Jelikož bude Německo od července předsedat Evropskému parlamentu, ELO si připravil krátký komentář a vzkaz o jeho prioritách na nadcházející období. Podle ELO je třeba usilovat o udržitelné potravinové systémy a zároveň si udržet vedoucí postavení v potravinářském odvětví. Musí se zvážit zvláštnosti a potřeby venkovských podniků v Evropě, venkovským oblastem je také potřeba poskytnout potřebnou infrastrukturu a technologie. Jako důležité vidí zajištění jednotného trhu EU. Společná zemědělská politika EU podle něj zůstává nejlepším nástrojem pro spravování půdy v celé EU. Obecně je ale proti navrhovanému zastropování a degresivitě, jelikož si myslí, že jsou tato opatření v rozporu s touhou po zvýšení environmentální výkonnosti a že omezením peněz budou stanoveny limity na rozsah plnění udržitelné výroby. Dále by ELO rád viděl podporu zvyšování produktivity, a aby obchodní dohody neohrožovaly zemědělství. Chtěl by, aby se zvýšilo uznání udržitelného lesního hospodářství. Ochrana soukromé půdy by měla být podle něj hlavním nástrojem strategie biodiverzity. Účastníci valné hromady měli příležitost poslechnout si záměry německého předsednictví od zástupce ministerstva zemědělství, a během hodinové diskuse kladli řadu otázek paní Dr. Christiane Paulus z ministerstva ochrany životního prostředí.
Dále byla odprezentována stanoviska ELO ohledně strategií Zelené dohody. Ačkoliv ELO Zelenou dohodu vítá, má k ní několik výhrad a prohlašuje, že není vhodné vytvářet politické cíle pro konkrétní záležitosti, jako je používání pesticidů a hnojiv a ekologické zemědělství, dokud nebudou důkladně projednány a zanalyzovány následující mezery ve strategiích. Vzhledem k plánované dezintenzifikaci zemědělství, která bude kromě jiného vyžadovat odpovídající změny v sociální a obchodní politice, se ELO obává zvýšení cen a volá po důkladné analýze dopadů nových strategií na výrobu a obchod. Vzhledem k tomu, že zemědělské emise nelze do roku 2050 odstranit, bude nutné přistoupit ke změnám ve využívání půdy. Je však v EU reálné snížit intenzitu zemědělské produkce, snížit plochu zemědělské půdy a zároveň přispívat k vlastní i celosvětové potravinové bezpečnosti? ELO je přesvědčen o nutnosti důsledné analýzy každého členského státu, než budeme připraveni použít správné strategie pro potravinový systém a pro využití půdy. Změny v zemědělském systému a využívání půdy uvedené v Zelené dohodě dále vyžadují dle ELO vysvětlení, jaké úkoly budou zahrnuty do reformy Společné zemědělské politiky (SZP), jakým způsobem budou provedeny a jak budou hrazeny z příslušného rozpočtu SZP od spotřebitelů a dalších veřejných a soukromých zdrojů.
Také se diskutovalo o plánu obnovy EU po pandemii COVID-19, přípravách víceletého finančního rámce, rozpočtu Společné zemědělské politiky po roce 2020 a stavu vyjednávání ohledně Brexitu.
Po shrnutí aktivit a plánů ELO jejím tajemníkem Thierry de L’Escaille následovala debata „u kulatého stolu.“ Každý ze zástupců členských zemi krátce okomentoval dopady koronaviru v zemi, vývoj diskuze ohledně příprav strategických plánu k SZP a národní reakce na Zelenou dohodu a její strategie („Z farmy na vidličku“ a strategii pro ochranu biodiverzity).
Po odsouhlasení rozpočtu byla schůze ukončena. Další, snad už fyzický meeting, je naplánován na podzim a uskuteční se v Portugalsku.
Zpracovala Martina Snášelová, hlavní kancelář ASZ ČR
