Bohatí a bezstarostní

Ve světě už začali. Evropský komisař pro energetiku Andris Piebalgs bez okolků říká, že je v ohrožení hospodářský růst a připravuje podrobný plán alternativních zdrojů energie, který by měl nebezpečí aspoň zmírnit. Kvůli plíživé energetické nemoci se rosí čelo už i Washingtonu. Bývalý olejář, George Bush, vyzývá k dalším výzkumům etanolu a biodieselu, dvou klíčových biologických paliv. Jak to je v Česku? „Ropa jde nahoru, ale naše ekonomika a bohatství dokážou i vyšší ceny ustát,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu zodpovědný za energetiku Jiří Bis. Čili ceny budou muset vyskočit ještě daleko výš, aby se začal hledat jiný pohon pro zdejší továrny a auta? „Ne, ne, na alternativách se pracuje už teď,“ koriguje svůj předchozí výrok Bis. „Máme programy na výzkum slunečních kolektorů, palivových článků, zkoumají se možnosti využití vodíku jako náhrady za ropu. Ale to je zatím hudba budoucnosti - v nejbližších deseti letech nelze očekávat, že by se tu průmyslově využívaly nějaké převratné technologie.“

Šťovík, sveřep, světlice

Praha ale nemůže vyklouznout z otázek po energetických alternativách pouhým poukazem na vzdálenou budoucnost. Na stole leží jasný závazek Bruselu: do roku 2010 vytáhnout podíl obnovitelných zdrojů na osm procent. Zatím jsme na čtyřech a ministerstvo průmyslu se netají obavami, zda se mety podaří dosáhnout. Horečně se tedy pátrá po něčem, co by mohlo kolonky naplnit nejrychleji. Podle šéfa resortu Milana Urbana to jednoznačně vyhrává tzv. biomasa. Úvaha je jednoduchá. Česko má půl milionu hektarů půdy, která není potřeba na pěstování potravin a mohly by se osít energetickými plodinami, jako je šťovík, světlice barvířská nebo sveřep bezbranný. Podle odborníků v nich dříme tolik energie, že stačí pokrýt nejmíň 8-10 procent její tuzemské spotřeby. A mají hromadu výhod. Na rozdíl od uhlí neotravuje spalování biomasy vzduch. Osázení polí ležících ladem působí blahodárně na krajinu - brání povodním a erozi půdy. Ke všemu i sedlákům může dát jistotu odbytu, kterou třeba s kukuřicí na přesyceném evropském trhu nemají. Tak proč roste biomasa jenom na tisíci hektarech, zatímco pšenice na stonásobné ploše? „Stojí za tím jednoznačně špatná dotační politika,“ má jasno Vlasta Petříková z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. „Farmáři dostávají k plošné dotaci na hektar ještě zhruba stejně vysokou částku na ornou půdu. A do toho se energetické plodiny nezapočítávají. Vyplatí se jim rozorat každou píď, ale ne tam nasázet šťovík.“ Ministr zemědělství Jan Mládek viní z téhle absurdity Brusel: „Staré členské země dostávají takzvanou platbu za farmu a k té se váže podpora pro energetické plodiny 45 euro na hektar. Většině novým členů kromě Malty a Slovinska se platí na hektar, a k tomu se žádné dotace na šťovíky nevážou. Tenhle podle mě diskriminační systém má platit do konce roku 2008, ale začali jsme vyjednávat o jeho změně daleko dřív.“ Vlasta Petříková má za to, že v tomhle případě Češi na rozdíl od Slovinců zaspali už při vyjednávání o vstupu do Unie. Podle zdrojů z Bruselu se ale komisařka pro zemědělství Mariann Fischer-Boelová chystá navrhnout, aby dotace na energetické plodiny dostávaly všechny země.

Je tu i další zádrhel. Rolníci mají tradiční nedůvěru k novotám.Těžko se jim smiřuje s tím, že by měli úrodu pálit v pecích. Krom toho, jak říká tajemník Asociace soukromých zemědělců Jaroslav Šebek, na nové technologie nejde přejít ze dne na den: „Oni si třeba pořídili kombajn za pět milionů a musejí ho nějak využít a splatit. A nové plodiny vyžadují nové stroje, osivo atd. Stát by se měl jednoznačně za nové technologie postavit a podpořit přechod na ně třeba jednorázovou vstupní dotací z vlastních zdrojů.“ Jenže letos se už systém měnit nedá - zemědělský výbor Parlamentu při schvalování dotací byliny opominul. Podle Jiřího Zelenky z Agrární komory v boji o příděly z rozpočtu zvítězily „obilná“ a mlékařská“ lobby. Ministr Mládek to označuje za chybu a chce se pro příští rok zasadit o změnu.

