Maximální podpora rodinných farem a generační obměny

Stejně jako na jarní Radě ASZ ČR v Ústí nad Labem se i na tomto zasedání diskutovalo o vyjednávání nových podmínek nastavení Společné zemědělské politiky, která by se zanedlouho měla dotknout životů všech zemědělců v Evropské unii. Už nyní je jasné, že nestihne být zavedena ihned po roce 2020 a bude tedy následovat pravděpodobně jeden až dva roky dlouhé přechodné období. Stále ale není zřejmé, zda bude nové nastavení podmínek administrativně a byrokraticky složitější, či dojde k jejich požadovanému zjednodušení a zefektivnění. Asociace se pravidelně účastní všech jednání, která se na to téma vedou, a to jak v našem státě, tak na evropské úrovni. K této problematice a obecně k otázce rodinných farem proběhla v říjnu za účasti osmi organizací z pěti států mezinárodní konference v Telči. Výstup z tohoto setkání v podobě společného memoranda všech zúčastněných byl zaslán poslancům Evropského parlamentu a specielně pak členům zemědělského i environmentálního výboru EP a také ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi. Zástupci Slovenska pak navrhli, že pokračování této konference by se mohlo uskutečnit v roce 2020 u nich.

V rámci nového nastavení SZP naše organizace dlouhodobě požaduje zavedení redistributivní platby, schématu pro malé farmáře, odmítá navýšení minimálního počtu hektarů pro možnost pobírat dotace, definici skutečného zemědělce navrhuje tak, aby ji automaticky splňovaly mikropodniky do 10 zaměstnanců (tedy podstatná většina zemědělců), maximálně podpořit generační výměnu na farmách a zastropovat platby na hranici odpovídající výměře přibližně 1500 hektarů s vynětím ekoplateb. Kategoricky však odmítá zavádění zbytečných evidencí, či podporu takovým opatřením, která by měla být součástí zemědělské dobré praxe (konkrétně šlo např. o zavedení živinové bilance či novou podporu standardním osevním postupům v rámci ekoschémat). Nová SZP by neměla být velmi složitá s přemrštěným množstvím podmínek, s nimiž jdou ruku v ruce byrokracie a následné složité kontroly. Nesmí sedlákům svazovat ruce v jejich svobodném rozhodování a podnikání, neboť nesmíme zapomínat na to, že aby byli schopni uživit své rodiny, dělat přínosná opatření pro krajinu a obec, v níž žijí, musí vykazovat zisk.

Zvýšení pestrosti krajiny nesmí být další byrokratickou zátěží

Nejen nařízení evropských orgánů však zemědělcům dokáží způsobit řadu potíží při jejich podnikání. Jedním z nových požadavků, které se chystá a mělo by vstoupit v platnost od roku 2021, je zavedení celoplošné maximální výměry monokultury na hranici 30 hektarů. Vnímáme, že se jedná o snahu omezit pěstování monokultur na mnohdy opravdu širých lánech, avšak myslíme si, že takto závažná nová pravidla by měla být zaváděna až po důkladnějším vyhodnocení, jak toto nařízení bude fungovat například u již platného omezení na pozemcích ohrožených vodní erozí. Pokud chceme opravdu pomoci české krajině, bylo by vhodné jako další krok spíše zvolit zavedení třicetihektarové hranice u pozemků ohrožených větrnou erozí, o níž se na poli MZe zatím příliš nediskutovalo, přitom ohrožuje až pětinu našich půd.  Je třeba se na tuto změnu připravit, na mnoha místech by došlo ke ztížení přístupu na pozemky, narušení osevních postupů a navíc zatím není vůbec jasné, jak by probíhaly kontroly, jaká by byla tolerance, proto je třeba nejprve vypracovat metodiku, která bude srozumitelně vykládat, co bude a co nebude v praxi přípustné. Budeme proto i nadále apelovat na ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby zavedení tohoto opatření předcházelo vyjasnění těchto otázek. Pro ASZ ČR zůstává důležitým nástrojem, jak podpořit správnou péči o půdu, program PGRLF na podporu nákupu půdy pro zemědělce. Tento program by se měl dle slibu ministra znovu otevřít v roce 2020, zatím však ještě není známá alokace finančních prostředků do tohoto dotačního titulu.

