Úvodní slovo předsedy ASZ ČR Jaroslava Šebka na mezinárodní konferenci v Telči

Sdílejte článek
Úvodní slovo předsedy ASZ ČR Jaroslava Šebka na mezinárodní konferenci v Telči

Mezinárodní konferenci k rodinným farmám, kterou pořádala 18. října v Telči Asociace soukromého zemědělství ČR, uvedl její předseda Jaroslav Šebek. Všem přítomným představil tuto stavovskou organizaci, její členy a také priority v rámci nové Společné zemědělské politiky EU. Celou verzi úvodní řeči naleznete níže v příloze.


Vážená paní doktorko, vážené dámy, vážení pánové, vážené europoslankyně, vážený pane europoslanče, milí hosté, milí členové celostátní Rady i kolegyně a kolegové z jednotlivých regionálních organizací a svazů v rámci ASZ ČR.

Dovolte mi na úplný úvod dvě malá zastavení ovšem s velkým poděkováním. To první, které bych rád učinil, směřuje k našemu dlouholetému partnerovi, kterým je rakouská banka Sparkasse, která mezi našimi sedláky za ta léta svého působení v ČR prakticky již zdomácněla. Také díky její podpoře a spolupráci se naše dnešní konference může konat. Takže tímto velmi děkuji zástupcům banky v Čechách – zde přítomným panu Františku Fojtovi a panu Radimu Lukešovi. Zde máme jejich stručnou prezentaci – pánové se rozhodli přenechat prezentaci mně, takže na dalších slidech se můžeme podívat, jak WSPK podporuje a spolupracuje se sedláky a to již 25 let v ČR, téměř 20 let pak trvá jejich partnerství s ASZ ČR, za což jsme velmi vděční. Takže ještě jednou děkujeme.

Dále bych velmi rád poděkoval naší dnešní moderátorce paní MVDr. Mileně Vicenové, která nás nikdy nezklamala coby ministryně zemědělství v roce 2006 a ani později coby velvyslankyně na stálém zastoupení ČR v EU a proto vůbec nepochybuji, že její dnešní pomoc a spolupráce přispěje ke zdárnému průběhu naší konference.

Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi tedy, abych vás nyní jménem ASZ ČR oficiálně přivítal na dnešním možná téměř historickém přátelském setkání zástupců sedláků, kteří hospodaří převážně formou rodinného farmaření na území ČR, Slovenska, Maďarska, Polska a Rakouska. Těší nás, že jste vážili tak dlouhou cestu sem do Telče. Toto typické venkovské místo jsme zvolili právě proto, že máme dnes jednat o sedlácích na venkově.

Rádi bychom se společně s vámi seznámili se situací, která je v jednotlivých našich zemích spojená s vyjednáváním podmínek SZP EU a společně se pokusili prodiskutovat ty nejdůležitější body reprezentující hlavní oblasti změn nové unijní agrární politiky. Byli bychom také rádi, kdybychom byli schopní na závěr dnešního jednacího dne dojít k některým závěrům, o kterých bychom rádi informovali Evropskou komisi, ale zejména pak europoslance a vyjednavače u nás doma i v Bruselu, jakož i širokou veřejnost o tom, co nejvíce pálí soukromé zemědělce a jak bychom si představovali některá řešení.

Své vystoupení bych si dovolil rozdělit do dvou částí a to tak, že nejprve obecně přiblížím základní kontext této konference a následně představím konkrétní návrhy naší organizace.

Na úvod bych rád především pro naše zahraniční hosty k předchozímu videu doplnil, že ASZ ČR působí v ČR již přes 20 let a za tu dobu se do ní začlenilo téměř 8 tisíc subjektů z celkových zhruba 30 tisíc aktivních zemědělců v ČR, a to v celkem 50 regionálních či zájmových organizacích. Lze prohlásit, že v ČR jde o nejpočetnější sdružení zemědělských podnikatelů, které svými principy obhajuje takové spektrum zemědělců a dalších subjektů na venkově, které dnes celkově hospodaří již na zhruba 40 % půdy v ČR.

Naši členové hospodaří na farmách ve velmi rozmanitých přírodních podmínkách Čech a Moravy a také tomu odpovídá i naše struktura - tedy od vyloženě zájmových subjektů od těch nejmenších velikostí (dejme tomu od velikosti jednoho hektaru), kde hlavní část příjmů logicky leží na jiných, než zemědělských aktivitách. Největší část našich členů však hospodaří v průměru na výměrách mezi 40 -80 hektary zemědělské půdy, přičemž vedle nich se objevuje stále rostoucí, byť zatím spíše doplňková skupina sedláků o výměrách v řádu několika stovek hektarů, které jsou již současně i drobnými zaměstnavateli a zpracovateli. Žádnou výjimkou ovšem nejsou ani farmy o velikostech kolem jednoho tisíce hektarů, které již zpravidla mají zcela profesionální řešení a řízení na své farmě a propracované další návazné aktivity, ať už v podobě zpracování produkce či diverzifikovaných aktivit v zemědělství, ale i mimo něj. Tím jednotícím prvkem pro všechny tyto kategorie ale je fungování na bázi rodinné spolupráce s bydlením v místě svého podnikání a s předpokladem či přímo zřejmým cílem v generační návaznosti. Zhruba 90 % našich členů podniká právní formou tzv. fyzických osob, což značí plnou majetkovou odpovědnost farmáře a jeho rodiny v rámci podnikání. Zbývajících 10 % pak vychází na právní formu společností s ručením omezeným, které jsou více využívány právě s rostoucí velikostí farmy. Mezi našimi členy rozhodně nenajdete žádné pohrobky socialistických zemědělských družstev, transformovaných do různých právních forem, ve kterých již převažuje majetkový prvek nad prvkem osobním - tedy akciové společnosti a také různé obří agrární holdingy a komplexy, které vznikají povětšinou vzájemným skupováním obchodních podílů a koncentrací těchto právních forem a které dnes dosahují několika desítek tisíc hektarů, což vytváří významný strukturální problém pro jinak pestrý český venkov.

Myslím, že je na místě pro celkový kontext připomenout, že naši sedláci jsou zpravidla pokračovateli českých a moravských selských rodů, které se staly obětí komunistické násilné kolektivizace venkova před 70 lety. S tímto vědomím neblahých a veskrze tragických událostí s nedozírnými osobními a majetkovými následky do konkrétních lidských osudů a takřka dokonalého rozvratu všech funkčních vztahů na celém českém venkově je proto naším zájmem zastupování zemědělců na poněkud širší úrovni, než by mohlo být zvykem či očekáváním v jiných podnikatelských organizacích. Mám zde na mysli zastupování také na úrovni odpovědného občana a zároveň obyvatele venkova, který ctí nejen podnikatelskou, ale především lidskou a občanskou svobodu a podílí se na rozvoji demokratických principů ve společnosti. Tyto ambiciózní a veskrze permanentní cíle se snažíme naplnit zejména tím, že stavíme na rodinném hospodaření, jakožto osvědčeném a celosvětově nejvhodnějším způsobu zemědělského využívání půdy a krajiny. Prosazujeme svobodné podnikání a rozhodování na našich farmách a bojujeme proti zbytečné byrokracii. Smysl vidíme v multifunkčním zemědělství a byli jsme u legislativního zrodu či spíše obnovy přirozené možnosti lokálního zpracování a prodeje faremní produkce. Pomáháme vytvářet živý a ekonomicky nezávislý venkov, mnozí naši kolegové jsou současně aktivními zastupiteli či přímo starosty v obcích. Stavíme na tradicích, zkušenostech, kontinuitě, odpovědnosti a respektu k vlastnictví a středobodem našeho úsilí je svobodný sedlák a jeho rodina se všemi přirozenými potřebami a vazbami, které buď přímo vytváří, nebo které jej obklopují. Naše organizace je nepolitická, ale není apolitická, protože víme, že nežijeme ve vzduchoprázdnu a že jinou cestou než stavovsky či občansky aktivním přístupem v otevřené spolupráci s politickými subjekty nelze věci měnit k lepšímu. Naši kolegové mají různé politické preference, nicméně současně rozumem i srdcem dobře víme a cítíme, že s extremisty a levicovými stranami se žádného pozitivního směru k podpoře rodinných farem u nás prostě nedočkáme.

