Nový předseda Jaroslav Šebek působil 17 let ve funkci tajemníka ASZ ČR a několik volebních období je zároveň předsedou ASZ Litoměřice, která je jednou z největších v rámci celostátní Asociace. Se svými blízkými hospodaří na rodinném statku v Kyškovicích na Roudnicku, který je zaměřen na agroturistiku, klasickou rostlinnou výrobu a pěstování ovoce.

„Chci se na věci dívat jednak optikou obyčejného sedláka z naší 40hektarové rodinné farmy, ale současně na druhé straně také jako odpovědný a hrdý zástupce moderní selské stavovské organizace. Nechci nikdy politikařit, ale chci se jasně účastnit veřejné diskuse v takových klíčových okamžicích, kdy bude zapotřebí vystoupit na obranu demokracie, svobodného vlastnictví a podnikání - našich rodin a majetků. A připouštím, že budu v takových okamžicích neústupný, neboť s bolševikem či s populistou se nikdy úspěšně nevyjednávalo. A mimochodem si myslím, že shodou okolností ta doba tu právě teď je. Na druhou stranu ale budu, stejně jako dosud, katalyzátorem snahy o co největší spolupráci mezi členy, o co nejširší partnerství mezi spolky napříč zemědělskou i nezemědělskou veřejností, protože jedině spolupráce a naslouchání druhým může dávat dobré věci rychleji do pohybu. Ovšem nikdy za každou cenu, ale vždy na principu rovnosti,“ řekl nový předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Post místopředsedy obhájil Jan Štefl z Domašína (ASZ Jindřichův Hradec), který zde hospodaří spolu s pěti dalšími členy rodiny na 700 hektarech půdy, z nichž 580 je v ekologickém režimu. Plně strojově soběstačná farma poskytuje i služby. Živočišná výroba je zastoupena 200 kusy skotu plemene masný simentál. Jan Štefl se chce při své práci pro ASZ i nadále snažit o to, aby se tato stavovská organizace neodchýlila od své základní vize - orientace na rodinné hospodaření a svobodné podnikání.

Nově zvoleným místopředsedou je bývalý dlouholetý člen předsednictva a předseda ASZ České Budějovice Jan Staněk z Dřítně. Věnuje se rostlinné výrobě na 370 hektarech půdy a chovu menšího stáda skotu v okolí Temelína. Je členem hodnotitelské komise soutěže Farma roku, poznávat hospodářství a výsledky práce přihlášených rodin ho velice těší a utvrzuje v hlubokém smyslu a významu rodinného hospodaření.

Ze stávajících členů předsednictva pokračují ve svých funkcích:

Radim Kotrba z Asociace farmových chovů jelenovitých ČR má malou rodinnou farmu v Miskovicích u Kutné Hory, chová jeleny a ovce. Působí na České zemědělské univerzitě v Praze-Suchdole a také ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi. Ve své činnosti pro ASZ, která je pro něj srdeční záležitostí, tedy může nabídnout i akademicko-výzkumný přesah. Je členem Českého spolku pro agrolesnictví, což je téma, kterým se chce i nadále zabývat. 

Jeden ze zakladatelů ASZ ČR a dlouholetý předseda ASZ Praha Jan Miller se se svou rodinou stará o provoz farmy ve Svrkyni na Praze západ, kde hospodaří na 900 hektarech půdy. Zabývá se chovem holštýnského skotu a také jerseyek, jejichž mléko je zpracováváno v Němcově selské mlékárně v Radonicích. Je spoluautorem projektu Mléko z farmy a Nákup z farmy. Jan Miller by se rád zaměřil na prosazování nepřekročitelných priorit ASZ, které dělají tuto organizaci takovou, jaká od počátku je.

Předsedkyně ASZ Pelhřimov Květa Mošnová hospodaří se svým manželem na rodinném statku ve Vystrkově, kde se od počátku věnují chovu mléčného skotu, ale také koní, výměra obhospodařovaných pozemků činí 120 hektarů. Květa Mošnová se bude snažit být i nadále platnou členkou předsednictva a stejně jako doposud se zaměří hlavně na komoditu mléko.  

Velmi široké škále činností se na rodinné farmě v Oboře u Malšic věnuje předseda ASZ Tábor Martin Novák. Kromě obhospodařování cca 500 hektarů půdy to je hlavně chov mléčného skotu, provoz bioplynové stanice, minipivovaru přímo na farmě a také zemědělského muzea a galerie, jež jsou umístěny v budově bývalého špejcharu v nedaleké Želči, kterou nechala rodina na vlastní náklady pro tyto účely kompletně zrekonstruovat. Martin Novák velmi pociťuje ztrátu svobody v podnikání všeho druhu, přemíru administrativy a proto se v práci pro předsednictvo, která ho velmi baví, bude snažit zejména o krocení byrokracie.

V obci Čepí na rozhraní okresů Pardubice a Chrudim se věnuje rostlinné výrobě na 190 hektarech orné půdy Arnošt Pleskot, předsedaASZ Pardubice, Chrudim. Jako člen hodnotitelské komise soutěže Farma roku s úctou a pokorou sleduje, co vše sedláci za poslední téměř tři desítky let hospodaření dokázali. Ctí svobodné podnikání bez přemíry byrokracie a chce, aby svoboda podnikání byla nadřazena dotacím.

