Farma hospodaří na 486 hektarech v ekologickém režimu, z toho je 330 hektarů trvalých travních porostů a 156 hektarů orné půdy. Na orné půdě jsou pěstovány ozimé a jarní triticale, oves, kmín, jeteloviny a další obilniny. Velikost obhospodařovaných pozemků se pohybuje od jednoho do 25 hektarů. Rostlinná výroba je doplněna ekologickým chovem 170 kusů masného skotu. Většina ekologických produktů, především obiloviny a zástavový jatečný skot, je prodávána do zahraničí (Rakousko, Německo), kde je ekologická produkce lépe oceněna a není problém pro ni najít odbyt.

I přes vysokou nadmořskou výšku kolem 650 m n. m., která není pro hospodaření úplně ideální, a náročný ekologický režim, je podnik v překvapivě dobré ekonomické kondici.

Erozně ohrožené svažité pozemky a vrcholky kopců jsou převážně zatravněny nebo osety víceletými pícninami. Na vlastních pozemcích Šteflovi zcela bez dotací obnovili dva původní rybníky o výměře celkem 1,1 hektaru a vybudovali v místě neplodné půdy další nový rybník o výměře 0,4 hektaru. Rybníky spolu s břehovou zelení vhodně zapadají do okolní krajiny a zvyšují její retenční schopnost. Navíc jsou využívány jako zdroj vody pro napájení paseného skotu a okrajově pro chov ryb a vodní drůbeže. Jsou také prostorem pro drobné vodomilné živočichy. Farma se rovněž věnuje údržbě remízků a stromů na ostatních plochách a mezích zejména v okolí pastvin, které slouží jako závětří či přirozený stín pro pasený skot. Nová zeleň, hlavně ořešáky a jírovce, je vysazována v okolí areálu podniku, ale i podél souvisejících cest a rybníků.

Hospodářské budovy jsou zejména funkční, nejedná se o obnovu historické vesnické architektury, nicméně pastviny, rozptýlená zeleň a vodní plochy v okolí areálu farmy vytvářejí příjemný krajinný ráz. Dle konstatování členů hodnotící komise by bylo velmi přínosné pokračovat ve výsadbách solitérních i skupinových dřevin na obhospodařovaných pozemcích, na mezích mezi pozemky a okolo cest.

Farma je příkladem vysoce produkčního zemědělského podniku, který se zároveň snaží hospodařit v souladu s přírodními podmínkami. Jak řekl na závěr návštěvy hodnotící komise Jan Štefl: „Pestrost krajiny je nám všem na farmě blízká a vnímáme ji jako přirozenou a potřebnou součást našeho podnikání.“

Z podkladů odborné komise programu Pestrá krajina zpracoval Stanislav Rampas