Po důkladném zvážení celkové situace je nepochybné, že nepříznivý průběh počasí během letošních žní a následně špatná kvalita zrna je pro řadu zemědělců skutečně velkým problémem, který může v souvislosti s dalšími okolnostmi v některých případech přivodit i existenční potíže.
Na druhou stranu je ale objektivní také přiznat, že současnou situaci nelze nijak srovnávat s živelnou katastrofou typu stoletých povodní v roce 1997 a 2002, které mimořádnou finanční pomoc státu vůči občanům - a nejen zemědělcům oprávněně vyžadovaly. Avizované snížení výnosů o zhruba jeden milion tun obilovin se totiž s velkou pravděpodobností postupně projeví na vyšších výkupních cenách.
Současné snahy, zejména Agrární komory ČR o mimořádné kompenzace jsou proto jen lacinou populistickou akcí, která běžným zemědělcům v současném podnikatelském prostředí nijak nepomáhá a naopak je stále více posouvá do role nesamostatných plaček, které musí neustále žádat o státní almužny. Představiteli AK ČR byl znovu oprášen osvědčený katastrofický scénář o škodách způsobených extrémními výkyvy počasí. Cílem je vyjednat další nesystémovou miliardovou injekci pod hrozbou konce všech zemědělců v Čechách. Bez jakéhokoli zlehčování mnohde skutečně obtížné situace se však přímo nabízí konstatování, že zejména někteří zemědělci jaksi marně zápolí s „nečekanými“ nepřáteli typu: mokro, sucho, hraboši a zejména pak jaro, léto, podzim a zima.
Je třeba zároveň uvést, že neexistuje objektivní způsob prokazování letošních škod, když mnohé polnosti jsou již zorány a poškozené partie již změnily majitele. Ti, co dnes opět volají po nových kompenzacích, ale také příliš nepřipomínají zemědělcům onu podstatnou skutečnost, že každá mimořádná dotace vyžaduje tzv. notifikaci, respektive souhlas z Bruselu. To může trvat dlouhou řadu měsíců. Dosud přitom ještě nejsou ani vyplaceny škody za povodně z letošního roku.
Faktem také zůstává, že lví podíl na současných, téměř každoročních problémech s propady či přebytky úrody má zejména dosavadní politia vedení ministerstva zemědělství uplatňovaná v posledních nejméně 8 let. Ta nese hlavní zodpovědnost za situaci, že resort byl zakonzervován ve své úzce zaměřené a industriální struktuře, která je posléze velmi citlivá k podobným výkyvům počasí.
Předsednictvo ASZ ČR proto namísto jednorázových dotací a pouhého odsouvání řešení problému, žádá skutečnou realizaci systémových opatření, která svými dopady pomohou zemědělcům překonat extrémní výkyvy nejen počasí, ale i podmínek na trhu. Jedná se zejména o důslednou rajonizaci zemědělské výroby a snížení zornění, nepotravinářské využití zemědělské produkce a zejména výrobkovou diverzifikaci - tzn. neorientovat se pouze na produkci několika málo komodit a rozšiřovat aktivity i mimo konvenční zemědělství. Významným řešením je také podpora větší propojištěnosti zemědělských rizik, popřípadě vznik národního pojišťovacího fondu. Je ale také nezbytné, aby došlo ke změně dotačních pravidel (zejména TOP-UP), která namísto diverzifikačních aktivit paradoxně podporují produkci obilovin a to i v méně příznivých oblastech. Ke skutečné realizaci některého z těchto opatření však poslední čtyři ministři zemědělství, pocházející téměř výhradně z líhně Agrární komory ČR, příliš nepřispěli.
Za předsednictvo ASZ ČR: Ing. Stanislav Němec, předseda a Ing. Jan Votava, místopředseda ASZ ČR
