Českomoravská myslivecká jednota ve spolupráci s chovatelskými svazy v připomínkách k tzv. programu péče o vlka obecného zdůrazňovala především nutnost konkrétního stanovení příznivého stavu, tj. počtu jedinců vlka obecného, který je pro Českou republiku vhodný. Dále navrhovala zonaci, tj. určení oblastí, v nichž bude vlk chráněn. A konečně žádala určení pravidel pro řešení konfliktů vlčí populace s lidmi.

Žádné z klíčových mysliveckých připomínek nebyly do finálního znění programu péče akceptovány. Ohrazujeme se proto proti snaze Agentury naznačovat, že program péče vychází z připomínkování myslivců a chovatelských svazů.

Podle návrhu programu má být vlk i nadále neomezeně chráněn na celém území ČR, a to bez ohledu na škody jím působené. Kam taková neomezená ochrana vede, dobře ilustrují případy kormorána velkého či bobra evropského, kteří byli také v minulosti neomezeně chráněni, ale v důsledku této ochrany se rozmnožili tak, že dnes působí nedozírné hospodářské škody. Každý si však dovede představit, že ve srovnání s kormorány či bobry mohou být důsledky konfliktů vlků s člověkem závažnější.

S návrhem Agentury ochrany přírody a krajiny na program péče o vlka nesouhlasí:

• Českomoravská myslivecká jednota,

• Myslivecká komise Agrární komory ČR,

• Asociace soukromého zemědělství ČR,

 • Zemědělský svaz ČR,

• Svaz chovatelů ovcí a koz,

• Český svaz chovatelů masného skotu,

• Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů,

• PRO–BIO – Svaz ekologických zemědělců nebo

• Společnost mladých agrárníků ČR.

Připravovaný program péče o vlka mj. dle mínění chovatelských svazů ohrozí tuzemské chovy ovcí a koz. K přijetí konkrétních opatření pro snížení nepříznivého dopadu výskytu vlka na udržitelný rozvoj ekosystémů a obydlených venkovských oblastí, zejména v souvislosti s tradičním zemědělstvím a udržitelným cestovním ruchem, přitom vyzval Evropskou komisi i členské státy Evropský parlament v Akčním plánu pro přírodu, lidi a hospodářství již v roce 2017.

Autor: Jiří Janota

Zdroj: Ekolist.cz