Je to nejen souhrn informací o současném stavu půdního fondu v České republice, ale jsou zde popsány vzájemné vazby základních půdních vlastností i s dopadem na ekonomiku hospodaření. Oproti jiným, podobným publikacím jsou zde prezentována i jednoduchá, funkční a dostupná řešení, která byla formulována na základě ověřování výzkumem a hlavně provozního využívání těchto technologií v zemědělské praxi a to nejen v České republice, ale i na Slovensku a v Maďarsku. Nutno podotknout, že zejména pro provozní využívání našich řešení vždy aktuálně modifikovaných pro místní podmínky byly hospodáři vybírány pozemky, jež oni sami prezentovali jako ta nejhorší pole, na nichž hospodaří a která se svou produkcí dlouhodobě pohybovala 10 – 20 % pod průměrnými výnosy daných plodin v podniku.
Posléze se však ukázalo, že tento hendikep se obrátil ve výhodu, jelikož na takovýchto „vybydlených“ polích zvolené postupy vykazovaly nejmarkantnější zlepšení a během jedné až dvou sezón se výnosy nejen dorovnaly na průměr plodin v podniku (který se postupně zvyšoval), ale většinou byly oproti průměru o 10 – 15 % vyšší. Tím se potvrdilo, že pokud jsme schopni uvést do pořádku základní půdní vlastnosti, které přímo a výrazně ovlivňují produkční schopnost půdy, pak se mám to několikanásobně vrátí nejen v produkci, ale i v usnadnění kultivace a celé základní agrotechniky a organizace práce.
Kompletní metodiku, ale i mnoho dalších aktuálních a užitečných informací najdete na www.olmix.cz. Stejně tak jsou tam i kontakty na členy našeho týmu a my vám rádi zodpovíme vaše dotazy, poradíme i pomůžeme najít řešení vašich konkrétních problémů s půdou.
Příčiny a následky
Příčinou nižších výnosových výsledků polních plodin a jejich výnosových trendů lze z pohledu poruch půdní úrodnosti označit špatný fyzikální stav, nízkou kvalitu humusu, nízké zastoupení hořčíku na sorpčním komplexu a poruchy biologické aktivity způsobené nedostatkem lehce rozložitelných organických látek. V takto porušeném prostředí klesá účinnost živin dodávaných v průmyslových hnojivech. Výnosová stabilita klesá v důsledku větší závislosti pěstovaných plodin na počasí. V roce 1991 bylo na 1 kg NPK vyprodukováno 75 kg zrna ječmene jarního, v roce 2000 už jen 17 kg! (Pokorný, 2002)
Z výše uvedených skutečností, známým už více než 15 let, lze v současné době zdůraznit zejména deficit půdní vláhy, nedostatek vzduchu v půdě a minimální aktivitu půdních mikroorganismů, které se svou enzymatickou činností podílejí na transformaci živin do přístupných forem a jejich zastoupení v půdním roztoku.
Za současné situace nelze očekávat, že tento stav se dá napravit zvyšováním dávek průmyslových hnojiv. Ba naopak – tento přístup zhoršuje nejen fungování základních půdních mechanismů, ale výrazně zhoršuje rentabilitu plodinových systémů, zvláště v zemědělských podnicích bez živočišné výroby.
Půda – voda – úroda
Hospodaření s vodou je akutní problém současné doby. Celá řada odborníků v tomto oboru dělá stále dokonalejší analýzy současného stavu, ale i maluje katastrofické scénáře do blízké i vzdálené budoucnosti. Dílčí opatření, prezentovaná především politiky, jsou většinou vytržená z kontextu a nevedou a ani nepovedou ke komplexní nápravě zhoršující se situace.
„Z polí vodu do trubek nedostaneme“ znělo jako heslo ještě nedávno na Ministerstvu zemědělství. A tak se prostředky směřovaly na jednotlivá opatření, která byla možná výhodná pro jednotlivce nebo malé skupiny šikovných dobře informovaných.
