Jihomoravští zemědělci se shodují, že nejbližší týdny a měsíce s vypětím sil nejspíš zvládnou, obavu mají z toho, co bude pak. K jejich dnes již běžným starostem se suchem, přemnoženými hraboši, neustále se měnící legislativou a letos i s jarními mrazy přibyla další nejistota.

„Tedy jaká bude poptávka a ceny, jestli bude fungovat logistika, zda nezkrachují naši odběratelé a obchodní partneři a dostaneme včas zaplaceno. Podle mého názoru nezůstane kámen na kameni a vše se bude nastavovat znovu," obává se Michal Peterka ze Zemědělského družstva Šatov na Znojemsku.

Farmáři začínají s klíčovým setím jařin a modlí se, aby se nikdo nenakazil a podniky nezasáhly karantény – nezaset znamená v zemědělství neexistovat. Šatovské družstvo je ve výhodě, prozřetelně už před třemi týdny začalo objednávat a naskladňovat hnojiva, osiva i naftu. Ti, kteří váhali, jsou na tom hůř. Mnohé přípravky, třeba na ochranu rostlin, se totiž vyrábí za hranicemi.

Podle předsedy Ovocnářské unie Moravy a Slezska Iva Pokorného, který je i šéfem představenstva firmy Pomona Těšetice na Znojemsku, mají ovocnáři problém už nyní. Hlavně ti, co nejsou navázaní na odbytová družstva a velkoobchodní síť, protože se uzavřely tržnice a tržiště. A ve velkých potížích jsou ovocní školkaři. „Odběratelé ruší výsadby nových sadů. Je to náročné na lidskou práci a v případě karantény zaměstnanců by odebraný školkařský materiál přišel vniveč. Dramatický pokles odběru je i od tradiční a významné skupiny zahrádkářů," říká Pokorný.

Ministr Toman avizoval, že chce zemědělství za každou cenu udržet v chodu. Veškeré plánované podpory zůstanou v plánované výši a podpůrné programy dokonce nabobtnají. Kvůli závislosti na „cizí síle", třeba při sklizních, by podle Marcely Pokorné z Okresní agrární komory a Zemědělského svazu Blansko navíc pomohlo automatické prodloužení pobytu zahraničním pracovníkům. „Z ekonomického hlediska je nutné konečně zrušit zdanění státních dotací, o kterém se mluví. A vzpruhou bude i po nějaký čas odpuštění sociálního a zdravotního pojištění," tvrdí Pokorná.

Vinaři dál pracují a žijí z úspor

Že zpomalení české ekonomiky bude mít negativní vliv i na zemědělský sektor, o tom nikdo nepochybuje. Ale odborníci věří, že ho to nepoloží. „Na jedné straně jsou komplikace s uzavřením hranic, špatnými dodavatelsko-odběratelskými vztahy, předpokladem krachu řady firem. Na straně druhé i výhody, jako omezení dovozu levných potravin dotovaných v zahraničí, úbytek nesmyslného tlaku na nízké ceny, často i na úkor kvality," vysvětluje analytik brněnské společnosti Cyrrus Petr Pelc.

Podle něj se zemědělci nemusí obávat o pokles poptávky, zákazníci by se ale měli připravit na razantnější zdražení potravin v průběhu roku. „Pro řadu zemědělců to znamená, že se nebudou dlouhodobě muset potýkat s existenčním rizikem jako v předchozích letech," míní Pelc. Zvýšení poptávky a vyšší ceny předpovídá i ekonom Masarykovy univerzity Petr Suchánek.

Tradičním odvětvím na jihu Moravy je i vinařství. Zavřené restaurace, bary, většina vinoték, zrušené společenské akce, to vše však vinaře připravilo o zásadní odbytové kanály. „Jsme takřka bez příjmů. Pokračujeme v práci na vinicích a žijeme z úspor," shrnuje šéf Vinařské asociace a majitel rodinného vinařství v Krumvíři Josef Valihrach.

Vinaři se snaží situaci ustát, jak se dá. „Naštěstí už hojně používají vlastní e-shopy a jsou schopní poslat klidně větší množství vína kamkoliv po Česku," podotýká Tibor Nyitray, prezident Svazu vinařů.

Nicméně v tuto chvíli je ochromená činnost rady Vinařského fondu, který funguje ve velmi omezeném režimu. Nemůže tak schvalovat ani dotace pro vinařské akce. Až to půjde, chce se zaměřit na podporu vinařské turistiky. „Lidé, kteří jezdí za vínem, i dosud byli hlavně z Česka. Musíme je dostat zpět," má jasno ředitel Jaroslav Machovec.

Jenže právě fond řeší vinaři i z jiných důvodů. „Pravidelné nucené odvody nám teď lámou vaz. Pokud nám stát chce pomoct, tak tím, že odvody dočasně pozastaví," nabízí možnost Valihrach.

„Jsme takřka bez příjmů. Pracujeme na vinicích a žijeme z úspor," říká majitel krumvířského vinařství Josef Valihrach.

Autorky: Markéta Dušková, Ivana Solaříková

Zdroj: MF Dnes