Pro znovuobnovení lesů nestačí pouze jejich opětovné vysázení

Poměrně velkou diskuzi vyvolalo vystoupení náměstka ministra zemědělství pro řízení Sekce lesního hospodářství Pavla Mlynáře, který uvedl, že MZe se v řadě věcí shoduje s návrhy řešení ASZ ČR. Dále informoval o aktuálním vývoji kůrovcové kalamity a opatřeních, která stát připravuje ke zmírnění škod. V letošním roce došlo k enormnímu nárůstu těžby o 70 %. Upřesnil, že dotace ke zmírnění škod dopadů kůrovcové kalamity budou vypláceny na m³ vytěženého dřeva z nahodilých těžeb u jehličnanů, záležet bude také na datu těžby. Podrobné informace jsou již nyní uveřejněné na webu Ministerstva zemědělství. Spolu s tématem lesnictví úzce souvisí i myslivost, neboť na mnoha místech přemnožená zvěř bude majitelům lesů velmi ztěžovat znovuobnovení porostů. Již nyní je tedy zřejmé, že chceme-li lesy obnovit, je prostě nutné znovu začít uvažovat o změně mysliveckého zákona. Posílení práv zemědělců a vlastníků půdy v myslivosti je v ASZ ČR dlouhodobým tématem. V otázce znovuobnovení lesních porostů nabídl svou pomoc a možnost spolupráce také další z hostů - předseda spolku Pro Silva Bohemica, který prosazuje zejména nepasečné způsoby hospodaření (tzv. výběrový les).

Padesátá první členská organizace

Rady se zúčastnila i Zdenka Nosková, předsedkyně Svazu venkovské turistiky a agroturistiky, která představila organizaci přítomným a projevila zájem o to, aby bylo toto profesní sdružení přijato za členskou organizaci Asociace soukromého zemědělství ČR. „Náš svaz považuje ASZ za nejsilnější zemědělskou organizaci v České republice, která zastupuje zájmy lidí na venkově, není jí lhostejný stav krajiny, má energii a je schopná protlačit různá stanoviska i v legislativní sféře,“ uvedla. Z celého vystoupení vyplynulo, že obě organizace mají mnohé společné, mohou se stát opravdu dobrými partnery pro ekonomické, kulturní i společenské oživení českého venkova a ukázat veřejnosti, kdo je to vlastně sedlák, na jakých hodnotách staví, jak vypadá jeho všední den v místě, kde žije, podniká a pracuje. To všechno může obecně přispět také k lepšímu obrazu soukromých zemědělců před širokou veřejností, k propagaci jejich hodnot nebo například ke zlepšení odbytu vlastní produkce přímo z farmy. Lidé se totiž již dávno nezajímají jen o dovolené v obrovských a neosobních hotelových komplexech. Najde se celá řada těch, kteří své volno raději stráví v soukromí na farmě, nezřídka kdy je pro ně velkým lákadlem vyzkoušet si reálný život na statku, představit svým dětem zvířata, která na něm žijí, či se jen tak toulat pestrou zemědělskou krajinou a nakoupit nebo ochutnat kvalitní produkty přímo z farmy. Předsedkyně organizace uvedla, že by ráda společně se členy Asociace vytvořila portál nabízející ubytování a agroturistiku na farmě, představila přítomným také projekt Prázdniny na venkově. Neváhá však podat ani pomocnou ruku těm, kteří by s agroturistikou chtěli teprve začít, obohatit diverzifikovat své podnikání o další zdroj příjmu, ale zatím jim chybí potřebné informace a zkušenosti.

