Nejde o detaily, ale o systémovou chybu

Pomineme-li zbytečně vysoký počet a složitost jednotlivých podprogramů, lze generálně konstatovat, že celý materiál je špatný především koncepčně. Základním problémem je samo rozdělení finančních podpor do jednotlivých Os, které je doslova opakem toho, co český a moravský venkov skutečně potřebuje, totiž zásadní diverzifikaci, zachování a tvorbu pracovních příležitostí, jinými slovy opravdový rozvoj venkova.

Jestliže je ale více než polovina prostředků směrována do Osy II, bude výsledkem stagnace, ba redukce těchto příležitostí. I nezemědělcům musí být jasné, že dotace na zatravňování nevyžadují prakticky žádné pracovníky. Systém zažádat o dotace, nasít trávu a najmout firmu na posekání zvládne bez ohledu na velikost zatravňované plochy jeden člověk, který navíc ani nemusí na venkově bydlet, pouze tam najímat či vlastnit pozemky. Jediným logickým důsledkem pak musí být snížení stávajícího počtu zemědělců, a to o desítky procent. Úbytek pracovních příležitostí bude dále znamenat stále obtížnější situaci obyvatel menších obcí a lze předpokládat, že desítky z nich (možná stovky) zmizí postupně z mapy ČR.

Změnit toky peněz

Příliš zelený EAFRD je tedy nutné výrazně doplnit jinými barvami. Je nepochybně nutné podporovat enviromentální opatření v krajině, ne však tak razantním způsobem a zejména na úkor dalších aktivit z prostředků ministerstva zemědělství. Současný materiál vypadá spíše jako produkt ministerstva životního prostředí, které se o něm také ústy svého náměstka Pojera vyjádřilo velmi pochvalně. Bodejť by ne, když bude jeho výsledkem totální zatravňování, zachřástalování a zacyklostezkování našeho venkova. Správně řečeno - venkova bez pracovních příležitostí. Ty jsou skryty především v Ose III, na kterou je přitom směrováno nejméně finančních prostředků ze všech priorit, ačkoli právě tam by jich mělo směřovat nejvíce. Kupodivu, dokument podhodnocuje dokonce i Osu I, tedy podporu konkurenceschopnosti stávajících zemědělců. Vzhledem k tomu, že většina zemí (a i naší zemi takové řešení doporučoval na své poslední návštěvě ČR i bývalý komisař EU pro zemědělství a rybolov Franz Fischler) směřuje do Osy I větší podíl rozvojových podpor, prohloubí podcenění podpory konkurenceschopnosti rozdíly ve finančních podporách našich zemědělců a zemědělců v okolních zemích. Problémem struktury podpor v Ose I je i nastavení jednotlivých podprogramů v této prioritě - podporou konkurenceschopnosti přece není možné dominantně myslet jen nákup zemědělské techniky. Každopádně je nasnadě, že v současnosti nastavené finanční toky EAFRD je třeba výrazně změnit.

Nástin řešení

Detaily jsou nepochybně diskutabilní, systémově se však místo stávajícího rozdělení 22:55:18 jeví podstatně lépe poměr 30:30:40, přičemž do podílu z Osy III lze zahrnout LEADER. Uvedené rozdělení by zvýšilo podpory konkurenceschopnosti těm zemědělcům, kteří konkurenceschopní jsou a nebo by při vhodném podnikatelském záměru mohli být, zachovává peníze na nutná enviromentální opatření a především vytváří prostor pro podnikatelské aktivity na venkově v širším spektru než v rámci pouhé zemědělské produkce. Významný by byl i psychologický aspekt tohoto členění - ve své podstatě by totiž přispělo k rozšíření komunikace mezi obcemi a zemědělci, což je pro rozvoj venkova obecně podstatná podmínka úspěšnosti. Bohužel, ve většině obcí komunikace tohoto typu příliš nefunguje - ke škodě obou stran.

Modifikace podpor bude možná

Z principů fungování EU lze usuzovat, že v současnosti navrženou struktura EAFRD bude možné v průběhu příštích sedmi let operativně modifikovat, samozřejmě, bude-li k tomu na české straně politická vůle. Problém je, že každá změna bude muset projít procesem notifikace s tím, že dopředu nebude zřejmé, jak konkrétně případná změna programů dopadne. Taková situace bude pro rozvoj venkova obtížná, protože nebude poskytovat klid a časový prostor pro realizaci projektů, ale naopak vytvoří ovzduší podnikatelské nejistoty a reálné naplnění někdejší vojenského úsloví: „Spěchám, abych čekal a čekám, abych spěchal“. Přes tato rizika by se měla v zájmu zemědělství i venkova obecně budoucí reprezentace ministerstva zemědělství o účelné modifikace pokusit. Pokud ovšem není politickým zadáním vylidnění venkova a částečné vyhlazení zemědělců. A pokud tomu tak je, bylo by korektní to venkovské veřejnosti sdělit. Navržená struktura EAFRD samozřejmě může někomu vyhovovat - a to zcela legitimně. Reálně je však v rozporu s tím, co státní správa i zájmové organizace hlásají - totiž že v této zemi o rozvoj venkova seriózně jde. V tomto EAFRDu o něj nejde.

Petr Havel, zemědělský analytik