Novou éru hospodaření na lanžhotském statku však začali psát před více než čtvrtstoletím jeho rodiče Anna a Jan, a to navázáním na původní tradici rodu Bartošových, který zde sedlačil na 12 hektarech půdy až do roku 1959, kdy tu bylo založeno JZD. 

Počáteční menší chov skotu s prodejem mléka ze dvora vystřídalo na několik let pěstování kořenové zeleniny, cibule a brambor. „Jako malí dodavatelé jsme ale byli samozřejmě dlouhodobě znevýhodněni. A když se pak dostal do ekonomických potíží provozovatel Fruty Lednice, do níž jsme větší část produkce dodávali, a ta přestala vyrábět, zaměřili jsme se poměrně záhy na klasickou rostlinnou výrobu - pšenici, slunečnici a kukuřici,“ vysvětlují manželé Bartošovi.

Ti v té době na statku provozovali i penzion a právě ubytovaní hosté utvrdili rodinu v myšlence zkusit část rostlinné produkce zpracovávat formou lisování na oleje. Tehdy se již do práce na statku stále intenzivněji zapojoval syn Radek, který se rozhodl zažádat o dotaci pro mladé začínající zemědělce a část z ní využil právě na vybavení lisovny. Technologií lisování za studena tu začaly vznikat první oleje, dnes ověnčené oceněními jako Regionální potravina či Chuť jižní Moravy. První slunečnicový olej následoval slunečnicový s česnekem, poté velmi populární dýňový, řepkový, následovalo dýňové pesto a balená semínka…

„Lisování řepkového oleje mě však málem stálo větší část výše zmiňované dotace. Tato komodita jako jediná totiž nepocházela z mého vlastního pole, ale z matčina, což posléze, aniž jsme to předem tušili, narazilo na dotační podmínky. Celá záležitost se řešila na Přezkumné komisi Ministerstva zemědělství, jejíž vznik iniciovala a prosadila Asociace, a tam se podařilo situaci zvrátit, za což jsem dodnes velmi vděčný,“ vzpomíná Radek Bartoš.

Sortiment oblíbených lanžhotských výrobků se tak může nadále rozšiřovat, což se děje takřka každým rokem. „Oleje si lisujeme sami. Například dýňová semena nejprve umyjeme a osušíme a všechna potom putují do skladu, nebo jsou vakuově zabalena, aby si uchovala svou vůni a kvalitu pro pozdější lisování. Po vylisování se olej nechá uležet v sedimentační nádobě a poté ho již stáčíme do zásobníků a lahví. Kvalita našich olejů je každoročně kontrolována v akreditované laboratoři. Technologie lisování za studena se nám osvědčila, zachovává většinu zdraví prospěšných látek, od vitamínů po omega kyseliny, což si zákazníci žádají,“ informuje mladý farmář.

Prvními zákazníky byli před sedmi, osmi lety návštěvníci farmářských trhů na jihu Moravy a na Olomoucku. „Postupně jsme ale získávali kontakty na nejrůznější prodejny, které se nám posléze začaly ozývat i samy, dnes směřuje zhruba 90 % produkce právě do nich, část odbytuje obchodní společnost Pro-Bio a také internetový supermarket Rohlik.cz, pravidelní zákazníci nejen z Lanžhotu a okolí si zvykli jezdit přímo k nám,“ říká Radek Bartoš.

Rostlinná produkce tak je i díky následné výrobě velmi pestrá. Bartošovi hospodaří aktuálně na necelé stovce hektarů, z nichž 27 je obhospodařováno v režimu ekologického zemědělství. Pěstovanými plodinami jsou slunečnice, dýně, len, vikev, čirok, fazole, tritikale, řepka a pšenice.

„Výnosy jsou od roku 2012, kdy u nás začalo panovat sucho, snad pouze s výjimkou roku 2016, dosti špatné. Jsme tím pádem biti, i co se týče kompenzací, neboť nemůžeme prokázat 30 % pokles produkce jako kolegové sedláci v některých jiných regionech. Poněkud s překvapením ale zjišťujeme, že výše výnosů konvenční produkce se od té bio výrazně neliší, v loňském roku to bylo například u pšenice 4,2 t/ha ku 3,7 t/ha v biu,“ informuje Radek Bartoš.

Nedávno se rodině podařilo zakoupit dalších 65 hektarů půdy, vydáno k hospodaření jim však zatím bylo pouze devět, neboť zbylá výměra je vázána smlouvou na dalších sedm let. „Uvidíme, jak tomu bude po pozemkové úpravě, na kterou netrpělivě čekáme,“ říkají Bartošovi.

Do budoucnosti, kterou mladý hospodář jednoznačně vidí na lanžhotském statku, se bude navýšení výměry určitě hodit. O zemědělství a zkušenosti svých kolegů se Radek Bartoš zajímá i ve volném čase, kdy se rád účastní akcí Klubu mladých farmářů při ASZ ČR. A třeba se brzy poštěstí a co nevidět bude mít po svém boku na dny všední i sváteční oporu a pomocnici. 

Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR