"Největší plochu pěstování chmele již tradičně zaujímá Žatecká chmelařská oblast, ve které se chmel pěstuje na 3814,5 hektaru. V této oblasti došlo ke snížení o 52,5 hektaru, což představuje úbytek 1,36 procenta výměry chmelnic," uvedla Kršková. O více než dvě procenta se zmenšila úštěcká chmelařská oblast na Litoměřicku, která tak zaujímala téměř 505 hektarů. Naopak o 1,13 procenta se rozšířila plocha v tršické chmelařské oblasti na Olomoucku, kde se tak se chmel pěstuje na 628 hektarech.

"Výsazy nových chmelnic za ČR činí celkem 232,8 hektaru, což představuje 4,68 procenta ze součtu sklizňových ploch ČR. Oproti loňskému roku se jedná o snížení plochy nových výsadeb o 8,2 hektaru," dodala mluvčí.

V letošním roce měly kvůli koronaviru mnohé pěstitelské společnosti nedostatek zahraničních pracovníků. Například zemědělskému družstvu v Kokorách na Přerovsku se ale podařilo pro jarní práce na chmelnicích zajistit zhruba stovku brigádníků z řad studentů či místních, kteří po propuknutí epidemie koronaviru přišli o práci. Nahradilo tak výpadek desítek zahraničních brigádníků, kteří letos kvůli preventivnímu uzavření hranic nemohli přijet na chmelnice pracovat.

Sklizeň chmele loni v Česku meziročně vzrostla o 39,4 procenta na 7145 tun s průměrným výnosem 1,43 tuny na hektar. Sklizeň tak byla nadprůměrná. Nejvíce chmelnic je na Žatecku. Na export jde ročně 60 až 80 procent úrody, nejvíce do Japonska a Číny.

Zdroj: ČTK