Odmítání kvót bylo proti pravidlům, rozhodl Soudní dvůr
Na začátku dubna dospěl Soudní dvůr EU k závěru, že Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků před několika lety nesplnily své povinnosti plynoucí z unijního práva. Podle soudu neobstály argumenty trojice zemí, že odmítáním migrantů chrání svou vnitřní bezpečnost, ani že systém zavedený v roce 2015 byl údajně nefunkční.
Zelená pro státní pomoc
Evropská komise schválila v polovině dubna Česku státní podporu pro malé a střední podniky, které vyrábějí zdravotnické a ochranné prostředky pro boj s koronavirem. Celková výše pomoci může dosáhnout až jedné miliardy korun. Česko se rozhodlo v první fázi programu poskytnout firmám 300 milionů korun, a to skrze program Technologie COVID-19.
Komise pravidla pro státní pomoc v rámci série koronavirových opatření uvolnila v polovině března s cílem pomoci financovat zdravotnictví a firmy nejvíce zasažené krizí. Státy od té doby mohou soukromému sektoru finančně pomáhat způsobem, který je za běžných podmínek nepovolený.
Český generál v čele unijní mise
Vojenskou misi Evropské unie v Mali povede od 12. června půl roku český brigádní generál František Ridzák. Do čela západoafrické mise se 600 unijními vojáky jej v dubnu jmenovala Rada EU. Hlavním úkolem mise je pomoc při budování a výcviku malijské armády, která bojuje proti islámským radikálům. Mise také poskytuje poradenství malijským orgánům v souvislosti s reformou ozbrojených sil.
Čeští vojáci v Mali budou sloužit v rámci mandátu schváleného vládou i parlamentem. Česká armáda by na jeho základě mohla do země vyslat až 120 vojáků, zatím jich bude 40.
Babiš a střet zájmů
Potenciální střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše se v dubnu řešil na několika úrovních, a velkou roli při tom hrál Evropský parlament.
Europoslanci z výboru pro rozpočtovou kontrolu připravili zprávu (prozatím návrh), která vznikla na základě únorové kontrolní mise v Česku. Podle ní by měl Babiš odstoupit z funkce nebo přestat přes firmy spojené s holdingem Agrofert inkasovat peníze z evropského rozpočtu, pokud se prokáže jeho střet zájmů. Poslanci zároveň chtějí po Evropské komisi, aby neumožnila vyplácení jakýchkoli dotací Agrofertu, dokud nebude otázka možného Babišova střetu zájmů vyřešena. O zprávě bude výbor jednat ve čtvrtek 7. května.
Na povrch se dostaly také pochybnosti okolo přístupu českého státního aparátu k transpozici unijní směrnice proti praní špinavých peněz, která by pravděpodobně měla za následek to, že by byl Andrej Babiš uveden jako skutečný vlastník nejen svěřenských fondů Agrofertu, ale také firem vlastněných těmito fondy.
V dubnu zároveň došlo k novému vývoji v otázce české žaloby k Soudnímu dvoru za pozastavení dotací pro holding Agrofert.
Sami proti Green Dealu
Premiér Andrej Babiš i ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček v dubnu opakovaně vyzývali k tomu, aby Evropská unie při řešení dopadů koronavirové krize zapomněla na plnění cílů Zelené dohody pro Evropu, a to přes to, že podle ostatních zemí bude právě tato politika stěžejní. Zdá se, že Česká republika zůstává se svým požadavkem osamocena.
Kritizovanou indexaci dávek bude řešit soud EU
Rakouský soud se obrátil na Soudní dvůr Evropské unie s dotazem, zda je v souladu s unijním právem takzvaná indexace přídavků na děti pracujících cizinců. Rakousko od 1. ledna 2019 snížilo přídavky na děti cizinců, kteří sice v zemi pracují, ale jejichž potomci žijí ve vlasti. Výsledkem je především to, že pracovníci z chudších členských zemí včetně Česka či Slovenska dostávají na své děti žijící ve vlasti méně peněz, zatímco zaměstnanci ze skandinávských zemí, Nizozemska či Švýcarska, kterého se opatření rovněž týká, naopak více.
Dotaz na soulad s unijním právem podal Spolkový finanční soud na základě stížnosti české pendlerky, které se opatření dotklo. „Jsem přesvědčena, že se jedná o diskriminaci a rozdělování osob na dvě kategorie. Rakouský zákon je jasný příklad toho, kdy se jedna země EU snaží omezovat práva pracovníků z jiného státu EU. To je něco, co bychom neměli v moderní Evropě dopustit,“ uvedla k rakouskému opatření europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, RE)
Autor: Ondřej Plevák
Zdroj: Euractiv.cz