Den na to pak začala jedna z nejprestižnějších tuzemských vodohospodářských akcí - konference „Provoz vodovodů a kanalizací“, která byla také zároveň oslavou 30 let existence Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) na tuzemském trhu. Na dvoudenní akci, jejíž zahájení se zúčastnili i zástupci tří ministerstev, padla celá řada důležitých, ale veřejně neznámých údajů, například o rostoucím počtu vlastníků vodohospodářského majetku a jeho provozovatelů. Atomizace oboru tak stále pokračuje, přičemž výsledkem je, že plných 75 procent vodohospodářských společností nevytváří dostatečné finanční zdroje na obnovu vodohospodářských sítí. Zejména malé společnosti, jak na konferenci zaznělo, toho nejsou schopné, neboť obsluhují malý počet obyvatel, a z poplatků za vodné a stočné nejsou schopné ze zákona nutné prostředky na obnovu vygenerovat. V případě malých společností se tak na rozdíl od velkých například nesnižují ztráty vody v trubní síti. Požadavky na kvalitu pitné vody ale stále rostou, a je tak zcela zřejmé, že i přes snížení DPH poroste i nadále cena vody.
Roste a poroste i cena vepřového masa, neboť Čína se stále potýká s jeho nedostatkem a propad domácí produkce řeší dovozem vepřového ze zemí EU. Letos se přitom do Číny z Evropy dovezlo už o 48 procent vepřového více, než loni, a ČR tak má problémy nakoupit toto maso v zahraničí, neboť v produkci vepřového není naše země soběstačná. Přesto se dosud růst cen vepřového u nás neprojevil tolik, jako v zahraničí, což ale v praxi znamená, že se v nejbližší době projeví. Po zelenině a ovoci tak můžeme čekat (nejen letos) poměrně významné zdražení další zemědělské komodity, které bude mít i v tomto případě plošné dopady na spotřebitele, protože vepřové je nejkonzumovanějším masem v naší zemi.
Nelegální porážky a prodeje masa nejsou, jak se ostatně dalo čekat, pouze problémem v Polsku, ale také v ČR. Veterináři odhalili dvě nelegální porážky, mimochodem právě prasat, v jižních Čechách, což je potvrzuje skutečnost, že k selhání jedinců nebo jednotlivých podniků může docházet i při poměrně přísně nastavených podmínkách, jaké panují ve veterinárním dozoru u nás. Zajímavější je však mediální odraz „kauz nelegálních porážek“. Zatímco situace v polských jatkách byla probírána týdny, ba měsíce každodenně na všech možných úrovních a ČR k tomu přijala mimořádná opatření znesnadňující dovoz polského (hovězího) masa na naše území, polská strana žádná opatření vůči ČR nepřijala a údaje o nelegálních tuzemských porážkách zrovna první stránky médií neplnily….
Vyšší mediální potenciál ale může mít pirátský záměr, jehož ambicí je pokusit se znovu zakázat přimíchávání metylesteru řepkového oleje (MEŘO) do nafty, a který má omezit byznys současného premiéra, neboť rozhodující výrobci biopaliv v ČR patří do holdingu Agrofert. Nová pirátská podoba regulace přitom zakazuje jen produkci MEŘO, ale ponechává možnost přimíchávat do benzínu bioetanol, kde surovinou k jeho výrobě jsou jiné hospodářské plodiny, než řepka, která má podle Pirátů větší negativní vliv na životní prostředí. To je ovšem jednak sporné, jednak by pirátský návrh zvýhodňoval jednu skupinu podnikatelů v biopalivech vůči jiné a fakticky tak narušoval konkurenční prostředí v oboru, takže i když lze úmysl Pirátů chápat, jde ve skutečnosti o ještě horší návrh, než byl původní totální zákaz výroby biopaliv z potravinářských plodin.
O „neprůhledném dotačním systému deformovaném korupcí“ s odkazem na aktivity Andreje Babiše se už píše i za oceánem, v New York Times. I podle New York Times tak prosazuje naše vláda strukturu dotací nahrávající velkým společnostem v rámci Společné zemědělské politiky EU. I když to přitom není příliš známé, právě v USA jsou zemědělské dotace velkým zemědělským společnostem plošně kráceny, a dnes v Evropě diskutovaný princip „zastropování“ tam běžně funguje už řadu let.
Petr Havel