Proti krácení výdajů na SZP se tak ČR staví, stejně ovšem jako další země střední a východní Evropy, což je logické, neboť všechny tyto země platí do rozpočtu EU méně, než z něj čerpají. Snížení dotací pak stejně logicky podporují čistí plátci. Rozhodující bude ovšem postoj Německa, které se na tvorbě finančních zdrojů pro EU, a tedy i zemědělskou politiku, podílí v nejvyšší míře. A to určitě tolik, kolik platí dnes, v budoucnosti platit nehodlá.

Zákaz klecových chovů nosnic, přes tuhý odpor tuzemských producentů vajec, se tento týden opět o něco přiblížil. Také proto, že většina veřejnosti takový zákaz podporuje, se na stranu zákonného zákazu klecových chovů postavil i premiér Andrej Babiš a nechal se přitom vyfotit se slepicí. Zastánci zákazu mezitím vypustili do médií další záběry zubožených slepic, nikdo ale nedokázal zjistit, z jakých podniků takové záběry jsou. Každopádně, výsledkem zákazu budou dražší vejce, a rozhodně ne jen o 40 haléřů, jak tvrdí ochránci zvířat a někteří zástupci akademické sféry. Vejce ale také s pravděpodobností hraničící s jistou nebudou stát 10 korun, jak naopak varují drůbežáři. Reálný odhad ceny za jedno vejce tak činí zhruba 5 až 6 korun, přičemž je zřejmé, že růst byrokracie, mezd a dalších nákladů na produkci vajec by současné ceny vajec zvedly v budoucnosti tak či tak. Také je však třeba podotknout, že se už dnes se formují v ČR iniciativy, zejména z řad menších producentů vajec (například členů Asociace soukromého zemědělství ČR), jejichž cílem je sdružit nabídku vajec produkovaných v chovech se šetrným způsobem hospodaření a společně nabídnout vejce do tržní sítě. „Test trhem“ týkající se cen vajec od nosnic z „neklecových chovů“ tak lze očekávat dříve, než k zákazu klecí dojde.

Současný seznam 65 lokalit chráněných pro možnou výstavbu přehrad v rámci takzvaného „Generelu chráněných území pro akumulaci povrchových vod“ (Generel LAPV) hodlá Ministerstvo zemědělství rozšířit o dalších 47 lokalit. Důležité přitom je, že k rozšíření těchto lokalit poskytlo souhlasné stanovisko už 90 obcí z celkem 123, s nimiž svůj úmysl ministerstvo projednávalo. To v praxi znamená, že podpora pro možnou (zdaleka ne všude ale realizovanou) výstavbu přehrad ve veřejnosti roste, přičemž příčinou jsou dnes a denně mediálně prezentovaná rizika sucha, byť například poslední dva týdny (a v podstatě celý únor) téměř každý den prší. Podle ČHMÚ tak i díky tomu aktuálně zemědělské sucho jen na několika procentech území ČR, byť jde o stav pouze svrchní vrstvy půdy. Déšť tak letos částečně nahradil sníh, otázkou samozřejmě je, co bude dál. V souvislosti s Generelem LAPV je ale možná ještě vhodné zmínit jedno číslo – totiž, že původně bylo na případnou výstavbu přehrad vyčleněno celkem 486 lokalit, takže dnešních 65, případně potenciálních 112 (65 + 47) je pořád ještě slabým odvarem původních přehradních plánů. A úplně nakonec je pak třeba konstatovat, že už současné zkušenosti se zajištěním pitné vody pro občany ČR ukazují, že vrty, ani mělké, ani hluboké, nejsou dlouhodobým řešením - v řadě z nich není dostatek vody už teď.  

Vodu v krajině, ale i ve městech, pomáhají samozřejmě také zadržovat stromy. Iniciativa „Sázíme budoucnost“ také proto tento týden vyhodnotila nejlepší dosavadní „sazeče“, cennější ale je, že iniciativa také deklarovala úmysl novelizovat zákony a ještě spíše myšlení zodpovědných lidí tak, aby současná legislativa nebránila sázení stromů ve městech. Cílem je „zajistit pro stromy ve městech adekvátně velký prostor pro růst kořenů“, což je výzva především pro budovatele a správce všech možných sítí, které pod povrchem silnic, ulic a chodníků vedou.

Nakonec dvě aktivity Ministerstva životního prostředí (MŽP). Ta první je spíše přínosná, byť jde o regulaci několika území s možným dopadem na aktivity člověka v nich. MŽP totiž hodlá vyhlásit na území ČR tři nové národní přírodní rezervace a dvě národní přírodní památky. Národními přírodními rezervacemi by se měly stát lokality Nebesa v Karlovarském, Čtvrtě ve Středočeském a Děvín v Jihomoravském kraji, národními přírodními památkami pak území Bystřina - Lužní potok v Karlovarském a Mladá ve Středočeském kraji. Dlužno dodat, že i když je stávající rozsah různých chráněných území v ČR relativně velký, čelí i tak ČR tlaku EU, která na nás apeluje, aby se jejich plocha ještě zvýšila. Druhá aktivita – „Plán péče o vlka“ je naopak sporná a houf organizací, které s plánem nesouhlasí, neboť je příliš nekonkrétní, houstne. Aktuálně jde o Českomoravskou mysliveckou jednotu, Mysliveckou komisi Agrární komory ČR, Asociaci soukromého zemědělství ČR, Zemědělský svaz ČR, Svaz chovatelů ovcí a koz, Český svaz chovatelů masného skotu, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, PRO-BIO – Svaz ekologických zemědělců a Společnost mladých agrárníků ČR, jejichž společné stanovisko by měl posoudit ministr životního prostředí. Pokud by se měli politici řídit „hlasem lidu“, jak to předvedl v případě klecových chovů premiér, měl by jej vyslyšet i někdejší vicepremiér Richard Brabec.

Petr Havel