Cílem je vytvořit pro zemědělce, kteří mají zájem hospodařit podle agrolesnických principů, vzdělávací materiály, tedy obsahově srozumitelné návody, jak správně hospodařit tímto způsobem. Projekt AGFOSY bude probíhat dva roky a výukové materiály budou přístupné na internetu v létě 2020 ve všech jazykových mutacích zapojených zemí.
Návštěva první - agrolesnictví a chov kuřat
Součástí druhého setkání účastníků projektu byly mimo jiné i návštěvy dvou farem, jež do svého hospodaření zapojily agrolesnické principy. Jihofrancouzská farma Ferme Blagny-Albiges začala hospodařit v roce 1996 a její nynější rozloha čítá 130 ha. Zaměřila se na integrovanou produkci, která organizačně velmi zjednodušuje řízení a hospodaření na farmě.
V dávné minulosti bylo okolí farmy plné lesů, živých plotů a stromové vegetace. Nicméně když nynější majitel převzal hospodářství po svých rodičích, byla krajina již téměř beze stromů. Rodiče se věnovali především chovu krav a drůbeže, přičemž kuřata byla chována jednak ve vnitřních prostorách, tak i venku. Mladý farmář si ale uvědomil velké rozdíly v halovém a otevřeném způsobu chovu a jeho zájem o animal welfare tak vlastně přinesl na farmu od roku 2007 agrolesnický princip hospodaření, který se majiteli jevil jak nejoptimálnější pro spojení výnosů a dobré zemědělské praxe s ohledem na pohodu zvířat, tak i pro zlepšení stavu půdy. Farma je totiž vzhledem ke své poloze velmi sužovaná erozí, a proto se při hospodaření maximálně zohledňuje co nejlepší využití vodních zdrojů. Mají zde vypracován vlastní vodní management, nyní je hlavním zdrojem vody pro potřebu farmy přilehlý rybník.
Hlavním zaměřením je aktuálně chov kuřat o počtu devíti tisíc kusů. Od loňského roku přechází hospodářství postupně do ekologického režimu. Velmi se osvědčil i systém „alley cropping“, tedy výsadba stromů či keřů ve dvou a více řadách - tzv. liniová výsadba. Mezi nimi je pak možno aplikovat rostlinnou zemědělskou produkci nebo zatravněné plochy použít pro chov drůbeže či dalších hospodářských zvířat.
Farma je zapojena do družstva, což je způsob hospodaření ve Francii, ale i v jiných státech západní Evropy běžný a hojně využívaný, neboť je založen na bázi dobrovolnosti a není poznamenán násilnou kolektivizací, jak tomu bylo za minulého režimu u nás. V tomto konkrétním případě farmy společně zakoupily a pak sdílí stroje. To přináší farmářům nižší náklady na pořízení, údržbu a provoz strojů a zároveň vyšší efektivitu používání zemědělské techniky, která tak nestojí ladem.
Návštěva druhá - agrolesnictví a chov prasat
Farma La Ferme En Coton vznikla v roce 2001 a v té době nebyly na jejím území také skoro žádné stromy. Chovala se zde hlavně drůbež - kuřata a kachny, což je typická faremní produkce této části Francie. V současnosti ale manželé zaměřili své podnikání na chov tradičního plemene černých prasat.
Když začínali hospodařit, na farmě pracoval pouze majitel a jeho žena, nyní už mají celkem pět zaměstnanců na plný úvazek. Na farmě je vlastní porážka, maso se prodává výhradně formou přímého prodeje, a to kolem čtyřiceti prasat ročně. V menším množství je pěstována také zelenina.
Kromě již zmíněných aktivit mají na farmě také malý obchůdek, ve kterém prodávají své produkty a výrobky. Také tito farmáři jsou zapojeni do družstva, které sdílí zemědělské stroje a nářadí.
Jaké výhody má pro farmu agrolesnické hospodaření? Než byly aplikovány agrolesnické principy, některá místa byla skutečně velmi suchá. S přibývajícími stromy a keři pěstovanými dle agrolesnických zásad jsou nyní všechny části farmy plné života a vyskytují se zde různé druhy dříve velmi vzácných živočichů. Na 90% hospodářství dnes naleznete stromy, 20 hektarů je v režimu tzv. „alley cropping“ (tedy liniového pěstování dřevin). Stromy majitelé sázejí také na hranicích farmy.
Manželé vyznávají přístup k zemědělské produkci s ohledem na biodiverzitu. Proces přeměny farmy podle jejich vlastních slov ještě neskončil, je to stále probíhající vývoj.
Další setkání účastníků projektu AGFOSY se uskuteční na začátku listopadu na Slovensku.
Martina Belásová a Radka Švecová
