Francouzští a němečtí zemědělci jsou demotivovaní nadměrnou kritikou

Sdílejte článek
Francouzští a němečtí zemědělci jsou demotivovaní nadměrnou kritikou

Ovlivňuje „agro-bashing“, tedy kritika zemědělství, náladu zemědělců? Na tuto otázku hledá odpověď Evropská organizace farmářů Copa-Cogeca, jejímž je ASZ ČR dlouholetým členem. První výsledky jejich průzkumu ukázaly, že francouzští a němečtí zemědělci se cítili nejvíce kritizováni (ve Francii a Německu uvedlo více než 30 % zemědělců, že tato kritika měla jasný dopad na jejich motivaci pokračovat v zemědělství), zatímco Itálie a Maďarsko se zdály být tímto trendem ovlivněny méně.

Téma tzv. „agro-bashingu“ se týká oblastí od pesticidů až po welfare hospodářských zvířat. I když tento pojem získává v médiích různých členských států EU stále větší pozornost, přesná definice se v jednotlivých zemích liší a zůstává proto neuchopitelnou. Úvodní průzkum jménem Confidence Barometr neboli tzv. Barometr důvěry zemědělců v EU uspořádala Copa-Cogeca za účelem posouzení reality tohoto jevu.

V rámci šetření, které proběhlo během prvního čtvrtletí roku 2020 mezi 2 500 zemědělci ze čtyř různých zemí EU, a to konkrétně Itálie, Maďarska, Francie a Německa, Copa-Cogeca zjišťovala, zda za posledních šest měsíců zemědělci sami sebe považovali za kritizované za své zemědělské praktiky a odkud přicházela většina této nespravedlivé kritiky (ať už z tradičních zdrojů nebo sociálních médií). Rovněž se zaměřila na dopad, který to mělo na jejich motivaci pokračovat v zemědělství.

Výsledky se lišily v závislosti na zemi. Francie byla zasažena nejvíce, přičemž zemědělci uváděli zvýšený počet kritických připomínek týkajících se zemědělských činností ve veřejné diskusi. 75 % francouzských zemědělců souhlasilo s tím, že jejich zemědělské praktiky byly kritizovány, a 48 % uvedlo, že počet kritických komentářů se ve srovnání s předchozími čtvrtletími dramaticky zvýšil.

Německo skončilo na druhém místě s 59 % farmářů, kteří uvedli, že jejich praktiky byly kritizovány, zatímco v Maďarsku (38 %) a Itálii (12 %) se ukázalo, že kritika ve veřejné diskusi měla menší dopad.

Pokud jde o to, zda byli zemědělci přímo kritizováni (zejména prostřednictvím sociálních médií) za své zemědělské praktiky, Francie byla opět jedničkou, neboť s tímto tvrzením souhlasilo 26 % dotázaných, následovalo Německo se 14 % a Maďarsko s 6 %.

Nakonec na otázku, zda kritika, se kterou se mohli setkat, přímo nebo prostřednictvím veřejné diskuse, utlumila jejich motivaci k pokračování v hospodaření, odpovědělo překvapivých 12 % italských zemědělců, že tomu tak bylo, navzdory jejich nízkému procentu kritiky. Vysoké procento francouzské kritiky znamenalo, že pro 31 % francouzských zemědělců je jejich motivace touto kritikou přímo ovlivněna. V Německu se ještě větší procento zemědělců domnívalo, že byla ovlivněna jejich motivace, přičemž 33 % z nich souhlasilo s tím, že se jich dotkla veřejná a přímá kritika.

Pokud jde o motivaci zemědělců, mohl by tento výsledek znamenat další zásadní problémy a mít i  sociálně-ekonomické dopady.

Z tiskové zprávy Copa-Cogeca zpracovala Martina Snášelová


Přečteno: 315x