Nepochybně i proto, že jedním z hostů na uvedené schůzi byl i „stárnoucí havloid“, amatérský ornitolog a hlavně europoslanec za ČR Alexandr Vondra, který je členem výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí – výboru, který je nejaktivnějším strůjcem evropské zelené politiky vtělené do „Zelené dohody“ Gren Deal. Zelená revoluce EU se podle Vondry dotkne každého občana EU, a tedy i naší země a samozřejmě i sedláků hospodařících na rodinných farmách. To přitom může podle něj znamenat řadu regulací, ale i výzev, které mohou nahrávat spíše menším zemědělcům, pokud ovšem dokáží nalézt, definovat a obhájit mantinely, které jsou při podnikání v zemědělství rozhodující k tomu, aby se konkurenceschopně podnikat a podnikat vůbec dalo.

Již v průběhu několika následujících týdnů by měla podle Vondry zveřejnit Evropská Komise tři klíčové strategické dokumenty, týkající se zpracování odpadů, nakládání s potravinami a ochrany biodiverzity, přičemž konečným cílem je totální dechemizace zemědělství. Těmto trendům přitom nelze uniknout, a i proto by měli sedláci hledat spojence mezi rozumnými ekology, s nimiž společně mohou dosáhnout přijatelné reálné konečné podoby SZP. Jednou z připravovaných strategií EU je navíc podle Vondry i projekt „z farmy na vidličku“, což nahrává podpoře prodejů ze dvora a obecně vyšší produkci potravin s dohledatelným původem, a tedy i podpoře vytváření vyšší přidané hodnoty přímo na farmách producentů zemědělských surovin.

Na členské schůzi ASZ Litoměřice se ale neřešil pouze Green Deal, její účastníci měli mimo jiné také možnost dozvědět se některé základní obecné informace o přípravě strategického dokumentu ČR v oblasti zemědělství, který má být aplikací budoucí SZP do našich podmínek, přičemž ambicí Ministerstva zemědělství je současný stav příliš neměnit. Na konkrétních příkladech pak zástupce Státního zemědělského intervenčního fondu prezentoval aktuální změny v systému elektronické evidence půdních bloků LPIS, především pak pojetí pojmů „způsobilá výměra“ a „právní důvod k užívání pozemků“ jako podmínek pro čerpání dotací. Opětovně byly také diskutovány otázky zastropování či problematika „aktivního zemědělce“. Podle předsedy ASZ ČR Jaroslava Šebka je zatím navrhovaná hranice 5 000 eur k tomu, aby takový podnik automaticky plnil podmínku aktivního zemědělce na podmínky ČR příliš nízká a do splnění nároku na dotace prostřednictvím aktivního zemědělce by měly podle něj spadat všechny malé a mikro podniky zaměstnávající maximálně 50 lidí. Tím by se odlišily od velkých průmyslových korporátních subjektů, které, jak už dříve spočítal Ústav zemědělské ekonomiky a informací, tvoří z celkového množství podniků v zemědělství v ČR jen jedno procento, ale čerpají 25 procent všech dotací. 

Členská schůze ASZ Litoměřice každopádně nebyla jen standardní schůzí, ale také setkáním, kde bylo možné dozvědět se řadu důležitých a pro sedláky inspirativních informací a údajů a také možností ujasnit si k některým klíčovým zemědělským problémům svůj postoj.

Petr Havel