Snahou Evropy je v čase klimatické krize dosáhnout udržitelného zemědělství. A produkce potravin významně přispívá ke znečištění ovzduší, půdy a vody, k produkci emisí skleníkových plynů i ke ztrátě biologické rozmanitosti. Nedávná Zpráva o změně klimatu a půdě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) odhaduje, že 25 – 30 % celosvětových emisí skleníkových plynů připadá na potravinový systém.

Smyslem dokumentu je urychlit přechod na udržitelný potravinový systém tak, aby měl neutrální nebo pozitivní dopad na životní prostředí. Strategie má stanovit ambiciózní cíle pro snižování použití pesticidů, hnojiv a antibiotik, a vzít v úvahu vědecké důkazy o rizicích dalších chemických látek, jako jsou například endokrinní disruptory, to je látky narušující fungování hormonálního systému.

Tento přechod mají uskutečnit především zemědělci a rybáři, a EU se je k tomu bude snažit motivovat. Nejvýznamnějším nástrojem pro tuto motivaci je Společná zemědělská a Společná rybářská politika, které určí pravidla a požadavky přidělování dotací.

Potravinový řetězec ale nezahrnuje jen zemědělce, ale i zpracování potravin, balení a dopravu zboží, které by měly směřovat k principům cirkulární ekonomiky.

Posílení by měla doznat i odpovědnost kladená na spotřebitele. Komise slibuje lepší informace týkající se původu zboží, jeho výživové hodnoty a ekologické stopy.

Zdroj: Ekolist.cz