• „V Brazílii není plně pod kontrolou slintavka a kulhavka. Vakcinace proti této chorobě zdaleka nesplňuje očekávání. Test, který je používán vládou, nedokáže rozeznat, které zvíře je nakaženo nemocí a které je vakcinováno. Neexistuje téměř kontrola na hranicích s okolními státy“, říká v článku brazilský expert, profesor Pinto.
• Skot není možné identifikovat, protože není nijak označen. Autoři článku přinesli důkazy o tom, že stáda skotu jsou bez jakéhokoliv individuálního označení.

Evropský model zemědělství klade důraz na další funkce, jako je například péče o životní prostředí a sociální rozměr zemědělství. Je paradoxem a určitým pokrytectvím, že levnými dovozy na druhé straně Evropa podporuje:

• Totální devastaci a ničení deštných pralesů, které probíhá ve dvou krocích tzv. systémem „ slush and burn“, což znamená, že nejdříve se z pralesa vytěží veškeré použitelné dřevo a následně přijdou farmáři, kteří vytrhají veškeré keře a zbylé stromy. Pak celou plochu zapálí. Náklady jsou asi 75 EUR na jeden ha. Tento proces zúrodňování pokračuje obrovským tempem. Počet hovězího dobytka se zvýšil od roku 1990 do roku 2002 z 26 milionů na 56 milionů kusů. V současnosti je chov skotu z těchto oblastí vytlačován pěstiteli sóji a kukuřice.
• „Brazilský model“ má i sociální rozměr. Díky mechanizaci a velkým společnostem, které skupují půdu (1% populace vlastní ½ zemědělské půdy), jsou původní farmáři vytlačeni a zůstávají bez půdy jenom jako námezdní dělníci v chudých obydlích. Průměrný plat zemědělce je asi 232 EUR.

Brazilská cesta irských farmářů jasně ukázala rozpory ve slovech Evropské komise a konkrétní situací v Brazílii.

Ing.Michal Pospíšil, zahraniční tajemník ASZ ČR