Míra jejich trpělivosti už přetekla - jsou prezentováni jako škůdci životního prostředí a bezohlední trýznitelé zvířat. Není to jejich první akce, již v říjnu proběhly obdobné protesty farmářů na celém území Německa. Do Bonnu tehdy dorazilo šest tisíc traktorů. Důvody byly totožné - ministryně životního prostředí požaduje snížení aplikace hnojiv z důvodu ochrany spodních vod s tím, že zemědělec má mít při hospodaření na mysli především ochranu životního prostředí. Zemědělci jsou prý odpovědní za snižování biodiverzity, vymírání hmyzu a včel, za nadprodukci skleníkových plynů. Ochránci zvířat zásobují veřejnost obrázky trpících hospodářských zvířat. To vše nahrává politickým stranám, které toto veřejné mínění podporují a využívají ve svůj prospěch.

 Je pak ale zcela pochopitelné, že diktát této městské lobby, která nikdy nevypěstovala ani zrnko obilí a pomalu ani neví, jak vypadá živá kráva, si němečtí farmáři nechtějí nechat líbit. U Braniborské brány se na transparentech objevily vzkazy pro německou vládu: „Žádní zemědělci, žádné jídlo, žádná budoucnost“, „Když zruinujete sedláky, budete jídlo jen dovážet“. Během projevu ministryně životního prostředí Schulzové, která řekla, že chce se zemědělci spolupracovat, nikoliv jít proti nim, se ozývalo z davu bučení a mnozí se k ní otáčeli zády. Ministryně zemědělství Klöcknerová zemědělce brání a vyzývá německou veřejnost, aby byla objektivní, racionálnější a farmáře lépe chápala. Zároveň ale podporuje zpřísnění pravidel pro hnojení, čímž u většiny farmářů prohrává na celé čáře. Protože je podzemní voda v mnoha regionech kontaminována dusičnany, musí Německo pod tlakem EU zpřísnit předpisy pro hnojení, a to snížením aplikace hnojiv nejméně o 20 procent. Glyfosáty chce země zakázat od roku 2023.

Traktory vyjely i na Paříž

Den poté, ve středu 27. listopadu, vyrazily do ulic Paříže i stovky francouzských zemědělců. Jsou dlouhodobě nespokojeni s politikou prezidenta Macrona, s mezinárodní dohodou Mercosur, kdy evropský trh zaplaví levné hovězí maso a další zemědělské produkty, stejný dopad na ně bude mít i nová obchodní dohoda s Kanadou. Nelíbí se jim ani ohlášený zákaz glyfosátu, který vláda schválila od roku 2021 a jde tak až nad rámec nařízení EU. Zemědělci požadují od Macrona větší podporu venkova a zemědělství, cítí se vytlačeni na okraj společnosti. „Macrone odpověz nám! Zachraň farmáře!“, stálo na transparentech. Zemědělské odbory očekávají jasné závazky ze strany vlády, která jim zajistí slušné příjmy za poctivou práci. I ve Francii sílí zelená politika, která viní zemědělce z poškozování životního prostředí a úbytku živočišných druhů.

Protesty rovněž v Nizozemí

Silniční blokády s traktory zažívaly nedávno i další západoevropské země. V Nizozemí vyjeli farmáři do ulic koncem října, kdy protestovali proti nesmyslnému obviňování, že jsou to především oni, kdo způsobují překračování limitů stanovených EU pro emise dusíku. „Ke škodlivým emisím přispívají i přežvýkavci včetně krav. Při trávení vylučují metan, který klima ovlivňuje ještě více než oxid uhličitý (CO2). Jiné stravovací návyky a jiné zacházení s potravinami by podle vědců k ochraně klimatu výrazně přispělo,“ zaznívalo od ekologických aktivistů poukazujících na chovatele skotu v Nizozemí. Nizozemští farmáři dokonce stavěli na ulicích blokády a zcela ochromili dopravu.

Napříč Evropou zemědělci požadují docenění vlastní namáhavé, každodenní práce v očích veřejnosti. Lidé denně kupují a konzumují produkty jejich práce. Současně však bez sebemenších znalostí skutečných podmínek produkce potravin žádají po farmářích, aby hospodařili snad jako zahradníci, nejlépe v bio režimu, kdy cílem jejich práce není primárně produkce potravin, ale především ochrana životního prostředí a boj se změnou klimatu.