mohou lovit od září do konce prosince, srnci od poloviny května do konce září a daňčí zvěř od poloviny srpna do konce roku. Nejde ale jen o sazenice – uvedené druhy zvěře jsou v ČR, stejně jako divoká prasata, přemnožené.
Od počátku tohoto týdne, konkrétně od pondělí 20. května vstoupila platnost další z četných evidencí na našem trhu. Tato se týká evidence cigaret a spočívá v tom, že prodávat cigarety (respektive obchodovat s nimi) může od uvedeného data jen takový výrobce, dovozce, přepravce, distributor či prodejce, který je registrován u Státní tiskárny cenin a dostane její identifikační kód, čímž se stane se součástí evropského systému označovaného Track&Trace, který umožní sledovat a vyhledávat konkrétní tabákový výrobek v EU. K příslušnému datu ale měla identifikační kód jen zhruba čtvrtina prodejců cigaret na našem trhu, a pokud jej nezískají, nesmí prodávat cigarety a tabák vyrobené po uvedeném datu. Takže kuřáci pozor, hrozí vám možná redukce značek cigaret, prodejen tabáku nebo i administrativní zdražení kuřiva. Nebo taky zlevnění a rozvoj černého trhu.
V Německu byl tento týden přijat zákon povolující odstřel vlků, a to i těch, u nichž se neprokáže napadení stád hospodářských zvířat. Že se to stalo právě v často nadstandardně „zeleném“ Německu, je přitom významným signálem i pro naši zemi – ukazuje se totiž, že regulovat populace vlků je prostě nutné, i přes odpor ochránců zvířat.
Začínající tuzemská sklizeň raných brambor by mohla konečně po mnoha měsících snížit cenu brambor v obchodech – pokud se ale nebudou chtít naši pěstitelé při prodeji své produkce příliš „zahojit“ po prodělečných předchozích sezónách. Podobný případ existoval v minulosti třeba s česnekem – ten se začal v ČR opětně více pěstovat poté, co se spotřebitelé odvrátili od velmi levného, ale aromaticky mnohem horšího česneku čínského. Zájem o český česnek ale vyústil do ceny za kilogram ve výši až kolem 200 korun, takže spotřebitelé sice nekupovali česnek čínský, ale ani ten náš, a obrátili svou pozornost ke španělskému česneku. Ceny raných brambor jsou samozřejmě každoročně vyšší, než brambor konzumních – letos je ale cena téměř srovnatelná, což by mohla být šance pro tuzemské bramboráře alespoň částečně se na vlastní trh vrátit – bylo by to žádoucí, ale je třeba tomu také uzpůsobit cenovou strategii. A také informovat veřejnost o cenách od pěstitelů, aby lidé věděli, jaké přirážky si k původní zemědělské surovině účtují distributoři a prodejci brambor.
Petr Havel