Bohuslav Rosendorf: První pomoc a první kroky k udržení vody v krajině

Sdílejte článek
Bohuslav Rosendorf: První pomoc a první kroky k udržení vody v krajině

Nedávno ministr zemědělství a i ministr pro životní prostředí měli vyjádření se zprofanovaným sloganem "udržení vody v krajině". Oba dva ví, co by se mělo. Oba dva navrhují řešení, které je v horizontech desítek, ne-li stovek let. Řešení o udržení vody v krajině stavbou desítek přehrad je to řešení na ty stovky let. Podotýkám, že nejsem žádný zapřísáhlý odpůrce staveb přehrad. Než se vykoupí pozemky, než se vyřeší všelijaké odvolání a odvolání odvolání, tak uběhne minimálně 20 roků. Příkladem jsou jednání o několik stovek metrů pozemků při stavbách silnic a dálnic. Než se vůbec začne s přípravami staveb, tak už dávno bude ČR připomínat víc než co jiného Saharu a možná už se bude psát jiné století. Nezanedbatelná je ovšem taky cena. Návrhy ministrů na udržení vody v krajině je plánováno na stovky miliard. V těch jejich návrzích je nejlíp vidět to jejich odtržení od reálného života a reálné situace. Jestli by nestálo za to vyměnit nebo propustit poradce. Ty plány ze všeho nejvíc připomínají přípravy na tunely a všelijaké odklánění peněz.


Já navrhuji řešení levné, účelné a ihned proveditelné. Budu psát o řece Oslavě a o lesích kolem.

Na řece Oslavě na cca 15 km bylo zničeno nebo odstraněno 5 splavů. Kvůli cyklostezce byl zregulován kus řeky, zasypané slepé rameno. To všechno se souhlasem státu. Je otázka co stát asi potřebuje víc? Vodu, anebo aby cyklisté nemuseli zatáčet?

Řešení o udržení vody na řece Oslavě, která mimochodem je, nebo byla v širším výběru pro stavbu přehrady, je následující. V Oslavanech vrátit na dva splavy zrušené spolu s elektrárnou, stavidla. Investice minimální. Oba léta nevyužívané splavy zadržovaly tisíce kubíků vody a mimo jiné jezera, která byla třeba i kilometr dlouhá, nad nimi sloužily k rekreaci občanů a jako ráj rybářů. Z Oslavy, celkem široké řeky, se bez splavů stal potok a na některých místech kvůli rákosí a všelijaké buřině, není ani voda vidět.

V lesích kvůli těžké technice byly vybudovány asfaltové silnice. Dalo by se tolerovat, kdyby vedle těch silnic nevyhrabali i víc než metr hluboké rygoly. Voda, která eventuálně naprší, tak co nejrychleji odteče z lesa pryč a na lesní půdu nezbude nic. Mimo to, spodní voda klesne na úroveň dna rygolu a kořeny stromů na ni nedosáhnou. Hospodaření lesáků připomíná všechno možné jenom ne boj proti suchu, spíš naopak. Řešením by bylo zasypat rygoly a nechat případnou vodu se rozlít a vsáknout v lese.

Toto nejsou ode mne žádné výmysly, nebo kritika za každou cenu. Všechno lze vidět dnes a denně jak v lese, tak u řeky.

No a nezanedbatelní jsou zemědělci. Jestli jste si všimli, že zemědělci už řadu let neořou? Obdělávají půdu do hloubky několik cm. Pod těmito centimetry je udusaná hlína, do které se nevsákne a v podstatě ani nemůže žádná voda. A v návaznosti s tím, že se nevsákne nic, tak voda, která z pole zmizí rychlostí blesku, odnese tu zpracovanou ornici do řeky. Zkrátka pryč z pole. To "neorání" má i další negativa, např. hraboše a jejich přemnožení.

Řešení? Ministerstvo zemědělství může zemědělcům poručit orat. Když ne poručit, tak to lze vymoct i třeba zastavením dotací a určitě mají i jiné páky.

Moje řešení a opatření lze udělat hned teď a ne za několik roků až bude pozdě. Řešení jsou to levná, rychlá a okamžitě efektivní.

Autor: Bohuslav Rosendorf

Zdroj: Ekolist.cz
Přečteno: 270x