Trojice zemědělců provozuje rodinnou farmu, kterou začal před třiceti roky budovat právě Vladimír Placanda. „Museli jsme nejprve opravit stodolu, vybudovat jímky a bylo třeba strhnout kus prasečáku a některé staré kamenné budovy. Brali jsme si na to velký úvěr a ze začátku jsme vše prakticky jenom přestavovali,“ říká hlava rodiny s tím, že podstatnou část areálu získali v restituci. Původní statek jim totiž v padesátých letech při kolektivizaci komunisté zabavili.
Právě osobní vztah a naprostý přehled o fungování statku byl podle celé rodiny hlavní důvod, proč v soutěži uspěli. „Hodnotící komise se zajímala o všechny oblasti našeho hospodaření. Jsem přesvědčený, že zapojení celé rodiny včetně našich dvou synů komisařům v rozhodování pomohlo, protože to bylo pro ně jedno z hlavních kritérií,“ vysvětluje hospodář Jakub Placanda.
Základem živočišné produkce je více než třicetičlenné stádo skotu, které si rodina koupila v roce 2003. „Tehdy jsme měli deset jalovic, z nichž si stádo šlechtíme. Navíc jsme zavedli prodej masa přímo ze dvora, týká se to jalovic a býků, kteří nejsou určení pro další chov. Tam máme uzavřený obrat, takže si nemusíme pořizovat zvířata zvenku,“ popisuje Lenka Placandová, pro niž je péče o skot hlavní pracovní náplní a zároveň koníčkem.
Maso z poražených kusů směřuje zpravidla do kuchyní běžných domácností. „Máme stálou klientelu malých odběratelů. Dokonce si k nám jezdí jedna paní z Plzně a podle pořadníku máme maso vyprodané až do půlky letošního roku,“ líčí Jakub Placanda s tím, že kromě 75 kusů skotu chovají také prasata, králíky a pár ovcí. „Odebírá od nás také škola v nedalekém Dubném, pro kterou jsme schopni pokrýt dvoje obědy měsíčně,“ dodává jeho manželka. Farma zásobuje i centrum pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením Arpida v krajském městě, kterou také finančně podporuje. „Kromě toho děti odtud pravidelně zveme k nám. Stačí jim k radosti skutečně málo a je vidět, že se jim tu moc líbí,“ vysvětluje Jakub Placanda.
Neméně důležitou část hospodářství má rodina rozesetou i po okolních obcích v podobě polností. K farmě patří přes 200 hektarů, které mají Placandovi rozdělené do 21 políček a pastvin v okolí Křenovic, Dubného a nedalekých Jaronic. „V porovnání se zvířaty to máme tak půl na půl. Díky polím a loukám se tak stáváme téměř soběstační, protože máme dostatek pícnin,“ poukazuje na výhodu provázanosti živočišné a rostlinné výroby Jakub Placanda.
Rodina chce své působení dále rozšiřovat a směřovat i k energetické nezávislosti. „Uvažujeme o solárních panelech. Máme tu spoustu střech, takže bychom pro ně místo určitě našli,“ naznačují další plány. A podotýkají, že si musejí najímat stroje a lidi pouze na zlomek činností, jinak ve třech za pomoci Jakubovy matky a synů zvládají veškeré práce na farmě.
Důkazem, že se farmě daří, jsou i nové stroje, které mají zaparkované ve dvoře. „Po úspěchu v soutěži si musíme vysoký standard udržet, nechceme nikoho zklamat. To ale nebude problém, protože takové věci nás opravdu hodně motivují,“ vysvětluje s úsměvem Vladimír Placanda.
Úspěšní farmáři
Manželé Lenka a Jakub Placandovi chovají stádo skotu, ale mají také prasata, králíky a pár ovcí. K jejich rodinné farmě patří rovněž přes 200 hektarů polností, které mají rozdělené do 21 políček a pastvin. Spoustu práce tak mají po celý rok.
Bez traktoru to nejde
Součástí velké farmy musí být samozřejmě i stroje, a tak na statku nechybí traktor, kombajn a další pomocníci.
Autor: Michal Bělský
Zdroj: MF Dnes