A kde byla (nebo je) PŮDA?
Zasakování (infiltrace) srážkové vody do půdy je hlavním zdrojem obnovy zásob půdní vláhy a spodní vody. Pro zajímavost 1 m3 strukturní půdy zadržuje přibližně 200 až 500 l vody. To znamená, že 1 ha strukturní půdy s hloubkou profilu 0,5 m může disponovat zásobou 1 - 2,5 mil. litrů vody. Narušením fyzikálních parametrů půdy, hlavně její objemové hmotnosti zhutněním a nepříznivou strukturou půdních agregátů s nízkou vodostálostí, a tedy tendencí k rozplavování způsobenou slabou biologickou aktivitou v půdě, zásobní schopnost půdy výrazně klesá. Je to zejména tím, že v utužené půdě se výrazně zvyšuje podíl pevné půdní frakce (minerální složky) na úkor frakce plynné a kapalné. Rovněž se snižuje i jímací (retenční) schopnost pro vodu. Nestrukturní půda mimo jiné proto výrazně negativně ovlivňuje hospodaření s vodou v půdním profilu nemluvě o problému eroze, neproduktivním výparu i prokořenění do hloubky půdního profilu. Slabá biologická aktivita půdy způsobuje problémy při obnovování strukturních agregátů.
Pokud se prostor pro vodu v půdě vlivem zhutnění sníží o 10 %, pak to představuje v orničním horizontu 30 cm objem vody 300 000 litrů na hektar. To odpovídá 30 mm srážek, které by kompletně zasákly do půdy. Půdní profil je však schopen jímat vodu až do hloubky 1 metru. Pak by snížení vodní kapacity půdy dosahovalo hodnoty 1 000 000 litrů a to odpovídá 100 mm srážek. Vezmeme-li v potaz tyto skutečnosti, pak vodní retenční kapacita zemědělského půdního fondu České republiky představuje 8 400 000 000 m3 vody. Ovšem další, v tomto případě negativní, skutečností je, že 70 % půd u nás je poškozeno degradací, trpí různým stupněm utužení, erozí, dehumifikací a ztrátou biologické aktivity. Z těchto důvodů je skutečná retenční kapacita našich půd snížena na 5 040 000 000 m3. Rozdíl tedy činí 3 360 000 000 m3. Jestliže celková spotřeba vody v ČR v roce 2013 činila 1 700 000 000 m3, pak voda chybějící v půdě představuje pokrytí této spotřeby na období dvou let. (Vopravil, 2016)
Možnosti řešení
Při dodávání organické hmoty do půdy dle pokynu www.organickahmota.cz, rozšířením uplatňování půdoochranných technologií, podporou a rozšířením pěstování víceletých pícnin i meziplodin apod., lze očekávat zlepšení stavu a zvýšení retenční kapacity půdního fondu ČR z původních 5 040 000 000 m3 vody následovně:
- Do roka: 6 500 000 000 m3 vody
- Do tří let: 6 800 000 000 m3 vody
- Do deseti let: 7 100 000 000 m3 vody
Tento odhad dopadů optimalizace hospodaření na retenční schopnost půdy vychází z výsledků měření realizovaných v provozních podmínkách na vybraných zemědělských podnicích v ČR. Pozitivní je to, že nejvyšší efekt hned po aplikaci zlepšujícího opatření je dosahován už v prvním roce.
Aplikace půdních bio-stimulantů
Půdní bio-stimulanty velmi rychle po aplikaci iniciují zvýšení biologické aktivity půdy. Následně dochází i na degradovaných půdách ke zlepšení fyzikálních půdních vlastností především zlepšení půdní struktury, snížení utužení půdy a zlepšení pórovitosti. V oblasti chemických vlastností je to zejména zvýšení podílu organické složky půdní. Ve svém důsledku to znamená optimalizaci zastoupení půdních frakcí a zlepšení vodního a vzdušného režimu.
