Nejvýznamnějším závěrem, který mimo jiné vyplynul ze speciálního semináře ve Výzkumném ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) organizovaném agenturou Biocit, je přitom nedostatek české bioprodukce na tuzemském trhu. Přestože totiž působí v ČR zhruba 800 biozemědělců hospodařících asi na šesti procentem zemědělské půdy, což v porovnání s průměrem EU není málo, je hlavním jejich produktem ekologické seno. Drtivá část bioprodukce prodávané v tuzemských obchodech se tedy musí do ČR dovážet ze zahraničí, a to za nemalé ceny. Zcela ilustračním příklad jsou třeba kuřecí křídla za 300 korun za kilogram, která, světě div se, i za takovou cenu někteří spotřebitelé kupují. Jinými slovy - i v ČR je již určitá skupina lidí, kteří jsou ochotni za bioprodukci zaplatit slušné peníze, a jde tedy o to, nabídnout této skupině výrobky domácího původu. Zákazníci by to nepochybně uvítali - podle studie Synergy marketing a Gfk Praha pro ministerstvo zemědělství preferuje zahraniční bioprodukci jen jedno procento zákazníků - všichni ostatní by dali přednost tuzemským biopotravinám - kdyby je ovšem v prodejnách našli. Pokud přece jen nějaká domácí bioprodukce v prodejnách je, jde většinou o mouku, zrniny, pekárenské výrobky, některé druhy zeleniny a některé mlékárenské výrobky. Téměř úplně chybí nabídka jakékoli živočišné produkce, velké rezervy jsou v ovoci i zelenině a obecně ve všech oblastech potravinářského zboží. K rozšiřování nabídky biopotravin navíc v poslední dobou přistupují i nadnárodní obchodní řetězce, a to i z lokálních produkčních zdrojů - například síť Interspar, známá svou snahou zapojit do své nabídky producenty z oblastí, kde jejich prodejny stojí, rozjede svůj bioprogram (bohužel zahraniční) počátkem listopadu. To vše jsou důvody, proč je možné s významně větší garancí odbytu než v případě klasických komodit na bioprodukci vsadit.
Motivem by mohla být i zvýšená podpora ekologického zemědělství v příštím roce. Podpory ekologického zemědělství v rámci Programu rozvoje venkova na roky 2007 - 2013 by podle dosavadních údajů měly vycházet z kalkulací VÚZE, přičemž navrhované sazby jsou u všech kultur vyšší než současné sazby v rámci HRDP. Například v případě trvalých travních porostů se oproti současnému stavu předpokládá navýšení zhruba o 600 korun na hektar, u orné půdy o tisíc korun, u zeleniny a speciálních bylin na orné půdě asi o 5 000 korun, u trvalých kultur dokonce na dvojnásobek současné sazby. To v praxi znamená podporu na hektar TTP ve výši 1 765 korun, orné půdy na 4 550 korun, zeleniny na 16 450 korun a trvalých kultur na 24 470 korun.
Zjednodušit by se také měla administrativa kolem biozemědělství a také kontroly podnikatelů. Mimo jiné i díky tomu, že na tuzemském trhu od letošního roku působí kromě kdysi dominantní Kontroly ekologického zemědělství (KEZ) další dvě certifikační agentury, což vneslo do kontrolních mechanismů žádoucí zprůhledňující konkurenci. To je poměrně podstatné, z ankety mezi biorolníky provedené v průběhu měsíce biopotravin agenturou Biocit totiž vyplynulo, že právě administrativa kolem bioprodukce je pro řadu producentů odrazující. Předmětem diskusí a možných vhodných úprav by také mělo být faktické nastavení biodotací. Motivací k vytváření vyšší přidané hodnoty, tedy ke skutečné produkci biopotravin (ne ekosena), by mohla být podle biofarmářů cílená podpora konkrétních produktů. Každopádně, což opět vyplynulo ze zmíněné ankety, současným biozemědělcům odbyt jejich produkce výrazně roste. Dokladují to ostatně i statistiky zveřejňované agenturou Green marketing. Podle nich dosáhl v loňském roce maloobchodní obrat s biopotravinami částky 350 milionů korun a oproti roku 2004 vzrostl o 30 procent. Kumulovaný růst obratu od roku 2002 dosáhl dokonce 233 procent. Přesto se biopotraviny podílely v roce 2005 na celkové spotřebě potravin jen 0,18 procenty. Nejvíce biopotravin, 57 procent, nakoupí čeští spotřebitelé v super a hypermarketech, následují prodejny zdravé výživy a biopotravin se 37 procenty, jejich podíl však soustavně roste. Green marketing očekává, že český trh s biopotravinami bude v následujících pěti letech růst o 25 až 30 procent ročně a v roce 2011 dosáhne hodnoty 1,3 miliardy korun.
Petr Havel, zemědělský analytik