Uhlí, strýčku, proč je levné

Obnovitelné zdroje mají vůči ropě a uhlí zásadní nevýhodu. Podle Jaroslava Marouška ze Střediska pro efektivní využívání energie Seven je ve fosilních palivech obrovské množství snadno použitelné energie na jednom místě. „V dole máte miliony tun uhlí, které stačí vydolovat a odvézt, kdežto biomasa je rozptýlená - z hektaru vytěžíte maximálně deset tun.“ A je třeba pole zorat, osít, hnojit, stříkat herbicidy. Proto je pořád několikanásobně levnější využívat fosílie. Rozdíl v cenách se ale začíná stírat, když se do nákladů započítají všechny dopady prohánění uhlí komínem. Už teď zdražuje uhlí povinnost platit za emise popílku a skleníkových plynů. Těžaře proti pěstitelům pořád zvýhodňuje, že nemusejí platit za kutání suroviny ze země žádnou rentu. I to by se mělo změnit. Pod tlakem z Evropské unie Česká republika připravuje reformu, která by uvalila daň na uhlíková paliva. A do třetice se nesmí zapomínat na vedlejší cenu spalování uhlí. Devastace krajiny v severních Čechách, poškození zdraví. Tu se ovšem nikdo platit nechystá.

Nerovnosti mezi fosilními a obnovitelnými zdroji tudíž musí nahradit ekonomické pobídky. Díl práce už odvedl Státní program na podporu úspor a využití obnovitelných zdrojů energie - v roce 2004 vydal na projekty 477 milionů korun. K tomu se přidal také průlomový impuls z Poslanecké sněmovny. V srpnu začal platit zákon na podporu obnovitelných zdrojů, který za „zelenou energii“ zaručuje daleko vyšší výkupní ceny než v minulosti a hlavně - po dobu patnácti let. Díky podpoře Státního programu a platnosti zákona se vyrojila celá řada projektů. Například v Litoměřicích chce firma Habuš investovat řádově desítky milionů korun do solárních článků. Připravují se také projekty na využití vodní energie, i když jiné, než klasické přehrady: voda se podobně jako u náhonu v někdejších mlýnech odvede z řeky, prožene turbínou a pak se zase vrátí. Renesanci prožívají i větrné elektrárny. ČEZ nedávno vyhlásil, že kupuje vhodné pozemky, kde se dají provozovat známé obří vrtule. Nový zákon také přivádí do řad zastánců biomasy mocné elektrárenské lobby: o tisíce tun šťovíku projevila zájem například Pražská teplárenská. Jedinou nelogičností jinak prospěšné normy je to, že uvedené výhody platí pro výrobu elektřiny a ne tepla, přestože právě teplo se dá vyrábět levněji než proud.

Šetřit, šetřit, šetřit

Možná to zní cynicky, ale zbytnělé ceny ropy a zemního plynu jsou vlastně pro budoucnost alternativních paliv požehnáním. Minulé pondělí v Bruselu začala bilance systému emisních povolenek a ukázalo se, že Česká republika, podobně jako další státy, nevyčerpala 15 procent množství, které si vydupala. Tudíž Unie napříště povolí emisí míň a tím povzbudí apetit zdejších výrobců po biomase. Vysoké ceny motivují i k tomu, v čem odborníci spatřují snad největší tuzemské rezervy: k úsporám. České továrny používají zastaralé a málo účinné technologie, takže ke stejnému výkonu potřebují o polovinu víc energie, než firmy na Západě. Stejně tak jsou z hlediska energetické úspornosti špatně stavěné domy, nebo topení funguje nehospodárně. A přitom, jak dokumentuje Tomáš Voříšek ze Střediska pro efektivní využívání energie, nemusí být investice do úspor tak drahá, jak se obecně předpokládá. „Největší česká nemocnice v Praze-Motole topila plynem, ale starý systém jí působil obrovské ztráty a přitom neměla peníze na rekonstrukci. Najala si tedy soukromého investora, který vyměnil parní kotle a nahradil je až pětkrát účinnějšími kotli na teplou vodu. Kompletně také vyměnil rozvody. Celou akcí se ušetřilo nejmíň 30 procent energie. Penězi, které by Motol dal do neefektivního vytápění, se postupně splácí investice.“ Nejde jenom o velké projekty. Každý může začít u sebe, koupit si úspornou žárovku, lednici, sklokeramickou desku. Kdo teď investuje například do zateplení domu, tomu se už při současných cenách můžou peníze vrátit - pokud je dům jinak v dobrém stavu - za 15 - 20 let. Stát přitom může přisypat až 30 procent nákladů. Není divu, že Česká energetická agentura, která se jako jedna ze státních institucí na zateplování podílí, je žádostmi o podporu zavalena. A brzy se má všechno rozjet „ve velkém“. Česká republika dostala od Evropské unie povolení, aby v letech 2007 - 2013 vyplatila na úspory energie v bytových domech miliardu korun.

Tomáš Pavlíček, týdeník Respekt, vyšlo 22.5.2006