Dosavadní praktické zkušenosti ze zahraničí přitom ukazují, že obsah metanu v bioplynu ovlivňující ekonomiku stanice lze v podstatě na dvojnásobek zvýšit tím, že se do zpracovávaných surovin přidají probiotické látky z řas, které působí v procesu tvorby bioplynu jako katalyzátory či fermentátory (obdobně jako se tomu děje v bachoru přežvýkavců). Přidání probiotik zvyšuje podle Miroslavy Vackové z poradenské firmy EPIN obsah metanu v bioplynu ze standardních 40 až 45 procent na 80 procent. „Roční investice do probiotik činí zhruba půl milionu korun, což je vzhledem k uvedené vyšší výtěžnosti a z pohledu třeba třicetimilionové vstupní investici velmi málo. Bohužel se o této možnosti moc neví a nemluví, většinou z obavy, aby o něco vyšší investice neodradila potenciálního investora. Jenže zanedbání tohoto faktoru se pak negativně projeví v ekonomice provozu a době návratnosti vstupní investice,“ konstatuje Vacková. Na výkonnost bioplynové stanice má podle jejích slov vliv i celá řada na první pohled nepodstatných faktorů. „Například při medikaci stáda se působnost probiotických látek použitím medikamentů prakticky vyruší,“ tvrdí Vacková. Každopádně i v případě bioplynových stanic platí, že nejjednodušší a naoko nejlevnější řešení nemusí být už ze střednědobého hlediska optimální - a podnikatelé by si na tato zatím nenápadná rizika měli dát pozor.

(peh)