Týden podle PH č. 25 - 2019 (pH týdne 9)

Sdílejte článek
Týden podle PH č. 25 - 2019 (pH týdne 9)

Téměř bez pozornosti médií byla založena v budoucnosti možná dost významná organizace - Asociace vodní turistiky a sportu (AVTS), která se poprvé představila tento týden symbolicky u sportovního vodáckého kanálu v Tróji. AVTS založily čtyři svazy, v současné chvíli zastupující zhruba 50 000 lidí (to je mimochodem srovnatelné s počtem lidí, které zastupuje Agrární komora ČR), a to Český svaz kanoistů, Klub českých turistů, Svaz vodáků ČR, Asociace turistických oddílů mládeže a 15 významných vodáckých firem.

To ale není konečný počet - do AVTS vstoupí, nebo s ní bude úzce spolupracovat také Junák - český skaut, což by v součtu zvýšilo množství lidí zastupovaných AVTS na zhruba 115 000. Je samozřejmě otázkou, jaký respekt si nový subjekt získá, je ale zřejmé, že jde o neopominutelný subjekt, jehož hlavním cílem je, podle slov svých představitelů, například aktivní účast na přípravě vodácké legislativy a celkové zprůchodnění vodních cest v ČR.

V zásadě stejný cíl sleduje modernizace zřejmě nejkrásnějšího zdymadla v ČR v Hoříně, konkrétně mostu z roku 1905 navrženého architektem Františkem Sanderem, který je v současné době příliš nízký pro proplouvání větších nákladních a výletních lodí z Mělníka do Prahy. Důležité je jedno – současná podoba této památky bude i po modernizaci stejná, ale most se bude díky originální technologii prostřednictvím hydraulických válců zvedat až o 4 metry, aby bylo umožněno proplutí, a poté zase klesne na původní výšku. Zcela nepochybně je právě tohle cesta ke zvýšení kapacity a proplavování vodních toků v ČR, na rozdíl od neustále oživovaného projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe (DOL), o kterém se v závěru minulého týdne opět emotivně diskutovalo v Senátu.

Ministr životního prostředí Richard Brabec prezentoval na setkání se středočeskými starosty chmurnou vizi těžby až půl milionu hektarů těžeb lesních porostů v letošním roce kvůli kůrovci, což se zdá být poněkud nadsazené, už i proto, že letošní průběh počasí není pro množení kůrovce tak optimální, jako ten loňský. Ministr zemědělství Miroslav Toman zase bilancoval rok své činnosti ve funkci, a samozřejmě se, jak už to v takových bilancích bývá, především pochválil. Je ale třeba korektně přiznat, že některé správné kroky učinil (zákaz monokultur hospodářských plodin na ploše větší než 30 hektarů, omezení používání glyfosátu, zjednodušení výstavby a obnovy rybníků či snížení daně z neproduktivních pozemků, které zvyšují pestrost krajiny), to podstatné se ale nemění – a to je odmítání úmyslu EU po roce 2020 krátit zemědělské dotace velkým průmyslovým zemědělským podnikům.

Snahy zlepšit stav naší krajiny ale rostou, i díky spolupráci velkých komerčních firem, například s ochránci přírody. V pondělí tak předal nadační fond vodohospodářské společnosti Veolia Českému svazu ochránců přírody (ČSOP) šek na výkup pozemků ve zvláště cenných lokalitách v ČR. ČSOP, který na tyto účely shromažďuje peníze od dobrovolných dárců po stovkách až jednotkách tisíců korun, získal od Veolie jednorázově více než 405 000 korun, a může tak vykoupit mokřadní louku v blízkosti Vimperka. Bližší propojení s udržitelným zemědělským podnikáním prezentoval nedávno také výrobce sušenek Mondelez, podobné aktivity připravuje v oblasti pěstování chmele také plzeňský Prazdroj. Podnikatelské komerční subjekty tak začínají v dobrém slova smyslu suplovat alespoň v některých případech naší, krajině nevyhovující zemědělskou politiku, což v praxi znamená, že tlaky na změnu této politiky rostou a porostou. A to je dobře.

Naopak tlaky na ukončení přimíchávání biosložek do benzínu a nafty zatím úspěšné nejsou – parlament (podle očekávání) odmítl zrušení této povinnosti, které požadovalo několik desítek poslanců v čele s Piráty. Odmítnutí bylo možné očekávat především proto, že ČR nemá kromě biopaliv první generace z potravinářských plodin aktuálně vlastní vinou jinou možnost, jak splnit závazek v rámci EU, podle něhož se má v dopravě do roku 2020 používat 10 procent energie z obnovitelných zdrojů, aby se tak snížily emise v dopravě. Biopaliva první generace sice v součtu úkonů potřebných k jejich produkci žádné emise nesníží, nicméně k plnění závazku podílu obnovitelných zdrojů přispívají. Bohužel tím nejhorším možným způsobem, na úkor stavu krajiny.

Koncem týdne se Státní veterinární správa ČR pochlubila první snůškou medu z nástavkových úlů na střeše svého sídla v Praze na Vinohradech. Testování medu dopadlo dobře, prakticky všechny parametry „městského“ medu byly srovnatelné s medem z našeho venkova. Což znamená, že medu z úlů umístěných na střechách měst se není třeba obávat a střešní včelaři, jichž v posledních letech nejen v Praze stále přibývá, jím mohou v pohodě sladit nejen nápoje ve svých domácnostech.

Petr Havel


Přečteno: 255x