Finanční podpora nejvyšší v historii
Přestože by to neměla být za každou cenu základní strategie, považují podnikatelé v zemědělství za základní předpoklad své hodnotné existence objem finančních podpor. A tady mají na rozdíl od předchozích let již na samém počátku roku vystaráno. Politici totiž schválili jak plné dorovnání přímých plateb z národních zdrojů (dříve se tyto prostředky hledaly až v průběhu, neřku-li na konci příslušného roku), tak zvýšení původně navrhované částky na specifické národní dotační tituly a navíc bude možné od závěru první poloviny roku čerpat peníze ze sedmiletého programu na rozvoj venkova EAFRD. Pravda, právě v prvním roce díky postupné náběhové křivce se každoročních zhruba 14 miliard zřejmě nevyčerpá, ale podnikatelé o tyto zdroje nepřijdou. Postupné „přidávání plynu“ navíc umožňuje operativněji reagovat na aktuální vývoj v EU a podnikatelské trendy, včetně dosud nepříliš známé zemědělské strategie nově přistoupivším zemí, Bulharska a Rumunska. Jejich vstup může kromě toho představovat pro naše zemědělství jednu z nadějí na rozvoj - dosud vždy platilo, že původní členské země využily nových trhů spíše ve svůj prospěch než naopak. V tomto smyslu přitom patříme mezi „staré země“ my - a půjde tedy především o tom, jak této pozice využít. Výhodou ČR oproti západoevropským zemím by měly být ještě nevychladlé historické kontakty ze společného působení ČR s uvedenými zeměmi v takzvaném východním bloku.
Ve struktuře dotací krok vpřed
Ačkoli klasické produkční podpory příliš změn nedoznaly, jsou součástí rozpočtu na příští rok prostředky, které mohou více než kdy v minulosti napomoci především tak zásadním věcem, jako je identifikace vlastnictví půdy, zpřístupnění pozemků či budování drobných protipovodňových opatření. V tomto případě jde o peníze na pozemkové úpravy, podpor na vytváření „zemědělského zázemí“ je ale více typů. Třeba peníze na budování kapacit na uskladnění různých zemědělských komodit, jejichž alokace není jako v minulosti selektivní (určená jen pro určitý druh produkce), ale otevřená všem - například bramborářům. Ne všechno je dosud jasné v rámci EAFRD - rozhodně však tento program obsahuje příležitosti, které mohou navigovat podnikatele žádoucím směrem.
Nové podnikatelské příležitosti
Přestože se univerzální recept na možný rozvoj či alespoň zachování existence zemědělských podniků nezměnil a je i nadále ukryt v kouzelném slůvku diverzifikace, změnilo se ve prospěch naplnění diverzifikačních aktivit podnikatelské prostředí. Zásadním impulsem je přitom předpokládaný start tuzemského systému podpory výroby biopaliv, který by měl významně napomoci odbytu a tedy prodejnosti rostlinných komodit. Podstatnou informací je přitom možnost čerpání takzvaného uhlíkového kreditu, což je platba ve výši 45 eur na hektar plodin pěstovaných jako zdroj obnovitelných energií. Druhým významným podnikatelským impulsem je rostoucí poptávka spotřebitelů a především obchodních řetězců po produktech ekologického zemědělství. Nedostatek tuzemské ekonabídky je v kontrastu s převisem nabídky v řadě komodit, které jsou produkty konvenčního zemědělství. Impulsů méně významného, tedy ne celoplošného charakteru se v poslední době vyrojila celé řada - produkce bioplynu, pěstování GM plodin, technického konopí, nenasycený trh je ještě stále v oblasti agroturistiky či v produkci bylin. Mnohé z možných aktivit přitom bude možné spolufinancovat právě z EAFRD, podstatná však bude zvolená obtížnost podnikatelského záměru. V zásadě ale bude podle všeho platit, že jednoduchá řešení diverzifikaci příliš nepomohou - například sázka na prosté zatravnění sice přinese finanční prostředky, ale nevytvoří nová, ba ani nezachová původní pracovní místa. Zapomenout nicméně nelze ani na klasickou produkci - pokles odbytu a následně produkce v některých případech, jako je hovězí maso nebo brambory, dosáhl podle všeho v roce 2006 svého dna, od nějž se dá postupně odrážet směrem vzhůru.
Zvýší se tržby i náklady
Nezanedbatelným trendem v roce 2007 bude zvyšující se poptávka především po rostlinných komoditách tažená zejména potřebou naplnit směrnici EU o růstu podílu biopaliv na trhu pohonných hmot. Tento růst poptávky se již v současné době promítá do růstu cen příslušných komodit a bude zřejmě ještě dále pokračovat. To skýtá podnikatelům specializovaným na rostlinnou výrobu možnost vyšších tržeb, na druhou stranu se tímto procesem budou zvyšovat náklady na živočišnou produkci. Útěchou živočichářů však může být skutečnost, že uvedený proces zasáhne celé teritorium EU, ba dokonce celý vyspělý svět. Do hry však vstoupí další vícenáklady společné všem - rostoucí ceny energií, růst ceny pracovní síly, náklady spojené se správnou zemědělskou praxí či náklady na dopravu, jednak zpřísněním podmínek transportů zvířat na dlouhé vzdálenosti, jednak v našich podmínkách zpoplatnění dálničních tahů. To vše ale budou legitimní důvody k možnému lepšímu zpeněžení zemědělských produktů, ovšem za situace, kdy nebude možné tuzemskou nabídku nahradit levnějšími dovozy zejména z oblasti střední Evropy. Největším konkurentem našich zemědělců zůstane podle všeho i v roce 2007 Polsko - dobrý monitoring komoditní situace na tamním trhu se tak může stát základním údajem pro zdejší cenová a komoditní strategická rozhodnutí.
Nepodceňovat marketing
Klíčovým nástrojem pro uplatnění tuzemských zemědělských i potravinářských produktů alespoň na vlastním trhu bude i nadále spotřebitelsky zacílený marketing. Dobrou zprávou přitom je, že bude podle všeho i nadále pokračovat projekt KLASA, špatnou zprávou je stále obrovská rezerva v oslovení spotřebitelů ze strany prvovýrobců. Podle všeho bude nutné změnit především dvě věci: Jako princip prezentace nevolit znevěrohodňování konkurence, ale trpělivě a konkrétně vysvětlovat pozitiva vlastní. Za vhodný příklad nelze například považovat televizní slogan „Kupujte vína z Moravy a Čech“, který je pro spotřebitele informačně zcela prázdný. Druhou „nohou“, jak prezentaci tuzemské produkce opravdu smysluplně přiblížit možným konzumentům, by tak měla být profesionalizace marketingových aktivit.
Petr Havel, zemědělský analytik