Předseda ASZ Beroun, Kladno Josef Stehlík hospodaří na rodinném statku s několikasetletou historií v Chodouni na 280 hektarech půdy, věnuje se chovu mléčného skotu včetně zpracování části produkce přímo na farmě, nechybí tu ani koně a agroturistika. Věří, že základním prvkem společnosti je rodinná farma, je obhájcem svobodného podnikání a volného trhu s půdou. I nadále hodlá všemi možnými způsoby hájit zájmy sedláků a rodinných farem. 

Historie rodinného hospodaření předsedy ASZ Žďár nad Sázavou Pavla Srny v Mirošově je stará přes 400 let. Nyní se Srnovi zabývají jak klasickou zemědělskou výrobou na 180 hektarech půdy, tak lesnictvím na 239 hektarech lesa a rybníkářstvím. Letos zkolaudovali katr a budují agroturistiku. Pavel Srna je společně s ostatními sedláky z regionu velmi znepokojen současným vývojem ve společnosti, její opětovnou bolševizací, arogancí moci a státního aparátu, neustálými útoky na svobody jednotlivce a podnikatelského a živnostenského stavu. Domnívá se, že krom obhajoby stavovských a profesních zájmů je třeba Asociaci aktivizovat i k obhajobě našich základních svobod a renesanci politické kultury.  

Předseda ASZ Náchodska Vladimír Tláskal začal hospodařit hned po absolvování studia na ČZU, a to na rodinném statku ve Slavětíně u Nového Města nad Metují. Zabývá se především rostlinnou výrobou na 330 hektarech půdy, obhospodařuje i 20 hektarů lesa poskytuje i zemědělské služby, služby pro ÚKZUZ a Svaz pěstitelů cukrovky. V rámci celostátního předsednictva by i nadále rád dělal vše, co dělá pro sebe jako sedláka, pro rodinu a své kolegy z regionu, což je mimo jiné i boj s úředníky, kteří nechtějí vodu v krajině, ochránci, kteří chtějí vlky v zemědělské krajině a byrokraty, kteří nadřazují lejstro nad poctivou práci a řemeslo.

Novými členy předsednictva se stali:

Podkrkonoší, konkrétně Prosečné nedaleko Hostinného, je místem žití a podnikání rodiny Basařových. Předseda ASZ Trutnov Jan Basař se tu se svými blízkými věnuje chovu masného skotu o počtu 250 kusů, provozu menší bioplynové stanice, rostlinné výrobě na více než 500 hektarech půdy a také agroturistice přímo v prostorách farmy. Jana Basaře trápí stále více bující byrokracie spojená s rostoucí mocí úředníků, často naprosto odtržených od praxe. O zlepšení situace v tomto směru by se do budoucna společně se svými kolegy ve prospěch všech sedláků rád zasadil.

Rodinné hospodářství předsedy ASZ Benešov Pavla Dudy, které je zaměřené na rostlinnou výrobu na 70 hektarech půdy a mimo jiné i na produkci brambor, se nachází v obci Tisek u Pravonína na Vlašimsku. Pavel Duda je zároveň místostarostou Pravonína, věnuje se zejména spolupráci místních samospráv se soukromými zemědělci jakožto udržovateli živého venkova. Prioritou v rámci práce pro předsednictvo pro něj bude snaha o prosazení schématu pro malé farmáře a redistributivní platby.

S manželkou Radkou, která je rovněž členkou Asociace, hospodaří v obci Topolany předseda ASZ Olomouc Roman Koutek. Kromě rostlinné výroby na 70 hektarech orné půdy se společně zabývají i chovem menšího stáda masného skotu. Jakožto pěstitel sóji působí Roman Koutek i v Asociaci pěstitelů a zpracovatelů luskovin. Ctí možnost svobodného rozhodování a rád zabojuje proti neadekvátním zásahům státu do podnikání, kterých nejen v oblasti zemědělství neustále přibývá.

Jan Král z obce Břežany II nedaleko Českého Brodu (ASZ Kolín, Kutná Hora, Nymburk) hospodaří se svými blízkými na rodinném statku, který pochází z roku 1881. Mimo klasické rostlinné produkce na 383 hektarech půdy se Královi před několika lety rozhodli pro návrat živočišné výroby na svou farmu a vsadili na chov 12 tisíc nosnic. Jan Král má v rámci regionu zkušenost s fungováním Odbytového a hospodářského družstvo Kolín, jehož služeb využívají i členové ASZ z jiných regionů, a rád tuto zkušenost uplatnil i v rámci své práce pro předsednictvo.    

A nesmíme zapomenout na novou tajemnici ASZ ČR, kterou byla jmenována bývalá ředitelka hlavní kanceláře Asociace, jež má pro tuto činnost ideální předpoklady získané během dvanácti let praxe v této organizaci - Veronika Jenikovská.

Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR