"Díky tomu bude možné snížit nejen odtok a zlepšit akumulaci vod, ale současně i zlepšit jakost povrchových vod snížením odnosu živin, aktivací samočisticích procesů v půdě a spotřebou živin pěstovanými plodinami," uvedla Milada Šťastná, vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

Regulační prvek se instaluje buď místo jedné drenážní trubky anebo do drenážní šachtice, popsala ČTK Šťastná. Rozlišují se dva druhy staveb - buď pracují jen s přirozeně přitékající vodou anebo přivádí do regulační drenáže třeba vodu z řeky. Stavba regulační drenáže je složitější varianta, avšak zcela nahrazuje závlahu. Regulační prvky umožňují vzdutí vody například 60 až 80 centimetrů pod úroveň terénu.

"Působí to jako závlaha, protože se však s regulačními prvky dá nadále manipulovat, umožní to v případě potřeby také odvodnění pozemku, a tedy i vypuštění této 'podzemní vodní nádrže'," uvedla Šťastná.

Navržená řešení neomezí způsob využívání pozemku, zdůraznila Šťastná. Vědci si vybrali šest zkušebních lokalit, jedna je třeba v Bzenci na Hodonínsku.

Výsledky pětiletého projektu, který podpořila Národní agentura pro zemědělský výzkum částkou 16,7 milionu korun, budou známé v roce 2023. Projekt vede Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Dále se na něm podílí Mendelova univerzita v Brně, Agroprojekce Litomyšl a Česká zemědělská univerzita v Praze.

Zdroj: ČTK