Zadržet efektivně vodu v krajině, ale i zvýšit množství zeleně na pracovištích, v obcích a městech a obecně vytvářet funkční adaptační opatření na změnu klimatu je ambicí soutěže Adapterra Awards, v níž se do letošního ročníku přihlásilo oproti loňsku trojnásobné množství projektů – celkem 78. Z nich vybere porota složená z klimatologů, ekologů a dalších odborníků finalisty, kteří postoupí do letního hlasování o cenu sympatie, a také vítěze jednotlivých kategorií. Vítězové si svá ocenění převezmou 4. listopadu na celostátní konferenci věnované adaptačním opatřením v Praze.
Další informaci, na kterou čekala řada výzkumníků, zveřejnilo opět počátkem týdne Ministerstvo zemědělství. To vyhlásilo veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích v „Programu aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2017 – 2025, ZEMĚ“ s počátkem řešení projektů v roce 2021 a s podporou 156 milionů korun. Pro vodohospodáře, vodu jako takovou a také krajinu bude přitom rozhodující „Podprogram II“, který má být zaměřen na projekty, které například řeší bezpečné používání odpadních vod a kalů z komunálních čistíren odpadních vod na zemědělském půdním fondu. Peníze půjdou i na výzkum zaměřený na úpravu pěstebních postupů pro adaptaci lesních ekosystému na klimatickou změnu a stanovení uhlíkové stopy v sektorech zemědělství a potravinářství. Širšímu využití kalů jako možnosti obohatit organickou hmotou půdu, a tedy zvýšení její schopnosti zasakovat vodu, přitom léta brání odpadová legislativa, která ovšem poněkud nepočítá s tím, že rizikové látky (nejen) z kalů má příroda velkou schopnost odbourávat. Výzkum by měl mimo jiné prokázat, jak rychle to krajina umí.
Účastníkem výzkumu, respektive monitoringu výskytu některých organismů se přitom může účastnit i veřejnost. Například prostřednictvím mobilní aplikace „Raci v ČR“ která pomáhá mapovat výskyt původních i nepůvodních raků na našem území a kromě možnosti pořízení záznamu pozorování raků obsahuje například i klíč k určování u nás žijících druhů. Mobilní aplikaci vyvinul Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka a jedním z cílů je právě ochrana našich původních raků. Uživatelé aplikace mohou k jejich ochraně přispět prostřednictvím zasílání hlášení o jejich výskytu.
Nakonec jeden deklarativní akt – totiž podpis dohody mezi WTO (Světová obchodní organizace) a EU o tom, že pandemie koronaviru nesmí deformovat mezinárodní obchod, jinými slovy, že by státy neměly zneužívat pandemii například k neoprávněné ochraně vlastního trhu. To ovšem již některé země udělaly a některé to zvažují. Blízká budoucnost tak ukáže, komu bude bližší košile než kabát.
Petr Havel