Za škody způsobené hraboši musí být adekvátní náhrada

Zejména na Moravě se letos zemědělci potýkají s velkými škodami způsobenými přemnoženým hrabošem polním. O tomto tématu hovořil předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek, který uvedl, že ÚKZÚZ v současné době pracuje na vytvoření metodiky předcházení škod, probíhá aktivní komunikace s MŽP i MZe, a to zejména ohledně řešení finančních náhrad za způsobené ztráty v místech, kde nebyla udělena výjimka k plošné povrchové aplikaci přípravku Stutox II. Dále připomenul, že v současné době probíhá Desetiletí rodinných farem vyhlášené OSN. „Při této příležitosti se budeme snažit prosadit, aby byla zavedena samostatná statistická jednotka rodinný podnik, rovněž budeme iniciovat zakotvení pojmu rodinná farma či firma do legislativy. Konkrétní návrhy již brzy představíme,“ konstatoval. Přítomné seznámil i s výsledky proběhlých jednání s představiteli demokratických politických stran, partnerských organizací, akademickou sférou a navrhl, aby byla nově v rámci Asociace ustanovena Pracovní komise k řešení problematiky ekonomiky v zemědělství. Ta by měla Předsednictvu a hlavní kanceláři ASZ ČR poskytovat potřebné argumenty pro vyjednávání na všech úrovních, přispět k lepší formulaci stanovisek pro podporu soukromého hospodaření a jeho rentabilitu, rovněž se angažovat v činnosti nedávno vzniklé ASZ obchodní s.r.o. Svou aktivitu začne vyvíjet co nejdříve a postupně by měla navázat užší spolupráci s ČSÚ, ÚZEI a MZe.

Soukromí zemědělci musí držet pospolu

Vznik této komise byl do jisté míry podnícen současnou situací ve veřejném prostoru, kdy jsou bohužel často zastávány názory, že celé konvenční zemědělství je špatně, takovýto hospodáři jsou škůdci naší krajiny, pobírají dotace zbytečně a jedinou správnou cestou je ta „extrémně zelená“. Lidé chtějí kupovat levné potraviny, mít krásnou krajinu a často si neuvědomují, že za tím vším stojí práce člověka, který musí také uživit svou rodinu. Vlastník půdy chce zaplatit stále vyšší pachtovné, úředník požaduje vyplnit tisíce papírů, kontrolor potřebuje vše zkontrolovat a často i za drobnost uděluje nějakou tu sankci, vstupní náklady pro vypěstování plodiny či chov zvířat také neustále vzrůstají a přitom výkupní ceny komodit za posledních mnoho let nestouply vůbec, ba naopak u některých došlo ještě k jejich poklesu. A vůbec nezáleží na tom, jestli jde o zemědělce konvenčního či ekologického, ekonomicky profitovat a být schopni platit náklady a přitom svou farmu modernizovat potřebují oba. Všichni sedláci by měli mít svobodné právo se podle svých dispozic rozhodnout, jakým směrem chtějí vést své podnikání, na co se zaměřit a zda být konvenční či ekologičtí. A všichni tito lidé musí být dobře a spravedlivě oceněni za práci, kterou dělají. Protože na čem opravdu záleží, je zdravý selský rozum. V našem programu Pestrá krajina vidíme, že konvenční zemědělci, pokud ke svému podnikání přistupují zodpovědně, což rodinné farmy ze své přirozené podstaty dělají, jsou pro celý venkov a krajinu jasným přínosem.

Z venkova se nesmí stát skanzen

Každý hospodář umí využít jiných příležitostí, uzpůsobit své podnikání konkrétnímu místu, v němž žije a každý musí mít právo se svobodně rozhodnout a nebýt za to už dopředu veřejností odsouzen. Stejně tak je důležité, aby celkově došlo ke zjednodušení SZP a dalších nařízení a regulací, která se rodinných farem dotýkají v chodu jejich každodenního života, tak aby měli sedláci čas namísto vysedávání v kanceláři nad nekonečným množstvím byrokratických nesmyslů se naplno věnovat půdě, zvířatům a celkově všemu, co k zemědělství a péči o krajinu skutečně a reálně patří. Jedině tak totiž tento obor zůstane přitažlivý pro mladé lidi a bude zajištěna generační kontinuita, která by měla být pro celou Evropskou unii a každý stát absolutní prioritou. V opačném případě bude dál docházet k vylidňování českého venkova, který se za chvíli stane pouze skanzenem či chatařskou osadou a potraviny pak budeme nuceni dovážet z tisíce kilometrů vzdálených míst.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR a Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR