V úvodním přehledu shrnujícím konkrétní činnost ASZ při hájení zájmů soukromého zemědělství Jan Votava podotknul, že za poslední rok, více než kdy jindy, byly možnosti ovlivnit některé podmínky velmi limitovány negativním politickým vývojem. Připomněl, že sněmovní spolupráce ČSSD a komunistů a celkový levicový kurs vlády bylo v posledních letech příčinou přijetí celé řady norem omezujících svobodné podnikání.
Kritice také podrobil nekončící nárůst administrativních povinností a vůbec vliv úředníků na život každého sedláka. Míra byrokracie podle jeho slov již přesahuje všechny meze. Vyjmenoval povinnosti v rámci rostlinolékařských, veterinárních, krmivářských a jiných předpisů, stejně jako například tlustospisy při vyřizování předčasného ukončení zemědělské činnosti, zbytečnou evidenci u zelené nafty nebo některé nesmyslné podmínky u agroenvi opatření apod.
Naopak návrhy odborné veřejnosti často přicházejí vniveč a připomínková řízení na Mze k přijímané legislativě se v poslední době již stala regulérní fraškou. Úředníci se totiž skoro vždy spolehlivě vymluví na nějakou evropskou směrnici. Příkladem za všechny uvedl Jan Votava zejména aktuální znění koncepce Programu rozvoje venkova 2007- 2013. Tento několikasetstránkový elaborát, ve kterém se normální zemědělec jen těžko může orientovat, nepřinese venkovu očekávaná řešení a bude spíše jen přesypávat evropské peníze. Administrace velkého množství striktně vymezených titulů navíc spolkne velkou část prostředků. Pro ASZ je naprosto nepřijatelná skutečnost, že připomínkové a schvalovací řízení provádí dosluhující ministr až v povolebním čase bez jakékoli zodpovědnosti za dopad této koncepce na venkov. Takové jednání nelze ospravedlnit žádnými „termíny“ nebo požadavky Bruselu.
Programový dokument
Jednou z hlavních náplní uplynulé valné hromady proto byla diskuse o dalším směřování českého zemědělství a venkova. Předseda ASZ ČR Stanislav Němec podrobně představil jednotlivé návrhy programového materiálu ASZ, které posléze delegáti valné hromady doplnili o další náměty. (Přijaté programové usnesení, jehož podstatný výtah je uveden níže, bude jakýmsi vodítkem pro další činnost ASZ).
Základní filosofie materiálu vychází z nezbytnosti vnímat dopady rostoucí světové konkurence, společenský vývoj a související reformy společné zemědělské politiky EU na které musí české zemědělství reagovat a hledat reálná východiska. V současných ekonomických a technologických podmínkách již dávno zemědělcům nestačí být pouhým producentem potravin - cestou není za každou cenu přesvědčovat o udržení současného rozměru a struktury zemědělství a nutit trhu produkty, kterých je nadbytek. Je třeba se přeorientovat na produkci toho, po čem je ve společnosti poptávka. A veřejnost například stále více poptává udržované životní prostředí s takovými agro-ekologickými zásahy, které povedou ke snížení rizika erozí, povodní, atd.
Požadujeme partnerský přístup státu
Péče o krajinu tedy není ničím jiným, než plněním veřejné objednávky. Jednoznačným požadavkem valné hromady ASZ ovšem v této souvislosti je, aby se na Mze a zejména v centrále SZIFu změnil dosavadní často vrchnostenský přístup k zemědělcům. Jestliže má dojít k efektivnímu plnění této společenské poptávky, měl by být zemědělec, který se rozhodne jí plnit, považován za rovnocenného partnera státu. To ovšem předpokládá upustit od vnímání zemědělce jako věčného žadatele o podpory, který s čepicí čeká na „posouzení“ žádosti, aby zůstal nakonec ještě rád, když se po dlouhé době a bezpočtu kontrol dočká nějaké úhrady (viz zpožděné výplaty Agroenvi za rok 2005). ASZ proto prosazuje přechod na „systém partnerských smluv se státem“, ve kterém si ministerští úředníci, kromě vlastní důležitostí také uvědomí význam podnikatelů, kteří zpětně naplňují státní kasu jako daňoví poplatníci.
Jak uvedl předseda ASZ, s tím ovšem souvisí nutná změna nastavení parametrů pro získání takové veřejné objednávky. Dosud se všechny podmínky k podpůrným titulům (např. v AEO) stanovovaly plošně podle oblastí. Takový způsob ale pomíjí místní, zejména přírodní poměry, které právě i v rámci jedné oblasti či jednoho katastru obce mohou být velice rozdílné. ASZ zde prosazuje naprosto radikální změnu. Značný díl rozhodování o některých konkrétních podmínkách a opatřeních by měl být přesunut na farmáře a ještě lépe na konkrétní půdní blok. Jedině takto aplikovaná opatření mohou splnit význam, který se od nich očekává a které si také společnost platí.
Místo potravin vyrábět energii, zaměřit se na lokální trhy
Dalším významným východiskem zem. výroby je podpora nepotravinářské produkci - zejména ve smyslu produkce energie na různé způsoby (bioplyn, bionafta, biomasa, atd..). Léta řešená, ale nevyřešená situace například kolem biolihu je ale spíš ostudou našich státních úředníků a politiků, kteří, snad kromě korupčních skandálů neustále rokují, zatímco svět nečeká (viz levný biolíh z Brazílie). Ani proklamace o podpoře diverzifikace se také nedostaly dál, než na papír. Zcela programově se na Mze přijímala nejraději taková rozhodnutí, která vyhovovala velkým nájemním subjektům a konzervovala současné parametry (viz podmínky TOP-UP nebo největší část peněz v operačním programu na nákupy drahých traktorů, aj).
Dalším opomíjeným řešením je podpora orientace na lokální trhy, na kterých mohou být zemědělci více konkurenceschopní. Tato produkce v daném místě reprezentovaná spíše jeho kvalitou (specialitou) než kvantitou ovšem předpokládá totální debyrokratizaci a naprosté zjednodušení například hygienických ale i technických parametrů v těchto výrobnách a provozovnách. Zbytečně přísné podmínky jen takové zboží prodražují, svazují potenciální aktivitu místních obyvatel a přitom spotřebiteli nic významného nepřinášejí.
Další priority
Mezi další nesčíslněkrát propagované cíle ASZ delegáti valné hromady znovu zdůraznili rovný přístup k půdě všem vlastníkům - tudíž pozemkové úpravy, podporu mladým zemědělcům či řešení konkrétních záležitostí typu zelená nafta apod. V usnesení se ovšem také nezapomnělo na požadavek spravedlivě dořešit vlastnické vztahy z minulosti (restituce, transformační majetek).
Realizace těchto kroků, které mají za cíl důstojné fungování a rozvoj soukromého hospodaření, bude ale sotva možná bez politické obměny vedení Mze a změny způsobu jeho řízení.
Vnitřní život ASZ
Z událostí uvnitř ASZ byla zdůrazněna zejména významná spolupráce na národní diskusi o budoucnosti venkova, úspěšný 4. ročník soutěže o Farmu roku, několik poznávacích zájezdů na farmy v zahraničí, selský reprezentační ples či účast na organizaci národního protikomunistického setkání na 1.máje v Praze na Letné. Z dalších počinů stojí za připomenutí celkové rozšíření internetových stránek a vůbec informačního servisu prostřednictvím pravidelného rozesílání Zpravodaje ASZ celé členské základně.
(celý text výroční zprávy je ke stažení na www.asz.cz )
Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR
