Zájmové skupiny a celek
Také to, která skupina podnikatelů v zemědělství bude od té které politické strany více či méně preferována, je vlastně jasné. Speciálně pro zemědělství je ale závažnější, jaký by byl dopad deklarovaných opatření na ty skupiny zemědělců, které by mezi preferované skupiny nepatřili. Jinými slovy - volič vítězných stran se sice může po nějakou dobu cítit vítězně, bude-li však vítězství určité politické koncepce a určitých zájmových skupin koncipováno na úkor jiných zájmových skupin a tedy zemědělství jako celku, stane se časem takové vítězství prohrou. Takové riziko v konfrontacemi zatíženém tuzemském zemědělství skutečně hrozí - spory mezi „soukromníky“ a „družstevníky“, podhorami a nížinami, biozemědělci a biotechnologickými zemědělci jsou jen nepatrným výčtem problémů pod opticky jednotným zemědělským deštníkem. Optimálním politickým programem pro obor je proto taková koncepce, která i ve své zemědělské části nezdůrazňuje přehnaně klasické zemědělské priority, ale spíše obecně podnikatelské, obecně venkovské a obecně legislativní zásady. Tím se minimalizuje riziko diskriminace jednotlivých podnikatelských skupin a zároveň otevírají šance pro obor jako celek. Jak to tedy s programy jednotlivých stran vypadá?
Strana zelených
Největší devizou „černého koně“ letošních voleb je určitě preference obnovitelných zdrojů energie a celková změna dosud ryze podnikatelského přístupu k přírodě. Problém je především v metodě, jak chtějí zelení deklarovaných cílů dosáhnout. Preference „zeleného přístupu“ má totiž vycházet především ze znevýhodnění jiných přístupů, v důsledku tedy ve zdražení „nešetrných“ energií či obalů, doplněných systémy různých zákazů. V zemědělské praxi by bylo důsledkem především zdražení vstupů do prvovýroby a tedy snížení konkurenceschopnosti oboru jako celku. Zvýhodněna by byla jen jedna skupina podnikatelů, ekologičtí zemědělci, jenže tato skupina netvoří významnou část zemědělství a podle všeho ani jen tak tvořit nebude. Sporný je také projekt biopotraviny do škol, neboť i v tomto případě by bylo důsledkem zdražení, tentokrát školní stravy, takže vícenáklady na odbyt části zemědělské a potravinářské produkce ponesou bez výběru možností rodiny s malými dětmi. Na druhou stranu je skutečností, že sama EU stále více „zelená“ a zavedení envi postojů by bylo dobrým tréninkem na to, co zemědělce v Evropě (tedy i naše) čeká. Neoddiskutovatelným pozitivem by pak bylo naplnění veřejného zájmu především z pohledu prevence klimatických rizik, zejména povodní.
Česká strana sociálně demokratická
Představitelé této strany nezastírají, že jejich zemědělským programem je pokračování v dosavadní politice. To v zásadě znamená akcent na zemědělskou produkci a podporu velkých zemědělských podniků. Z úspěchu ČSSD by se tedy mohli radovat představitelé právnických osob v tuzemském zemědělství, rizikem v případě sociálnědemokratické politiky je nicméně v zásadě to samé, co v případě zelených - preferování jen části oboru, ne však zemědělství jako celku. Na druhou stranu chce tato strana směřovat maximum možných zdrojů z EAFRD právě do oblasti zemědělství, tedy nedělit se o podporu s obcemi. Problém je, že při nedostatečném zázemí v infrastruktuře jednotlivých obcí se podpora ryze zemědělského podnikání částečně míjí účinkem. Povolební zemědělská politika této strany by každopádně znamenala konzervaci současného stavu, čili zachování priority produkčního zemědělství se všemi pozitivy a negativy z toho vyplývajícími. Na úkor budoucnosti vzdálenější v zásadě vylepšuje budoucnost bezprostřední.
Občanská demokratická strana
Základním pozitivem je obecné zjednodušení podnikatelského prostředí a deklarovaní snaha o maximálně rychlé řešení vlastnických vztahů k půdě na českém venkově. Občanští demokraté mají v plánu také zrušení některých nepraktických daní, jako je daň z převodů zemědělských nemovitostí. Zřejmě ze všech stran největší práci v terénu odvedla strana také při hledání priorit týkajících se obecného rozvoje venkova, tedy nejen rozvoje zemědělství. Tím se rozšiřuje spektrum činností, na které se mohou, a podle dosavadního vývoje budou muset, soustředit i podnikatelé v zemědělství. V politice této strany nehrozí faktická preference jen části spektra zemědělských podnikatelů, jako je tomu u SZ a ČSSD, byť nediskriminační akcent na podnikání na bázi rodinných farem je zřejmý. Povolební zemědělská politika této strany by dokázala připravit tuzemské zemědělství na předpokládanou liberalizaci v rámci EU patrně nejkomplexněji, problém by ale zřejmě byl v obhajobě pozic před podnikatelskou veřejností, již proto, že strana není v resortu téměř vůbec personálně ukotvena.
Křesťansko demokratická unie - Československá strana lidová
Koncepce politiky této strany pro venkov působí ze všech uchazečů o zemědělské hlasy nejkomplexněji. Stejně jako ODS hovoří lidovci o komplexním rozvoji venkova a podpoře obnovitelných zdrojů energie, KDU ale navíc k rozvoji venkova přidává pojem „kvalita života na venkově“, čili nejen rozvoj podnikatelského, ale i společenského prostředí. Podporu obnovitelných zdrojů pak propojuje s programy prevence povodní, deklaruje dotaci zemědělského pojištění a jako jediná hovoří o potřebě novely zákona o rozpočtovém určení daní s tím, že obce by měly v budoucnosti získat větší než stávající podíl prostředků ze státního rozpočtu. K prosazování své politiky mají lidovci řadu důležitých postů v resortních institucích. Na druhou stranu nelze od této strany očekávat přílišnou liberalizaci podnikatelského prostředí, a tedy potřebný trénink na střednědobou zemědělskou budoucnost. Očekávat lze ale naopak vyvážený postoj k zeleným aktivitám - přestože se nedá u této strany hovořit o zásadním akcentu na „bio“, v hlasovacích statistikách z parlamentu vycházejí lidovci jako ti, kteří nejvíce podporovali přijetí zákonů týkající se nějak ochrany přírody.
Předvolební vysvědčení politických stran (nejlepší - 1, nejhorší - 4)
Oblast ODS ČSSD KDU-ČSL Zelení
Omezení překážek podnikání 1 3 2 4
Obecný rozvoj venkova 2 4 1 3
Šetrný přístup, biozemědělství 4 3 2 1
Podpora produkce3 1 2 4
Celkem 10 11 7 12
Autor: Petr Havel
