„Votavy, tedy druhé seno nebude. Louky poničili hraboši. Trávy do senáže je málo. A navíc trávě i kukuřici schází kvalita, je to špatné. Kukuřice potřebuje teplo, ale to v květnu nebylo a pršelo, v červnu se teploty zase rychle dostaly k tropům a kukuřice se zastavila," řekl ředitel firmy AG Skořenice Martin Pícha.

Jak uvedl, na období sucha se nejde předem připravit, protože vždy se dostaví v jiné době a poškodí jiný druh plodiny. „Teď řeším, co zasejeme, je to trochu ruleta," řekl Pícha, který na farmě pracuje 14 let, poslední čtyři roky jsou ale následky sucha stále horší. Farma, již vede, hospodaří povětšinou na písčité půdě, kde se voda nezadrží tak, jako v jílu. Aby se voda z pole nevypařovala tak rychle, některá pole pouze kypří a neorají. Mělké kypření totiž zamezuje ztrátám vody.

Ani jinde na tom nejsou lépe. „Zásoby sena z předchozích let jsou spotřebované. Bylo běžné, zvláště na horách, že se dělalo více krmiva, než se spotřebovalo. Zemědělci měli roční, dvouleté, nebo i tříleté zásoby objemných krmiv, především sena. I senáž ještě druhý rok vydrží, pokud je kvalitní, je z ní dobré krmení. Jenže tyto zásoby jsou spotřebované a nové se neudělaly, protože kvůli suchu není z čeho," říká Marcela Jezberová z Regionální agrární komory Královéhradeckého kraje.

Seno se z polí i krade

Zemědělci podle ní musí navíc na své zásoby dávat pozor, aby o ně nepřišli. „Seno se totiž ve velkém krade. Jestli nechcete, aby vás okradli, musí jet za lisem vlek a musí se to hned posbírat a odvézt," upozorňuje Jezberová.

Pokud se situace nezlepší, musí farmáři omezit počet svých zvířat. K tomu však zatím přistupovat nechtějí.

„Do příštího roku zatím krmení připravené nemáme. Buď můžeme věřit, že ještě něco naroste, anebo se sníží stav našeho skotu. Doufám, že je to ještě předčasné, ale odhadl bych to na zhruba třicet procent," připomíná Alois Mejsnar, který hospodaří na rodinné farmě v Kunčicích nad Labem. Stejně jako jeho kolegové se chystá rozšířit portfolio pěstovaných plodin o odolnější druhy. „Na podzim zasejeme i žito a rozšíříme plochu pro hrách. Rozhodně přistoupíme k setí na podzim, když je zimní vláha, na tom se asi bude do budoucna stavět. Louky jsme posekali v první seči jenom v červnu, a to díky vláze, která přišla na jaře. Byla velká klika, že v květnu zapršelo. Je vidět, že kdyby to tak nebylo, situace by dnes byla daleko horší. Vždyť dnes už tam není nic. Pár milimetrů sice spadne, ale to se ihned odpaří," líčí Mejsnar. Zemědělci jsou tedy za vláhu, která kraj zalila v květnu, vděční.

Že budoucí roky budou pravděpodobně jiné než dosud, se už smířili také v zemědělském družstvu v Bohuslavicích.

„Budeme se s tím muset naučit žít. Pěstovat širší skladbu plodin je nevyhnutelné. Díky tomu, že letos v květnu alespoň nějaké deště přišly, jsme zásoby vody, které chyběly, doplnili. Kukuřice vypadají docela slušně, takže co se týče pícnin, průšvih to nebude. Uvidíme, jak dopadnou příští dny. Jednoduché to v žádném případě není, na výnosech je to vidět, obilí je podeschlé a objem malý. Deště přišly o čtrnáct dní déle, než přijít měly. To pak příroda už nedohoní. Budeme tedy sázet spíš na ozimy než na jařiny, protože jarních srážek bývá málo, nebo přicházejí pozdě. Budeme více střídat plodiny, zapojovat více pícnin na vhodné půdě. Už jsme s tím začali, letošní osevní postup už byl v tomto duchu. Jiná obrana není," vysvětluje šéf společnosti Zepo Bohuslavice Tomáš Kunc.

Žně? Průměrné výnosy

Zemědělci v kraji se v posledních dnech věnují zejména žním, sklízí se ječmen, pšenice či řepka.

„Výnosy jsou zatím na průměru, takže katastrofa se nekoná. Část porostů ještě není úplně dozrálá, spíše přeschlá, takže se čeká, až to dozraje, teprve potom to půjde do sklizně. Co se týká vody, pomohly trochu deště, ale úrodu to samozřejmě nezvedne. Zásoby vody se nijak zvlášť nezvedly. Když se podíváte na sklizená a podmítnutná pole, je vidět, jak je půda suchá. Jak budou vzcházet ozimy, bude záležet, jestli zaprší, protože ve vrchní vrstvě vody moc není a ve spodní už také ne. Problém bude s meziplodinami," říká Jezberová.

Meziplodiny se pěstují mezi hlavními plodinami pro zlepšení půdních podmínek. „Zemědělci se nyní rozmýšlejí, jestli zasejí, nebo ne. O tom rozhodnou deště. Nemá smysl sít meziplodiny do suché půdy, protože bez vody nevzejdou," připomíná Marcela Jezberová.

Nedostatek vláhy se podepsal i na úrodě zelí a spolu s jarními mrazíky i na některých druzích ovoce. „I u nás je sucho jako všude v Polabí. Zelí už je zralé, ale jestli bude výnos poloviční, bude to ještě dobré," uvedl minulý týden Jiří Otčenášek ze Zemědělského družstva Podchlumí Dobrá Voda na Hořicku. „Některé druhy ovoce budou menší a sušší a budou hůř prodejné. Ztráty určitě budou, uvidíme, jak se to projeví na ceně. Na jaře to začalo mrazíky, kdy nám sady, které jsou v údolí nebo pod kopcem, vymrzly. U třešní sucho zavinilo, že strašně rychle dozrály, vyschly a začaly hnít. My máme bioprodukci, a tak některé přípravky na ochranu proti hnití nemůžeme používat. Navíc je nedostatek lidí, takže se to nestihlo otrhat. Meruňkám to příliš neuškodilo. Nyní vyčkáváme, jak to dopadne s jablky a hruškami," sděluje ovocnář Petr Kareš z Ostroměře.

Autor: Stanislav Ďoubal s přispěním Stanislavy Králové

Zdroj: MF Dnes