Logicky pak na takto revitalizovaných půdách lze dosahovat i vyšších a stabilnějších výnosů
Měření schopnosti pomocných půdních přípravků zvýšit retenční vodní kapacitu půdy
V letech 2016 – 2018 realizoval VÚMOP na základě pověření z MZe ČR testování registrovaných přípravků z kategorie (půdní pomocné látky) PPL na jejich schopnost zvýšit podíl vodní frakce v půdě. Bylo testováno cca 80 produktů, jejichž výrobci nebo nositelé registrace s tímto záměrem souhlasili. V následující tabulce jsou uvedeny produkty využívané v praxi, nebo jejichž použití se jeví jako reálné s ohledem na dostupnost řešení a náklady.
NEOSOL (dříve PRP SOL) potvrdil své kvality i v tomto měření a díky flexibilitě použití, jednoduché aplikaci a celé dlouhé řadě dalších přínosů se může stát účinným nástrojem v rukou hospodáře pro zabezpečení lepších půdních podmínek na poli i při zlepšení hospodaření s vodou v půdě a v krajině.
ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ
S ohledem na aktuální situaci v oblasti sledovaných půdních vlastností na vybraných pozemcích a způsob hospodaření zemědělského podniku, to je především orientace na produkci tržních plodin bez živočišné výroby lze doporučit následující opatření:
1. Posklizňové organické zbytky rostlin po sklizni plodin rozdrtit a ponechat na pozemcích
2. Optimalizovat procesy mineralizace a humifikace organických zbytků včetně kořenového systému rostlin pomocí aplikace půdního bio-stimulantu Neosol. Aplikaci realizovat okamžitě po sklizni na posklizňové zbytky s následným mělkým zapravením do půdy.
Doporučená dávka 150 kg/ha při první aplikaci, 120 Kg/ha při druhé aplikaci a dalších aplikacích.
3. Podpořit mineralizaci organických zbytků a rozvoj kořenového systému plodin aplikací bio-stimulantu rhizosféry Explorer 20, při setí pod patu, především u širokořádkových plodin. V případě setí jarních plodin využít možnosti zvýšení podílu organické složky půdní výsevem meziplodin nebo dle možnosti využít organická hnojiva pocházející ze živočišné výroby ale i jiných zdrojů (kaly z ČOV, digestát, separát, komposty)
4. Aplikací rostlinných bio-stimulantů Algomel Push a Agroptim na list stimulovat růst kořenů pěstovaných plodin a posílit tak rozvoj půdní mikrobiologie, čímž současně dosáhneme nejen zlepšení celkové kondice pěstovaných plodin ale i zvýšení objemu organické hmoty pocházející z kořenové soustavy rostlin a z odumřelých půdních mikro a makro organismů.
5. Na základě monitoringu aktuálního stavu půdy pečlivě řídit jednotlivé operace při zpracování půdy i v rámci běžné agrotechniky s cílem maximální možné míře eliminovat počty přejezdů.
6. Upravit půdní reakci vápněním, avšak použít velmi jemně mleté vápence nebo dolomitické vápence v dávkách polovičních oproti běžně uváděným dle potřeby vápnění.
Cílem řešení je uvést do rovnováhy biologické půdní systémy v zájmu optimalizace půdních procesů pomocí produktů se specifickým poměrem minerálních látek a stopových prvků – půdních bio-stimulantů, které budou systémově začleněny do pěstebních technologií. Jsou rychlým a hlavně účinným řešením. Na zdravé půdě pak logicky prosperují zdravé rostliny. Předpokládá se, že zdravější, méně chemicky kontaminované, chutnější a výživnější produkty budou více poptávány konzumenty. Zlepší se i celková image zemědělství z pohledu dopadu hospodaření na životní prostředí i na hospodaření s vodou v krajině.