Jan Tvarůžka spolu se svým bratrem Martinem a jejich rodinami obhospodařují celkem 1 200 hektarů půdy, z toho je zhruba 900 orná půda a 300 louky a pastviny. V regionu patří k největším soukromým zemědělcům. „Hospodařit pro nás byla jasná volba. Náš táta hospodařil i za minulého režimu, nebylo to snadné, ale měl deset hektarů. Později přišel do hospodářství bratr, který studoval střední zemědělskou školu a pak jsem se přidal já. Po revoluci jsme se rozhodli, že budeme v zemědělství podnikat," vzpomínal Jan Tvarůžka, který je současně i starostou obce Hlubočec. Po revoluci rodina v restitucích získala zpět přes 200 hektarů půdy a po etapách se ji povedlo navyšovat. „Dělali jsme hodně služeb, koupili dražší stroje a pak v roce 2010 sousední družstvo zkrachovalo a nabídli nám, jestli je chceme koupit. Šli jsme do toho," pokračoval zemědělec.
Náročná práce, která ale baví
Přiznává, že práce v zemědělství je náročná, přesto je ale baví. „To je na tom to nejdůležitější. S bratrem jsme v tom vyrostli, nedovedu si představit, že bych dělal něco jiného. Otec nás asi správně vedl, baví nás to oba. Taky je důležité, že nás nechal hospodářství modernizovat. Někteří sedláci měli svůj pohled na věc a na to, jak by to mělo fungovat a cítil jsem, že mladé do toho nenechávají zasahovat. Táta nás naopak v rozvoji podporoval," řekl Jan Tvarůžka. Co se týče pokračovatelů, ani tady rodina nestrádá. „Bratr má tři syny, z nichž nejstarší už skončil zemědělskou školu a nastoupil k nám. Já mám šest dětí a nejmladší dva jsou kluci. Pokračování je strašně důležité, život je krátký a v půdě i strojích jsou investované velké peníze. Tak jaký by to mělo smysl, kdyby to mělo skončit," zamyslel se hospodář.
Krone, nejlepší značka
Velkými pomocníky jsou Tvarůžkovým zemědělské stroje značky Krone. Bez nich si práci na poli už neumí představit. „Všechny stroje, které máme, jsou z BV-Techniky z Polanky nad Odrou. Výborně se s nimi spolupracuje, rozumíme si a pokládáme je za jedny z nejlepších prodejců," vysvětlil Jan Tvarůžka a doplnil, že volba značky Krone, byla celkem jasná. „Jsou to stroje, které pokládám za jedny z nejlepších v pícninářské technice. Před lety jsme si koupili první a byli jsme spokojení, proto jsme technický park rozšiřovali. Aktuálně máme čelní i zadní rotační žací lištu, (letadlo), dva menší obraceče a větší shrnovač. Obzvlášť jsem spokojený s velkým shrnovačem se záběrem až čtrnáct metrů, kdy jsme nejdříve měli strach, jestli to není příliš velký stroj na naše pozemky, ale už ho máme čtyři roky a velmi se osvědčil. Už bych si bez něho nedokázal život představit, jízda je plynulá a je to výkonná linka," popsal zkušenosti s technikou Krone zemědělec. Doplnil, že v jejich výbavě nechybí ani dva lisy a sběrací vozy.
Titul pro chov skotu
Soukromí zemědělci z Hlubočce nakupují stroje nové. „Pro naše potřeby jsem zastáncem kupovat spíš nové stroje nebo zánovní, předváděcí. Ale technika stará pět a více let pro nás nemá smysl. Všechno má svou životnost a to opotřebení by pak znamenalo ztrátu, časovou i zvýšenou poruchovost. V minulosti mělo zemědělské družstvo staré stroje typu ŽTR 165 a ta doba už je pryč. Na naši výměru a na to, že tady pracuje třiadvacet lidí, bychom to s těmi malými stroji už nezvládli. Hodně ale dělá živočišná výroba," pokračoval Jan Tvarůžka. Doplnil taky, že druhý rok se jim povedlo obhájit titul Nejlepší chov v rámci CRV hodnocení.
Nový kravín, lepší výsledky
Už od 90. let se Tvarůžkovi zabývají jak rostlinnou, tak živočišnou výrobou. „Chováme krávy, kdysi jsme dělali mléko jen v malé míře, později jsme šlechtili plemena na maso, se zaměřením na výkrm býků. Dělali jsme i prasata, měli jsme jich pět set osmdesát, ale s tím jsme už skončili. Dnes rozšiřujeme chov mléčných krav, kde chováme dvě stě padesát kusů dojných krav plus jalovice a telátka. Takže máme přes čtyři sta kusů mléčného plemene a asi osmdesátku kusů masného," popsal farmář aktuální stav živočišné výroby. Co se týká rostlinné, pěstují řepku, pšenici, sladovnický ječmen a ostropestřec mariánský na výrobu léčiv. Taky ale budují, není to dávno, co rekonstruovali kravín. „Všechny naše budovy jsme už opravili, dva kravíny jsme srovnali se zemí a postavili nové, u krav jsme změnili technologii a to se podepsalo i na výsledku. Krávy žijí v lepších podmínkách, jsou šťastnější a dávají více mléka," potvrdil.
Sucho a černá zvěř
V posledních letech trápí farmáře především suché počasí. „Loni jsme měli obrovské problémy s tím, abychom zajistili krmnou dávku. Ale zachránilo nás sousední družstvo, které nemá dobytek a tak jsme je požádali, zda bychom jejich louky mohli sklidit. To nám pomohlo," řekl farmář. Zároveň ale uvedl, že problémem je pro ně i černá zvěř, která se na Opavsku přemnožila. „Některé louky divočáci rozryli, je to velký problém trvající asi deset let a neumíme se tomu bránit. Louky máme úplně rozbité, stroje se pak poškozují, nedá se na tom jet efektivní rychlostí. Škody na naší farmě se ročně pohybují i v řádech statisíců," pokrčil rameny. Tráva tak v místě porytí nenaroste, práší se a škody nejsou způsobené jen na travních porostech, ale i na orné půdě, v řepce, pšenici, kukuřici. „Máme stovky fotek a videí, řešíme to s úřadem v Opavě a myslivci se žádostí o snížení stavu černé zvěře. Myslivci říkají, že dělají všechno proto, aby to tak nebylo, ale realita je pro nás jiná," konstatoval.
Kvůli suchu se ztrácí tráva
Letošní rok pro zemědělce nevypadal příliš optimisticky. Naštěstí ale v květnu začalo pršet a tak tráva dorostla. „My jsme byli z loňska už poučeni, zaseli jsme žito na výrobu krmné dávky, což jsme po deštích sklidili, to nám hodně pomohlo. Takže senáže bychom pro letošní rok měli mít dostatek. Předpokládáme ale, že z otav na seno už toho moc nenaroste, tráva se začala ztrácet a nová neroste. Seno bychom tak ještě nějaké potřebovali. Uvidíme, jak zaprší a kolik bude kukuřic, ale obáváme se, že sucho má negativní vliv, jak na řepku, tak pšenici i ječmen. Všechno strašně rychle schne," doplnil Jan Tvarůžka.
Zdroj: Agrární prostor
Autor: Petra Pášová