Pokud jde o debatu k chystané Společné zemědělské politice EU, ASZ ČR k ní přistoupila opět velmi důkladně a otevřeně. Byli jsme vždy aktivní v rámci pracovních skupin na českém ministerstvu zemědělství. Není nikterak od věci zmínit, že naše postoje byly z podstatné části ve významném souladu s představami EU, ať již to bylo období 2004 - 2006 v případě HRDP nebo PRV 2007 - 2013 a 2013 - 2020.

Z dlouhodobých vystoupení našich představitelů v rámci zemí „Visegrádu“ - tj. „V4“ však jednoznačně vychází, že tento zájem není zájmem našich oficiálních státních politik, což přikládám zejména tomu, že představitelé Agrárních komor z těchto zemí chtějí zachovat stávající postsocialistický model a vidí budoucnost zemědělství a využití evropských prostředků na území střední Evropy úplně jinak. Nebojím se proto říci, že stanoviska V4 nejen nám jako zemědělcům, ale i širší společnosti významně škodí. V4 se totiž postupně stala již jen symbolem vzdoru, nepochopení a nespolupráce v rámci EU. V4 tak očividně ztratila svůj kredit a potenciál. Také to je jeden z momentů, proč by se mohly naše organizace sblížit a ukázat, že stanoviska V4 rozhodně nejsou skutečným hlasem většiny, ale právě naopak docela úzké skupiny těch největších podniků, do kterých navíc vstupuje další kapitál ve snaze doslova se přisát na evropské podpory, které ale mají svůj původní smysl někde jinde. Alespoň tak tomu je právě u nás - v ČR a my tvrdíme, že je třeba tomu bezprostředně a jednoznačně čelit, a to právě lepším nastavením podmínek SZP. Vzhledem k tomu, že tyto změny dlouhodobě nejsou v zájmu naší vlády, nezbývá nám než prosazovat zejména u přímých plateb jejich povinné zavedení již na úrovni evropského práva.

Nechceme si ale primárně stěžovat na to, co dělají jiní. Chceme se dnes především zaměřit na to, co můžeme udělat my. Jsme přesvědčeni, že je třeba vyjádřit silný společný, dejme tomu alternativní, hlas k těmto oficiálním postojům a přesvědčit orgány EU, že i v nových zemích EU jsme důležitými pojítky a prvky SZP EU a nechceme hledat nějakou zásadně odlišnou cestu. Zvláště pak v době, kdy OSN upozorňuje na zcela zásadní význam rodinných farem a od letoška celosvětově vyhlásila desetiletí rodinných farem. ASZ je proevropsky orientovaným subjektem, přestože má mnohé výhrady k byrokratickému pojetí mnohých řešení v rámci EU, to však neubírá na naší podpoře myšlence potřeby evropské spolupráce.

Ještě než přejdu k samotné SZP EU, chci vyjádřit přesvědčení, že podpora rodinných farem nesmí vycházet jen z návrhů konkrétních opatření dotační politiky, ale že svůj velký smysl by měla snaha o širší rámec takových opatření, která systémově prosadí naše požadavky v současných společenských podmínkách. Mám konkrétně na mysli například legislativní vymezení pojmu rodinný podnik, rodinná farma, což bylo také předmětem debaty mezinárodní konference, kterou jsme za účasti 10 členských států zorganizovali v dubnu 2016 v Brně. Od té doby se ale bohužel nic nezměnilo, přestože existuje doporučení Evropské rady, doporučení Evropského parlamentu a stanoviska různých evropských poradních orgánů, aby se politici tímto tématem zabývali. Zdá se, že v situaci, kdy se soukromí zemědělci poněkud nevinně dostávají postupně pod stále větší tlak veřejnosti, může být právě toto legislativní vymezení důležité v tom smyslu, že může poskytnout určitou dílčí ochranu. Zdá se, že je třeba odlišit formy podnikání v zemědělství tímto způsobem proto, že tu právě skutečný rozdíl existuje a to v celkovém přístupu, protože farmařit na rodinné farmě pokládám nikoli jen za podnikání nebo povolání, ale za určité poslání a způsob života, který rozhodně není v nesouladu s přirozeným, odpovědným přístupem k rodině, k místu svého podnikání a života a k okolní krajině. Má tedy smysl pro společnost, aby tento model hospodaření byl zachován. Pokud by i tento závěr mohl být předmětem naší debaty a součástí případného společného výstupu, považoval bych to za velmi přínosné.

