Také Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) se do problému vložila veřejnou podporou alternativních a obecně „neklecových“ chovů slepic, což je ovšem jen vrcholek dění, které v této komoditě u řady rodinných farem sdružených v ASZ probíhá. Část chovatelů nosnic z farem ASZ totiž pracuje na sdružené nabídce vajec pro maloobchodní sítě, přičemž má jít právě o vejce z neklecových chovů. Možná by to ale chtělo nějakou specifickou identifikaci, aby bylo zřejmé, že v tomto případě půjde skutečně o vejce od šťastnějších nebo zcela šťastných nosnic. Což není myšleno jen jako nadsázka.
K zásadní změně došlo tento týden na postu prezidenta Agrární komory ČR. Novým prezidentem se stal na volebním sněmu dosavadní tajemník komory Jan Doležal, který je jednak vůči předchozím prezidentům komory poměrně mladý a je tedy z jiné generace, jednak nepatří mezi klasické velkozemědělce. Což by mohlo komoru posunout k modernějšímu přístupu k zemědělskému podnikání, což by bylo veskrze vhodné. Nové představenstvo také tento týden zvolili vodohospodáři – tedy Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK), a i tam několik personálních změn nastalo, byť předsedou představenstva má být i na další čtyři roky Miloslav Vostrý. Již před dvěma měsíci ale došlo ke změně na postu ředitele SOVAK v osobě Viléma Žáka. Ten byl v minulosti mimo jiné také poradcem několika ministrů, a to jak zemědělství, tak životného prostředí. I to je jeví jako praktické know-how, protože obě jmenovaná ministerstva mají dělené kompetence v oblasti vody, je ale zřejmé, že voda v přírodě a voda z kohoutku jsou doslova spojené nádoby a kdo se vyzná na obou březích řeky, má jistě výhodu.
Vydatné deště v posledních týdnech nasytily na značné části území ČR půdu dostatkem vláhy, což bude mít nepochybně pozitivní dopad na letošní úrodu hospodářských plodin v ČR. V některých lokalitách se půda nasytila vodou natolik, že se dokonce není třeba obávat zásadního sucha, i když třeba týden nezaprší. Což je ale docela smutné – stačí totiž právě, aby několik dní po sobě nepršelo (nebo naopak pršelo), a okamžitě se děsíme (a často oprávněně) vyschlých polí nebo minimálně lokálních povodní. Možná to nejlépe signalizuje, že s naší krajinou není něco v pořádku, protože „normálně“ by měla vydržet bez dešťů i s dešti bez jakékoli újmy určitě déle než týden. Lze jen připomenout, že „normální“ krajina je pestrá krajina.
Projektů na prevenci rizik sucha přibývá, příslušní ministři také již vyrazili do terénu, aby zjistili potřeby některých lokalit, a aby také vyvinuli nějaké aktivity před blížícími se volbami. Ne vždy ale jejich vyjádření padají na úrodnou zem. Ministr Richard Brabec si například stěžuje, že obce nejsou v čerpání některých dotací, například na projekty vsakování dešťové vody ve městech, dostatečně aktivní. Obce ale naopak tvrdí, že je s takovou podporou spojena velká, a tedy odrazující byrokracie. Vzhledem k tomu, co se děje s různými „jednoduchými“ dotacemi na kompenzace finančních ztrát v průběhu koronavirové krize, lze přitom předpokládat, že více pravdy je na straně obcí.
Do hledání generální pravdy se pustil tento týden také parlament a pořad „Máte slovo“ v České televizi, právě na téma „sucho“ a „mokro“. Dlužno ovšem konstatovat, že diskuse v podání našich politiků, odborníků a aktivistů řešení rizik sucha spíše zamlžují, a to množstvím velmi nepřesných údajů (což je ovšem velmi jemně řečeno) a jednostrannými pohledy, které možná zvyšují mediální atraktivitu sdělení, konfrontační linie ale ani náhodou nepřispívají k orientaci laické veřejnosti. To je docela varovné za situace, kdy prošla parlamentem v druhém čtení novela vodního zákona s množstvím přijatých i zamítnutých pozměňovacích návrhů, například proto, že její konečné znění výrazně promluví do běžného života obyvatel v ČR, nejen v dobách sucha.
Petr Havel