Týden podle PH č. 4 - 2020 (pH týdne: 6)

Sdílejte článek
Týden podle PH č. 4 - 2020 (pH týdne: 6)

Podle očekávání neschválila Vláda ČR návrhy poslanců STAN týkající se přednostního využití srážkových vod ze staveb nebo rozšíření možnosti vyvlastňovat nemovitosti kvůli prevenci rizik sucha. Starostové také podle všeho neprosadí ani další svůj nápad, a to sloučit Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo pro životní prostředí. I když mají zdánlivě všechny návrhy STAN svou logiku, ve skutečnosti tomu tak není, a je docela škoda, že STAN plýtvá svým úsilím buď na opatření, která už v zákonech nějakým způsobem přítomné jsou nebo jsou předmětem připravovaných novel, nebo jsou rizikové, jako je zmiňované sloučení ministerstev, což jsem ovšem konstatoval mnohokrát v minulosti.

Bohužel, nepříliš velkou znalost prokázalo hnutí STAN i na zřejmě nejdůležitější akci tohoto týdne, konferenci Pestrá krajina, kterou společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU) zorganizovala Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ). Hnutí totiž hodlá připravit modelovou pachtovní smlouvu, která by dala majitelům pozemků nástroj vůči neodpovědně hospodařícím zemědělcům tak, aby se zlepšil stav krajiny. K tomu lze jen dodat, že modelovou pachtovní smlouvu vytvořil (a velmi podrobně) již před mnoha lety Svaz vlastníků půdy ČR a stejně tak zhruba před čtyřmi lety Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Oba dokumenty jsou přitom i aktuálně a všeobecně použitelné.

Pachtovní smlouvy byla také jedním z témat konference Pestrá krajina, nejcennější na ní ale byly videoprezentace členských farem ASZ, které byly dosud v soutěži Pestrá krajina oceněny, a faktické poznámky týkající se hlavně překážek v hospodaření těch, kteří se v krajině chovají zodpovědně, z úst oceněných farmářů. Akce se těšila nebývalému zájmu, z původního místa se musela přesunout do nově zrekonstruované auly v areálu ČZU, a i tak bylo nabito. Kromě jiného splnila konference i důležitý účel osvěty, především ohledně přítomných politiků (šlo přitom bez výjimky o zástupce současné opozice), kteří opět prokázali řadu neznalostí ohledně stávající tuzemské zemědělské praxe. Na druhou stranu je ocenění hodný jejich zájem o nápravu aktuálního stavu, na rozdíl od zákonodárců koaličních.

Všeobecné pozornosti téměř unikl další vládní verdikt týkající se rozšíření národního seznamu o dvě evropsky významné lokality, přičemž jednou z nich je „území o rozloze 29 hektarů rozšiřující již existující evropsky významnou lokalitu Porta Bohemica, které tvoří specifické a v ČR unikátní náplavy Labe, v nichž žijí vzácné druhy rostlin, například zvláště chráněný drobnokvět pobřežní“. Možná z až posledních dvou slov je zřejmé, že rozhodnutí má vliv na, pro mnohé kontroverzní, „plavební stupeň Děčín“, lidově řečeno „jez Děčín“. I když by se přitom mohlo na první pohled zdát, že zvýšená ochrana území kolem jezu je další komplikací pro jeho případnou výstavbu, podle odborníků jde naopak o právně správný proces, který výstavbu jezu nevylučuje, pokud budou splněny podmínky ochránců přírody, mimo jsou jiné takzvaná kompenzační opatření týkající se právě drobnokvětu. Ty jsou totiž možné, jak ukazují i příklady ze zahraničí. V zásadě ze stejné oblasti (budování vodních děl) schválil kabinet také urychlení výstavby přehrad Senomaty a Šanov a systému Kryry, jejichž cílem je podpořit a transportovat zdroje vody pro stále sušší oblast Rakovnicka.

V Davosu proběhlo ekonomické fórum, na němž neopomněla vystoupit švédská aktivistka Greta Thunberg, která opět nabádala mocné tohoto světa, aby zvyšovali povědomí veřejnosti o dopadech probíhajících změn klimatu. S tím lze samozřejmě souhlasit, problém je, že veřejnost by měla dostávat věrohodné informace od problému znalých odborníků – tedy ne od Grety. Už i proto, že ekonomy napříč celým světem začíná téma dopadu změn počasí skutečně zajímat, a jistě – i pod tlakem veřejnosti. Teď jde o to, aby byly požadavky reálné, a to zase závisí od toho, na základě jakých údajů budou požadavky utvářeny.

Naši zemědělci přitom čelí mnohem „přízemnějším“ problémům, totiž pokračující expanzi hrabošů. Zejména díky tomu, že Zemědělský svaz ČR informoval o několika nálezech krvácivé horečky na Opavsku, způsobené hantaviry, jejichž přenašečem jsou výhradně drobní hlodavci, a také o tom, že se zvýšil výskyt některých dalších onemocnění, přenášených hrabošem polním, rozhodlo Ministerstvo zemědělství, že bude za určitých mimořádných podmínek opět možná plošná aplikaci přípravku k hubení hrabošů, proti čemuž opětně protestovali ornitologové. Skutečností je, že hraboši řadu nemocí opravdu přenáší, je ale třeba dodat, že nemoci přenášejí i jiná zvířata. A že se v době největší expanze hrabošů loni na podzim krvácivá horečka v lokalitách nejvíce postižených hraboši nevyskytla – nebo se o tom alespoň neví.

Přenos nákaz na člověka volně žijícími zvířaty, například hady, stojí podle všeho také za nakažení lidí ve střední Číně zmutovanými koronaviry. Tyto viry ovšem jednak člověka zabíjejí, jednak jsou z člověka na člověka přenosné, a zatím se velmi rychle šíří. Nemocní tak už zdaleka nejsou jen v Číně, ale i v USA a zřejmě už i v Evropě – konkrétně ve Skotsku. Světová zdravotnická organizace již přijala některá opatření k izolaci lokality, tím to ale zdaleka nemusí končit, ve hře je třeba omezení letecké dopravy. Pokud by expanze viru pokračovala, byl by to úplně jiný šálek kávy, než drobnokvět nebo přemnožení hraboši…

Petr Havel


Přečteno: 323x