Jistě se společně shodneme na tom, že celou SZP EU rámují složité a náročné podmínky. Je to byrokracie, která nabrala téměř obludných rozměrů a bohužel, jak se ukazuje, vždy s přehledem dokáže překonat všechny předchozí rozměry a to navzdory pravidelnému ujišťování z EK, že zrovna tahle reforma věci zjednoduší. Opak je však pravdou. Na malé zemědělské subjekty pak dopadá nejtíživěji. Navíc mám pocit, že zejména Česká republika pracuje s evropskými předpisy jakousi velmi neobratnou a často účelovou formou, která původní smysl zaváděných opatření pokřivuje ve snaze přijmout unijní prostředky a použít je na konzervaci dosavadních přístupů a zavedených představ o zachování rozměru průmyslového postsocialistického zemědělství. Praktickým důsledkem těchto kroků je pak absurdní navyšovaní požadavků na zemědělce ze strany členského státu – dobře známý výraz „goldplating“ – alespoň tak to zažíváme my. Ve své podstatě ale jde u nás jen o obcházení základního smyslu SZP a tím je právě podpora rodinných farem. Je ale třeba dbát na to, aby sedlák mohl na své farmě autonomně co nejvíce rozhodovat o tom, co bude dělat zítra. Jakákoli jiná cesta totiž povede ke ztrátě přirozené motivace, ochuzení v nápaditosti podnikatelských přístupů a naopak k dalšímu nárůstu legislativy, počtu úředníků a kontrol bez šance na skutečné zlepšení stavu životního prostředí či welfare zvířat. 

Poslední obecnou poznámkou, nikoli však svým významem, je otázka mediálního obrazu zemědělství. Dnes pod tlakem různých zájmových skupin a dílem z neznalosti či možná jen prosté odtrženosti většiny lidí od přírody se zemědělec stává automatickým viníkem téměř všech ekologických problémů a začíná být až fanaticky pranýřován. Rozumný pohled na věc ale říká, že i konvenční zemědělec hospodařící z podstatné části na své půdě rozhodně není škůdce, ale naopak hlavní tvůrce krajiny a dodavatel kvalitních surovin a stále častěji již i finálních potravin se svou regionální stopou.  Je třeba zdůraznit, že certifikát eko/bio není jedinou zárukou a zejména jedinou smysluplnou cestou a pro mnohé farmy ani není ve své podstatě reálný a nutný. Sedláci žijící ve své obci se svými přirozenými vazbami zůstávají i dnes často jedinou ekonomickou příležitostí na zranitelném venkově a právě oni jsou ve finále tím nejvhodnějším řešením u environmentálních výzev současnosti.

Na základě těchto znalostí, podnikatelských zkušeností a ve světle prezentovaných návrhů Evropské komise z června loňského roku a stanovisek minulého Evropského parlamentu, resp. jeho výborů COMAGRI a COMENVI jsme si v rámci debat v ASZ ČR definovali pět nejdůležitějších oblastí, které mají aktuálně zcela strategický potenciál pro to, abychom my sedláci z rodinných farem mohli ekonomicky, ale koneckonců i politicky přežít a pokud možno se i dále také rozvíjet.

Vážené kolegyně, kolegové, omlouvám se za tento poněkud obšírnější úvod, nicméně mám za to, že bylo třeba, aby zaznělo spektrum hlavních problémů či nosných témat, abychom se pak na ně v následné debatě mohli rychle odkazovat.

Nyní mi dovolte přejít volně k oněm konkrétním postojům naší organizace – tedy k navrženým pěti tématům v následující prezentaci. Věřím, že zde budu již mnohem stručnější.

  • ASZ ČR podporuje poskytování doplňkové redistributivní platby všem žadatelům vždy na maximálně 150 ha z jejich celkové výměry zemědělské půdy, tj. přerozdělení na cca 1,2 mil. hektarů. V tomto pojetí půjde o nediskriminační a spravedlivou platbu se stejnými podmínkami pro všechny zemědělské subjekty, která zároveň bude velmi jednoduchá z hlediska administrativy. Smysl redistribuce, kterým je lépe zacílit podporu na subjekty, jež ji nejvíce potřebují, tj. zejména na menší a střední podniky, podle názoru ASZ ČR přitom takto nastavená platba může plnit velmi efektivně.
  • ASZ ČR dlouhodobě a trvale podporuje povinné zavedení zastropování přímých plateb, které ze své podstaty a tak, jak je definuje Evropská komise, nejsou platbou za konkrétní činnost, ale podporou příjmů zemědělců. V tomto smyslu proto obecně považujeme za zásadní efektivněji zacílit podpory na zemědělce, kteří je nejvíce potřebují, tedy především na mladé zemědělce, začínající zemědělce, malé a střední zemědělské podniky, podniky v oblastech s přírodními omezeními a producenty citlivých komodit (zejména v rámci živočišná produkce).

