Pavel Lukáč pěstuje zeleninu za pomoci ryb. Se svými záhony uspěl i v soutěži

Sdílejte článek
Pavel Lukáč pěstuje zeleninu za pomoci ryb. Se svými záhony uspěl i v soutěži

Pavel Lukáč staví ve sklenících v Oseku na Teplicku pultové záhony pro aquaponické pěstování petržele, salátu, okurek, mrkve nebo máty. Všechny produkty rostou ve vodě, která je vyživována rybami a bakteriemi. Taková pěstírna je paradoxně o 90 procent méně náročná na vodu a kvalitu půdy než klasické metody.


Pavel Lukáč má už teď objednávky na celý tento rok, odebírat od něj budou dvě restaurace, a proto stále pracuje na rozšiřování farmy.

Aquaponie spojuje chov ryb s pěstováním zeleniny. Ryby poskytují hnojivo rostlinám a rostliny čistí vodu rybám. Toto farmaření podle jeho zastánců mění pěstování potravin. Je to tak?

Jednoznačně jde o zkrácení celkového procesu pěstování zhruba o třetinu, protože při konvenčním zemědělství potřebuje například salát zhruba 60 dní na sklizeň, u aquaponie je to asi 40 dní. Recirkulační systém, který snižuje závislost na půdě a dodávání živin, funguje v symbióze ryb, bakterií a zeleniny. Ryby slouží jako dárci živného roztoku v podobě exkrementů pro růst zeleniny a zelenina jako filtrační médium pro vodu. Dalším přínosem je ulehčení práce při produkci zeleniny.

Majitel takového zařízení tedy nemusí okopávat, zalévat a řešit plevel?

Přesně tak! To je na tom to skvělé, nepotřebuje ani žádnou chemickou ochranu proti škůdcům. Systém je vybaven automatickým monitorováním a potřebuje pouze obsluhu a zahradníka.

Nakolik se produkty liší od běžně kupovaných?

Kvalitu jsem ještě neřešil, protože jsem měl jen zkušební verzi na asi 20 metrech čtverečních. Ale podle recenzí, s ohledem na šetrnost k prostředí a s ohledem na konečný produkt, na kterém nepoznáte rozdíl oproti například konvenčně, hydroponicky či jinak pěstovanému, je kvalita lepší. Mám v plánu navázat kontakt s ústeckou univerzitou a zkoumat tyto detaily. Cena je v podstatě stejná, možná o pár korun vyšší.

Jak jste se vy sám dostal k aquaponii?

Kladl jsem si otázku, jak ulehčit práci při pěstování mamce, která je zahradnice. Posledních pár let jsem byl v zahraničí, kde jsem zjistil, že to, co provozuje, není moc udržitelné a produktivní a hlavně je to fyzicky náročné. Prvním nápadem byla hydroponie, ale ta mi nepřišla ideální, protože je to v podstatě chemicky vypěstovaná rostlina. Tak jsem hledal alternativy, až jsem objevil aquaponii. Ta byla používána už například Aztéky, Japonci a jinými národy k pěstování rostlin. Po dvou menších pokusech, které vždy dopadly fiaskem, jsem udělal jeden větší a propracovaný systém, na kterém jsem vše dopiloval a rozhodl se pro rozšiřování.

Váš projekt aquaponické farmy zvítězil v regionálním kole T-Mobile Rozjezdů, programu na podporu začínajících podnikatelů. Jak tento úspěch vnímáte?

Je to povzbuzující, protože jsem měl obavy z investice a byl jsem dost nejistý. Teď už to ale beru jako svou budoucí práci. Nejdříve jsem se setkával s posměšky přátel, že saláty budou smrdět, nikdy nevyrostou. Ale našli se i lidé, kteří mě podpořili a pomohli mi se stavbou. Po první sklizni se mi dostalo podpory i od lidí, kteří tomu nevěřili.

Autor: Tomáš Prchal

Zdroj: Denik.cz


Přečteno: 344x