Vlastní zemědělská produkce je nejvíce ovlivněna extremitou počasí, a zhoršenou možností na ni reagovat v každodenním „sporu“ s přírodou. Pokud zemědělci nemají možnost vytvořit na poli řízené podmínky díky závlaze, vždy budou daleko od světově maximálního výnosu pšenice 16,791 t/ha, který byl ustanoven právě pod závlahou, na Novém Zélandu v roce 2017.
Díky správnému výběru odrůd ale mají možnost, jak ve svých místních podmínkách tento potenciál maximalizovat. Respektive maximalizovat svůj zisk z hektaru, protože v zemědělství jde také o zisk, je to ekonomické odvětví. A k tomu vede jednoduchá úvaha, zda mi aplikované opatření pro daný porost a podmínky ještě něco přinese, nebo ne.
Současná pěstitelská technologie pšenice (i dalších plodin) je řízena podle mnoha proměnných získávaných z půdy a porostu. Družicové snímky v kombinaci s daty ze senzorů na sklízecích mlátičkách přesně specifikují slabá místa pole a porostu, na která se můžeme zaměřit. Ovšem s ohledem na ekonomiku pěstování, protože ani 100 kg dusíku navíc větší výnos nepřinese, pokud už jsme na maximální potřebě daného porostu. A bude zbytečným nákladem, co nám sníží zisk z hektaru.
Rozhodující vliv na výsledek pěstování mají odrůdy. Obecným šlechtitelským cílem je stále výnos. Výnos je ale komplexní vlastnost, která zahrnuje i pěstitelské podmínky při šlechtění (půda, počasí) a jejich selekční tlak. Také odolnost vůči chorobám a škůdcům je důležitá. Relativně nově se odrůdy šlechtí i na odolnost vůči suchu, protože se jedná o nejdůležitější faktor, který výnosy nejvíce limituje. Dokonce s rozvojem molekulární genetiky můžeme předvybrat rodiče, kteří jsou lepšími kandidáty na získání lepšího potomstva.
V současnosti je obměna odrůd na polích velmi rychlá. Všechny šlechtitelské firmy chtějí na polích vidět své odrůdy, protože šlechtění je také ekonomická činnost, která musí generovat zisk. Vyšlechtění jedné odrůdy trvá přibližně 6-10 let, podle použitých technik ve šlechtitelském procesu.
V současném šlechtění je tak ona schopnost reagovat na měnící se podmínky prostředí tou nejlepší odpovědí na otázku, jak moc bude zemědělství klimatickou změnou ovlivněno. Protože šlechtíme rychleji, než probíhají změny, a navíc je odrůd opravdu hodně (v EU cca 2400 v daném okamžiku) a můžeme si vybrat správný genotyp do konkrétních podmínek, nebude pěstování pšenice (a dalších plodin) v delším časovém horizontu změnami klimatu dotčeno.
Horší se ale schopnost zemědělců realizovat ze své výroby dostatečný zisk, aby bylo zemědělství rentabilní. Ze zemědělství pochází velká část naší primární produkce, chcete-li, naše obživa. Protože je ale komodifikováno a plodiny jako pšenice, kukuřice nebo sója se obchodují na světovém trhu, rozhodují o tom, co se bude na polích pěstovat a o cenách těchto plodin obchodníci a spekulace, jinak řečeno finanční kapitál. Který rozhoduje o všem, co se na planetě děje.
Sami mu dáváme moc svojí neschopností se společně dohodnout a sdílet společné cíle. Sami odevzdáváme do rukou kapitálu svoji suverenitu i osobní odpovědnost, a nakonec musíme pro jídlo do supermarketu jako do té koncovky globalizačního procesu.
No, není to jednoduché, ty změny klimatu, není to vůbec jednoduché.
Autor: Katka Pazderů
Zdroj: Ekolist.cz