Jan Štefl hospodaří spolu s pěti dalšími členy rodiny na pozemcích okolo Domašína na Jindřichohradecku na 700 hektarech půdy, z nichž 580 je v ekologickém režimu. Chová necelé dvě stovky masných krav a pěstuje jeteloviny, kmín, brambory, pšenici či tritikale, křížence žita a pšenice, ceněnou součást krmných směsí.
Sám Štefl se snažil své hospodářství připravit na sucho co nejlépe. „Já jsem hodně zasel na podzim. Na jaře sejeme jenom traviny s krycími plodinami nebo jeteloviny,“ říká. A podobně to podle něj udělali i ostatní zemědělci.
„Většina zemědělců se podle mě připravila. Kromě setí ozimu se starají o půdu, aby ji měli kvalitnější, dávají do ní organickou složku, snažili se více použít meziplodiny,“ zmiňuje Jan Štefl opatření, která proti suchu zemědělci mohou využít.
Potřebu dodávat do půdy organickou hmotu připomíná i Vladimír Pícha ze Zemědělského svazu ČR. „Základním problémem je nedostatek organické hmoty v půdě. Ta by dokázala zvýšit kapacitu zádrže vody o třetinu," říká Pícha. "Bohužel s nuceným poklesem stavů hospodářských zvířat není dostatek té nejkvalitnější organické hmoty. Většina zemědělců používá zelené hnojení, setí meziplodin na podzim a zapravuje posklizňové zbytky.“
Zemědělci, kteří chovají zvířata, se také snaží poučit z loňského roku, kdy byl kvůli suchu obrovský nedostatek sena. „Připravují se na to, že by nemusel být dostatek krmení. Pozoruji, že na podzim i na jaře sejí víc krmných plodin – jetelovin, jetelotrav a podobně,“ zmiňuje Štefl.
Teď se nicméně zasívají jarní plodiny. A pro ty bude aktuální nedostatek srážek problém, pokud sucho bude trvat ještě dalších 14 dní.
„Jaro je obecně náročné na vláhu, protože rostliny začínají odčerpávat půdní zásoby a bez doplnění se můžeme potýkat s podobnými problémy, jako v předchozích šesti letech,“ komentuje aktuální stav počasí Vladimír Pícha.
Ačkoli na většině republiky zatím zemědělci sucho výrazně nepociťují, nedostatek srážek je patrný všude. Přestože se zemědělci vývoji klimatu přizpůsobují výběrem vhodných odrůd plodin nebo změnou technologie práce s půdou, podle Vladimíra Píchy nestačí tato opatření kompenzovat dlouhodobý pokles srážek a jejich deficit v období, kdy vláhu plodiny nejvíce potřebují. To je právě teď na jaře.
Kromě sucha ale pociťují někteří zemědělci i odliv zahraničních pracovníků v souvislosti s opatřeními přijatými v důsledku koronavirové pandemie. „Nedostatek sezónních pracovníků bude mít nepříznivý vliv především pro ovocnáře a zelináře, kteří potřebují sezónní pracovníky nárazově,“ uvádí Jan Štefl.
„Co se týká ostatních zemědělců, tak se současná opatření dotknou živočišné výroby, kde ve větších podnicích často pracovali cizí státní příslušníci,“ doplňuje Štefl. „Tam si s tím snad zemědělci nějak poradí. Některé podniky propouštějí, a část z propuštěných lidí by mohla přejít do zemědělského provozu,“ míní jindřichohradecký farmář.
„Zemědělský svaz ČR hned v prvních dnech nouzového stavu spustil na svých webových stránkách aplikaci, ve které se mohou hlásit zájemci o pomoc zemědělcům i zemědělci, kteří potřebují stálé i krátkodobé pracovníky,“ popisuje Vladimír Pícha pomoc svým členským organizacím.
Někteří sezónní pracovníci jsou potřeba už teď, protože některé plodiny se musí sázet ručně. Hlavní poptávka po pracovní síle ale bude při sklizni zeleniny i ovoce. Například sklizeň zelí a kapusty z polí vyžaduje větší počet pracovníků, a podobně i česání jablek, třešní nebo meruněk.
Zemědělci poptávají kolem 400 konkrétních pozic a další tisíce míst při sezónních pracích. „V tuto chvíli se zaregistrovalo 170 jednotlivců a další stovky až tisíce dalších prostřednictvím svých profesních organizací nebo pracovních agentur. Věříme, že i s pomocí těchto dobrovolníků se podaří jarní práce náročné na lidskou práci zvládnout a vliv na celkovou produkci bude zanedbatelný,“ uvedl Vladimír Pícha.
Autorka: Zdeňka Kováříková
Zdroj: Ekolist.cz