Sedláci sdružení v Asociaci soukromého zemědělství ČR se s tímto čestným a charakterním člověkem, který byl za minulého režimu dvakrát vězněn, dokázali velmi dobře ztotožnit. A bylo to vzájemné.

Stránský byl již od mládí zapřisáhlým odpůrcem totalitních režimů. Jako student gymnázia se zapojil do květnového povstání v roce 1945, za komunistické totality pak byli zatčeni Stránského otec Karel i bratr Jan, a nakonec i Jiří Stránský sám. V roce 1953 byl odsouzen za velezradu a na svobodu se dostal až na amnestii o sedm let později. V první polovině 70. let byl uvězněn znovu. „Měl jsem štěstí, že jsem narážel na lidi, kterých jsem si vážil, protože jsem v prvním vězení seděl s elitou národa a vystudoval jsem tam,“ řekl ještě nedávno při představování své knihy Štěstí napodruhé.

Po konci komunistického režimu byl Stránský vedoucím zahraničního oddělení Českého literárního fondu, řadu let také předsedou českého PEN klubu a členem Konfederace politických vězňů. Od února 2000 až do roku 2006 zasedal v Radě Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj kinematografie. Ačkoli dostával i nabídky na vstup do politiky, vždy je odmítal.

Za své dílo i občanské postoje si vysloužil řadu ocenění. V roce 2001 mu prezident udělil medaili Za zásluhy a za dlouholetou práci pro skautské hnutí obdržel v roce 2011 nejvyšší skautské ocenění - Řád Stříbrného vlka. Získal i medaili Artis Bohemiae Amicis (Přátelé českého umění), Cenu Karla Čapka, titul Rytíře české kultury nebo Cenu Arnošta Lustiga.

Nejen českým soukromým zemědělcům, kteří na dnešní poslední rozloučení s Jiřím Stránským poslali věnec se vzkazem „S úctou čeští sedláci“, bude tento nezdolný optimista, jenž ctil hodnoty jako je svoboda, pravda, ale i umění neohnout hřbet, moc chybět.

Hlavní kancelář ASZ ČR