Ptáci typicky britské venkovské krajiny mají problém. Za údobí 1970-2000 se absolutní počty 19 dříve zcela běžných druhů snížily na polovinu. Příčinu netřeba hledat v měnícím se klimatu, ale v proměně zemědělského hospodaření. Intenzifikace, pesticidy, hnojiva, rozrušení dříve menších políček a scelení dříve mozaikovitě pestré krajiny. Tedy něco, co dobře známe i v Čechách. Výsledky bolí, a to nejen britské ornitology. Hrdliček zahradních je tu o 98 % méně, než v sedmdesátých letech. Počty koroptví o 91 %. A vlaštovky, vítaní poslové jara? Zatím se drží, ale meziročně dost kolísají. Otázka zní, jestli se těmto ptákům dá se jim nějak pomoci.
Nebudeme zbytečně napínat, protože Jonathan Lewis-Phillips, přírodovědec Muzea přírodní historie v Kensingtonu, určitý recept na řešení má. A příjemné je, že jím již ozkoušený nápad nezvyšuje jen počty ptactva, ale také hmyzu, rostlin. A také zastoupení vody v krajině. Jak? Obnovováním tůní a mokřadů. Řekněme krajinných prvků, kterých byl region Norfolku dříve plný. Sloužily jako napajedla pro dobytek, v některých se chovaly ryby, jinde fungovaly jen jako zdrže vody pro zalévání. To už je poslední dvě století spíše minulost a většinu těchto tůní si vzala (v lepším případě) příroda nazpět. Zarostly, náletovými dřevinami, došlo k jejich postupnému zanesení a zazemnění.
Řešení bagrem nemusí vždycky bolet
Lewis-Phillips se angažoval v rozsáhlém projektu, který tyto tůně navracel zpět. Sekerou a pilou, motykou a rýčem, tu a tam bagrem. Z tůní se v rekordně krátkém čase staly oázy života v zemědělské krajině, přitahující nejrůznější organismy. Výsledky byly znát. Nad obnovenými tůněmi se brzy vyskytovalo 18x více druhů hmyzu, než nad tůněmi neobnovenými. Nešlo jen o rozmanitost, ale i o prosté množství. U obnovených byla biomasa hmyzu pětadvacetkrát vyšší. V této souvislosti Lewis-Phillips zmiňuje lidový termín „insect chimney“, hmyzí komíny. Protože nad tůněmi se vždy vznášel hmyz jako dým nad ohněm. A za takto koncentrovaným hmyzem přirozeně táhnou ptáci.
Proč? Protože taková vážka je o poznání vydatnější sousto, než moucha. A i kdyby to měl být jen obyčejný komár, pořád přijde k chuti nad jinak hmyzu prostou krajinou. Hmyzí komíny obnovených tůní pak nabídly domácím druhům ptákům to, čeho se jim nedostávalo. Potravy. Ornitologové potvrdili, že kolem norfolkských obnovených tůní je teď ve vzduchu velmi živo, a stáhla se sem řada ptačích specialistů na lov hmyzu: vlaštovky, jiřičky a rorýsi. Tedy druhy, které jsou na území Velké Británie k vidění jen zřídka. Otevřený prostor obnovených tůní a mladých porostů po jejich březích přilákal i opylovače. Tady se na konkrétní závěry a čísla ještě čeká, ale pozitivní trend v terénu jde dost názorně vidět.
Zajímavým efektem je, že tůně a mokřady, vzhledem ke svým rozdílným podmínkám (stín/osvětlení, vegetace v okolí, pokrytí hladiny rostlinami, materiálem břehů) umožňují postupný rozvoj různých populací druhů hmyzu, které dospívají v odlišných týdnech a měsících. Ptáci tedy nevyloví vše nad jedním komínem, ale přesouvají se mezi nimi. Chcete do zemědělské krajiny vrátit vodu, hmyz, zajímavé rostliny, ptáky? „Začněte kopat nebo obnovovat tůně,“ zní rada z Británie. Začneme?
Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ekolist.cz