Jako hranici vhodnou pro podmínky zemědělství v České republice považujeme částku zhruba odpovídající výměře 1 500 hektarů. O úpravě této hranice oběma směry jsme však připraveni dále jednat.

Zároveň jsme proti navrhovanému odpočtu mezd, který považujeme za potenciální zdroj velké administrativní zátěže a kontrol, a který by eliminoval zamýšlený cíl zastropování.
Zastropování by se nemělo týkat tzv. ekoplateb, na které podle aktuálně známých priorit budoucí Společné zemědělské politiky bude kladen velký důraz. Platby na environmentální opatření mají být na rozdíl od přímé platby na hektar kompenzací za prováděná opatření a ekologicky šetrné a udržitelné hospodaření, domníváme se proto, že by měly být zachovány v plném rozsahu.

  • ASZ ČR podporuje zavedení podmínky „skutečného zemědělce“ s tím, aby mikropodniky (tedy podniky s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem do dvou milionů EUR) tuto podmínku plnily automaticky. Zároveň považujeme za nutné odpovědné vydefinování činností, které budou zařazeny do tzv. zakázaných činností, včetně jejich rozsahu. Důrazně požadujeme, aby nedošlo k vyřazení činností, které úzce souvisejí se zemědělstvím, jsou na něj navázány a byly v minulosti podpořeny například z Programu rozvoje venkova a dalších dotačních zdrojů, například provoz agroturistických zařízení včetně souvisejících služeb, faremní zpracování produkce, provoz bioplynových stanic, příjmy z lesnického hospodaření, příjmy z myslivosti, příjmy ze služeb spojených s chovem koní, včelařstvím či vinařstvím a další diverzifikační činnosti.

ASZ ČR je přesvědčena, že cílem zavedení podmínky „skutečného zemědělce“ tedy není zpětně postihnout diverzifikaci, ale vyčlenit z potenciálních příjemců dotací malou skupinu rizikových subjektů, jejichž hlavní činností a hlavním zdrojem příjmů není zemědělství ani činnost se zemědělstvím přímo spojená. Apelujeme proto na to, aby byl zaveden skutečně jednoduchý a nebyrokratický způsob prokazování této podmínky tak, aby byl splněn smysl, ale podmínka nekladla přehnané administrativní požadavky na všechny zemědělce.
V této souvislosti poukazujeme také na nutnou potřebu zavést v členských státech veřejný registr propojenosti podniků, který by umožnil sledovat propojení zemědělského subjektu na další podniky, které se zemědělskou činností nezabývají. V případě, že by podnik nebyl v registru veden se všemi potřebnými údaji, neměl by mít nárok na čerpání zemědělských dotací. Sledování propojenosti zemědělských podniků považujeme za naprosto neoddělitelnou součást zavedení podmínky „skutečného zemědělce“.

  • ASZ ČR podporuje návrh tzv. zelené architektury nové SZP EU, obává se však nárůstu byrokracie a apeluje na to, aby byly podmínky nastaveny co nejjednodušeji. Za rizikový prvek považujeme návrh na zavedení sledování živinové bilance.
  • ASZ ČR apeluje na maximální možnou podporu mladých a začínajících zemědělců a obecně generační obměny na venkově. Požadujeme, aby farmář mohl v maximální možné míře rozhodnout o použití prostředků na zahájení činnosti a aby nebyly podniky diferencovány podle výroby. Navrhujeme zvýhodnění pouze u zpracování produkce.
    U právnických osob požadujeme, aby bylo v průběhu projektového období dosaženo 100% předání podniku nástupci.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost, těším se na všechny příspěvky a následnou diskusi.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR

V Telči, dne 18. října 2019


Přečteno: 202x