Zajímavostí je, že Vojtěch Jasný se po válce stal nejprve zaníceným komunistou a na přelomu 40. a 50. let s režisérem Karlem Kachyňou vytvářel v rámci FAMU dokumenty, které propagovaly budovatelské ideje a cíle socialistické společnosti. Například dokumentem Neobyčejná léta prezentoval získávání rolníků do jednotných zemědělských družstev v podstatě jako selanku a ukázku úspěšné kolektivizace v jižních Čechách s přídechem zesměšnění místních sedláků. Snímek však opomněl násilné zakládání JZD a nucení zemědělců ke vstupu.

Jasný celkem rychle vystřízlivěl z komunistické víry, neboť jeho otec zemřel v Osvětimi a sám se účastnil cesty přes Sibiř do Číny. Prvotní pochybnosti režisér začal vykreslovat ve svých filmech v souladu s pragmatickým rozhodnutím pokračovat v kariéře u Státního filmu. Na přelomu 60. let Jasný natočil Zářijové noci a posléze i film Až přijde kocour, kterým zkritizoval byrokratizaci a direktivu socialismu.

V roce 1969 získal režisér filmové ocenění v Cannes za slavný snímek Všichni dobří rodáci a současně se tímto počinem dočkal i perzekuce. Ve stejném roce se autor rozhodl emigrovat do Rakouska a jeho „závadné“ filmy putovaly v Československu na 20 let do trezoru. V 80. letech Jasný odešel přednášet do Ameriky, kde také roku 1991 natočil film Proč Havel?, kterým se zasloužil o částečné zviditelnění Havla v zahraničí.

Poslední rozloučení proběhne v sobotu 23. listopadu ve Velkém sále městského divadla ve Zlíně v 15 hodin, kde nebude chybět ani věnec s nápisem: „S úctou sedláci z ASZ ČR“. Všem pozůstalým upřímnou soustrast.

Hlavní kancelář ASZ ČR