Jde o výrobu bioplynu z vedlejších produktů při živočišné i rostlinné zemědělské výrobě, a co je podstatné, role příslušného zemědělského podniku je deklarována jako partnerská. Zemědělec má přitom podle představitele společnosti RENERGY Jiřího Šťastného možnost se na výstavbě bioplynových stanic (a následně na zisku z jejich provozů) finančně podílet, nebo také „nemusí dát do výstavby ani korunu“. Každopádně ale musí dodávat do bioplynových stanic surovinu, což je ale v praxi odpad ze zemědělské produkce, o který by se musel stejně postarat. „V zemědělské výrobě bude prostřednictvím evropské legislativy nakládání s kejdou, hnojem či odpadem z rostlinné výroby stále více regulováno a pro zemědělce bude znamenat dodržení těchto předpisů nemalé náklady. Bioplynové stanice tento problém řeší za ně, navíc kromě výroby energie je výstupem z bioplynových stanic kvalitní hnojivo. Dobrá firma je schopná k vyprodukovanému hnojivu dodat také detailní chemický rozbor, takže zemědělec ví, jak a v jakém množství takové hnojivo použít,“ konstatuje Šťastný
Optimálním partnerem pro stanice společnosti RENERGY je zemědělský podnik zaměřený na živočišnou výrobu s kapacitou zhruba 1000 kusů hovězího dobytka. Vzhledem k tomu, že takových podniků v ČR není mnoho, počítá nabídka na spolupráci i s uskupením několika farmářů jednotlivě chovajících například 200 kusů dobytka ve spádové oblasti zhruba 30 kilometrů. Součástí „potravy“ pro bioplynovou stanici je pochopitelně i odpad z rostlinné výroby, využívají se ale nedřevnaté části rostlin. „Například kukuřičné stvoly jsou nevhodné, neboť se při procesu fermentace špatně rozkládají,“ upozorňuje Šťastný. Na druhou stranu například kukuřičná siláž je jako surovina k výrobě bioplynu celkem vhodná, z jedné tuny lze vyrobit až 200 kubických metrů bioplynu, z něhož lze získat 440 kWh elektrické energie. Mimochodem, při výkupní ceně 2,98 koruny za jednu kWH bioplynu se jedná o zhodnocení tuny kukuřičné siláže minimálně na 980 korun, což značně převyšuje běžnou prodejní cenu.
Dosud byly základními surovinami pro bioplyn především hovězí a prasečí kejda. Produkce bioplynu z nich ale není vysoká, je tedy vhodné doplnit uvedené živočišné odpady dalšími komponenty. I proto je výstavba bioplynových stanic vhodná kromě zemědělských podniků i pro obce, které mají problém například s likvidací trávy sekané na obecních pozemcích. Stanice zpracují i odpad při výrobě vína nebo piva z místních pivovarů. Právě obce jsou tak dalšími potenciálními partnery společnosti RENERGY. K výstavbě bioplynových stanic je totiž mimo jiné zapotřebí nějaký pozemek, což je jedna z forem vkladů obcí nebo zemědělců do projektů těchto stanic.
Výstavba jedné bioplynové stanice vyjde na 30 až 50 milionů korun, průměrná návratnost investice je zhruba 10 let. Podstatné přitom je, že na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu byla letos zvýšena výkupní cena elektrické energie vyrobené z bioplynu na bioplynových stanicích zvýšena na zmíněných 2,98 koruny za jednu kWh. Tato cena je pro produkci elektrické energie z bioplynu zajímavá - surovinami mohou být přitom i energetické rostliny i celé spektrum vhodných komunálních i průmyslových bioodpadů. Cena je přitom garantována na 15 let provozu zařízení.
Bližší informace o spolupráci se společností RENERGY v kanceláři ASZ
Autor: Petr Havel, zemědělský analytik
