Jak už to tak bývá, cestou k potírání množíren se mají stát sankce a evidence. Evidence se dokonce měla v původním návrhu týkat i všech lidí chovajících jednu fenu, což tedy nakonec z návrhu novely vypadlo, otázkou ale je, jak se s konečným zněním poperou naši kreativní poslanci. Pokud se pak týká čipování psů, pak tam k určitému posunu došlo – na psa, který nebude mít od příštího roku čip, se bude pohlížet jako na psa neočkovaného, což bude nepochybně alespoň některým novým nabyvatelům psů vadit, takže aplikovat čip bude v jejich zájmu. Náklady na čip a jeho vpravení do těla zvířete činí přitom 300 až 500 korun, takže to zas takový výdaj není, zvláště když čip vydrží celý život zvířete. I tak jde o opatření „na půli cesty“, neboť Centrální registr psů je stále v nedohlednu a je také otázkou, jak čipovat toulavé psy, kteří nikomu nepatří, ale mohou být – a také jsou – přenašeči různých nemocí. Lze jen připomenout, že v ČR je v současné době očipována jen necelá třetina chovaných psů, takže mnoha lidem přibude povinnost, o níž možná ani nevědí – ale neznalost zákona je od sankcí neuchrání. V souvislosti s chovy zvířat zazněla také zajímavá čísla především v souvislosti s chovy norků, které byly v ČR díky tlaku ochránců zvířat zrušeny a ztráty nejsou dosud chovatelům kompenzovány. Dlužno dodat, že v ČR bylo celkem 7 chovatelů norků chovajících zhruba 1 000 kusů zvířat. V sousedním Polsku se ale komerčně chová 8 500 000 kusů norků a v Dánsku (které je obvykle vnímáno jako environmentálně vyspělá země) přibližně 17 000 000 kusů norků.
Chovat se k přírodě odpovědně a takzvaným udržitelným způsobem ale samozřejmě správné je, a kdo tak činí, je hoden ocenění. Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO i proto i letos vyhlásil nejlepší ekofarmu roku, kterou se stal Bezděkovský mlýn rodiny Řezníčkovy v Rohozné na Jihlavsku zaměřený na chov masného skotu. Ocenění současně s cenou Bartákův hrnec farmáři převezmou v sobotu, kdy bude statek v Rohozné zároveň přístupný veřejnosti. Osvěty není nikdy dost.
Loni na podzim avizovaná fúze dvou největších pekárenských společností na našem trhu – Babišova Penamu a společnosti United Bakeries (která vlastní i známou značku Odkolek), byla oficiálně posvěcena antimonopolním úřadem, což se dalo čekat. Co to ale bude v praxi znamenat pro tuzemské pekárenství, je otázkou. Teoreticky by se tím mohla zvýšit obecná vyjednávací pozice pekařů vůči maloobchodním sítím v úsilí o vyšší ceny alespoň základních pekárenských výrobků. Chléb a základní pečivo patří v ČR i historicky k mimořádně levným základním potravinám, což neumožňuje potřebný technologický rozvoj pekárenského oboru, který produkuje patrně nejvíce typickou národní strukturu potravin ze všech potravinářských oborů. Rozvoj by byl tedy záhodný. Při známém predátorském přístupu Agrofertu se ale také může stát, že z trhu nějaké pekárny zmizí a že se bude hůře dýchat malým a středním pekařům, kteří nebudou schopni odolávat kapitálově velmi silnému soupeři. Diskuse se také vedou o podílu obozu fúzujících společností na trhu. To je trochu relativní, v některých segmentech má Penam i 30 procent trhu (třeba toustový chléb), jinde je jeho podíl nižší, United Bakeries dosahuje u jiných výrobků až k hranici 20 procent, pro jiné produkty ale takový podíl neplatí. Konečný podíl spojené společnosti lze odhadnout na zhruba 35, možná 40 procent – i proto, že součástí spojení je i podmínka odprodeje některých stávajících provozů.
A úplně na závěr evergreen naší potravinářské a politické scény, tedy dvojí kvalita potravin, na které vsadili sociální demokraté ve volbách do evropského parlamentu, kam se poprvé v historii, možná i díky tomu, nedostal žádný její zástupce. Téma rezonovalo také v nedělních Otázkách Václava Moravce, v nichž moderátor vyslovil podiv nad kvalitou českých potravin, neboť u nich Státní zemědělská potravinářská inspekce zjistila druhý největší počet pochybení. Což ovšem o kvalitě tuzemských potravin nic nevypovídá, neboť podíl našich potravin na trhu je přes opakovaná vyjádření o nízké soběstačnosti ČR ze všech zemí nejvyšší, a z toho vyplývá, že jsou také nejčetněji kontrolovány. Při vyšším počtu kontrol přitom logicky musí dojít ke zjištění vyššího počtu pochybení, zhruba na stejném principu, že je nejvíc nehod na dálnici D1, protože tam prostě jezdí nejvíce aut.
Petr Havel